Finanční správa zřejmě bude moci prověřovat výši majetku poplatníků

Finanční správa zřejmě bude moci prověřovat výši majetku poplatníků
1. července 2016 • 15:38

Při podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění poplatníka a jeho vykázanými příjmy by byl vyšší než sedm milionů korun, finanční správa by ho mohla vyzvat k prokázání původu majetku a případně jej zdanit. Předpokládá to návrh zákona o prokazování původu majetku, který schválila Sněmovna hlasy 130 ze 165 přítomných poslanců. Proti bylo 33 členů dolní komory z řad opozičních TOP 09 a ODS.

S návrhem na zamítnutí TOP 09 neuspěla. Předloha, která neznamená zavedení plošných majetkových přiznání, nyní zamíří k posouzení do Senátu.

V případě, že poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu daň podle předlohy vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat.

Sněmovna neschválila úpravu navrhovanou Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), aby penále činilo 80 a 160 procent. Ondráček neuspěl ani s návrhem, aby hranice neevidovaného majetku pro další kroky finanční správy činila pět milionů korun.

Dolní komora odmítla pozměňovací návrh Marka Černocha (Úsvit), podle kterého by se finanční správa mohla zabývat majetky nabytými až čtvrtstoletí do minulosti. Vláda v podstatě navrhuje tři roky, což je základní délka lhůty pro stanovení daně. Pokud uplyne, daň už není možné vyměřit.

Ve Sněmovně neuspěl ani požadavek ústavně-právního výboru na změnu sazby za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Horní hranice by se měla zvýšit z jednoho roku vězení na tři roky, a to kvůli prodloužení promlčecí lhůty. Bude možný i peněžitý trest. Výbor navrhoval ponechat jeden rok.

Stát má znát původ majetku nad sedm milionů, rozhodla Sněmovna

„Jde o obtěžování občanů, ne o to, jak trestat podvodníky a spekulanty,“ uvedl k předloze za TOP 09 Martin Plíšek. V některých ohledech může být podle něho protiústavní. Jde podle něho například o stoprocentní penále, jež může být i likvidační.

Poslanec Adolf Beznoska (ODS) označil normu za nadbytečnou. Mluvil o šikaně úspěšných lidí a zpochybnil princip, podle kterého důkazní břemeno bude na poplatníkovi. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska zákon rozšíří korupční prostředí.

Naopak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zalitoval, že úprava neplatila už v „divokých“ 90. letech minulého století. Mnozí lidé to podle něho dlouhodobě kritizují. „Hlavním cílem není fiskální přínos, ale spravedlnost a prevence proti daňovým únikům,“ uvedl Sobotka.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že finanční správa poctivé lidi obtěžovat nebude, bude obtěžovat lidi a firmy nepoctivé. Nebude to žádná masivní akce, jde jen o pravomoc, kterou jako jedna z mála finančních správ v Evropě česká finanční správa nemá, uvedl. Ministerstvo financí podle Babiše nečeká od zákona žádné zázračné příjmy.

„Očekáváme určitou obavu podnikat nepoctivě,“ dodal. Norma by měla být účinná od druhého kalendářního měsíce potom, co vyjde ve sbírce zákonů.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!