Hrozba pro živnostníky: zisk nula, daň 20 tisíc

Strany, které pravděpodobně zasednou v příští vládě, mají v návrhu koaliční smlouvy i staronový bič na drobné živnostníky. Minimální daň, kterou musí podnikatel platit bez ohledu na to, zda v daném roce dosáhl zisku, by měla posílit zdroje na splnění jejich předvolebních slibů. Podle Hospodářské komory by se tím ale řada podnikatelů mohla dostat do potíží.

 ilustrační foto
11.12.2013 6:51   |  

„Minimální daň je způsobilá existenčně ohrozit drobné podnikatele, kteří generují jen nízký či žádný zisk,“ říká prezident Hospodářské komory Petr Kužel. „Ekonomicky je nefér danit neexistující zisk. Stát má řadu jiných možností, jak podnikatele zatížit vyššími odvody, které by sice byly nepříjemné, ale byly by méně nespravedlivé,“ souhlasí i hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

V jaké podobě by se tato daň po osmi letech vrátila, není jasné. „Zatím jsme si neplácli, jde o jeden z možných směrů. Daň by platila až od roku 2015 a zaměřena by byla na ty, u nichž je podezření, že neplatí daně. Nových podnikatelů by se netýkala, základem by byla tří- až pětiletá historie daňových výkazů, ze kterých by vyplýval nulový odvod daně,“ uvádí Martin Stropnický z ANO.

ČSSD: Minimální daň přinese do rozpočtu 3,5 miliardy

Podle zdrojů E15 uvažuje hnutí ANO o rozmezí 20 a 30 tisíc korun ročně. Jan Mládek z ČSSD pro E15 uvedl, že jeho strana počítá s 20 tisíci. Podle propočtů sociálních demokratů by zavedení minimální daně přineslo do státní pokladny 3,5 miliardy korun ročně.

Anketa

Souhlasíte se zavedením minimální daně pro živnostníky?

Ano   19% Ne   81%

V anketě hlasovalo 2040 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

další ankety

Premiéru v Česku zažila v roce 2004, z daňového systému pak zmizela o tři roky později. „Řada živnostníků musela ukončit podnikání, což v porovnání s přínosy do státního rozpočtu nepřineslo kýžený výsledek. Kvůli ukončení podnikání se zrušila pracovní místa a zvýšily se výdaje na nejrůznější dávky,“ dodává Kužel.

V současné situaci by podle zástupců podnikatelů byla bilance pro stát ještě slabší. „Nepochybně se vybere do státní pokladny více, ale nelze to srovnávat s povinným desátkem v roce 2007, kdy byla všeobecná konjunktura, což se projevilo i na výběru z daně z příjmu právnických osob,“ uvádí šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

V minulosti byl minimální základ daně – zjednodušeně řečeno – stanoven jako padesát procent průměrné mzdy. Podle takto nastaveného výpočtu by minimální daň činila přibližně 22 300 korun. „Po daňové reformě od roku 2008 ztratil minimální základ daně smysl, neboť po úpravě daňových sazeb a při využití daňových slev by konečná daň byla vždy nulová,“ uvádí Tomáš Hunal z PwC.


Čtěte také:

ČSSD, ANO a KDU se dohodly na návrhu koaliční smlouvy

Stropnický: Pokud sektorovou daň, tak jen pro banky

Autor: Jaroslav Bukovský

Komentáře

Čtěte také

Trump nebo Clintonová? Voličské průzkumy nedávají jasnou odpověď

Trump nebo Clintonová? Voličské průzkumy nedávají jasnou odpověď

Průzkumy veřejného mínění ve Spojených státech se rozcházejí v hodnocení přízně amerických voličů vůči republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi a jeho… více

Mobilní web