Insolvence zůstávají pro firmy největším problémem, většinou končí krachem | E15.cz

Insolvence zůstávají pro firmy největším problémem, většinou končí krachem

Insolvence zůstávají pro firmy největším problémem, většinou končí krachem
8. ledna 2016 • 12:47
Přestože insolvence kritizují tuzemští podnikatelé dlouhodobě, situace se nelepší. Nadále zůstávají komplikované, časově a formálně velmi náročné a pro věřitele znamenají jen minimální šanci dostat se ke svým penězům.

V Česku není podle tuzemských podnikatelů horší problém v právním prostředí než současný stav v oblasti insolvencí. Za nejaktuálnější potíž současné právní praxe ji označuje mimo jiné také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Podle firem selhávají insolvenční řízení ve svém základním principu, a tak v jejich průběhu nedochází ke spravedlivému uspokojení věřitelů. Insolvenčním procesům nevěří ani samotní aktéři, tedy věřitelé, včetně státních orgánů. Výsledkem je podle podnikatelů ztráta důvěry občanů i podnikatelů v právní řád České republiky a narušení stability podnikatelského klimatu.

„Insolvenční řízení jsou komplikovaná, časově a formálně náročná. Dlužníci se do nich dostávají pozdě, výtěžnost je minimální, uspokojení věřitelů téměř žádné. Naprostá většina insolvencí je řešena konkurzem, vede tedy k definitivnímu konci podniku,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý.

Podle komory přitom není současný stav způsobený pouze zákony. „Insolvenční zákon, který je hlavní normou upravující tuto oblast, je kvalitním předpisem nabízejícím rychlé a efektivní možnosti řešení úpadku dlužníků,“ tvrdí právní expert Hospodářské komory ČR z Odboru legislativy, práva a analýz Petr Valenta.

Zákon byl podle něj přijat po dlouhé fázi konstruktivních debaty a příprav, inspirací při jeho tvorbě byly některé vyspělé úpadkové předpisy západních zemí včetně USA a do českého právního řádu zavedl i některé nové prvky. Příkladem jsou podle Valenty spisy vedené on-line prostřednictvím insolvenčního rejstříku, což pomohlo insolvenční řízení zrychlit.

Změna zákona nestačí

„Příčina současného nepříznivého stavu v oblasti insolvenčních řízení je v řadě jiných souvislostí. Zejména jde o nedostatečnou kontrolu subjektů, které se dostávají do finančních problémů či nevykazují žádnou činnost. Takové korporace se pak dostávají do insolvenčního řízení či rovnou do likvidace s množstvím dluhů a bez majetku, což velmi přispívá k nízké výtěžnosti insolvenčních řízení obecně,“ dodává Petr Valenta.

Jednou z příčin současného stavu je podle něj praxe u insolvenčních soudů, které by měly hlídat, aby byly uspokojeny zájmy všech účastníků v co nejkratším čase. „Soudy jsou však zavaleny množstvím agendy a z tohoto důvodu jednotlivým případům nedokáží věnovat odpovídající pozornost,“ konstatuje Petr Valenta.

Řešení situace podle něj není jednoduché. „Stát musí především nastavit jasné a přehledné právní prostředí, na základě kterého budou kroky jednotlivých subjektů předvídatelné a transparentní. Zároveň je nutné zajistit efektivní dohled,“ navrhuje Petr Valenta.

„K zásadnímu obratu a zlepšení fungování insolvenčních řízení nepomůže pouhá změna zákonů či jednorázová opatření. Je nutná zásadní změna v přístupu všech dotčených subjektů, které se insolvenčních řízení účastní,“ doplňuje expert Hospodářské komory.

Není to však jediný problém. „Insolvenční řízení bývají často zneužívána k různým nekalým, šikanózním aktivitám,“ doplňuje Vladimír Dlouhý. Podle něho nelze podnikatelskou insolvenci vnímat jako trest za podnikatelský nezdar. „Naopak, vypořádání insolvence by mělo představovat rychlou, transparentní a spravedlivou proceduru,“ dodává Vladimír Dlouhý.

Ministerstvo spravedlnosti se snaží o změnu v této oblasti. Do mezirezortního připomínkového řízení v roce 2015 poslalo návrh na změnu insolvenčního zákona. Novela je jednou z částí opatření proti netransparentnosti a neférovosti v oblasti insolvencí.

„Změny by měly přinést zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení, posílení dohledu nad výkonem funkce insolvenčního správce, regulace subjektů poskytujících služby související s institutem oddlužení, intenzivnější ochranu před šikanózními insolvenčními návrhy a odbřemenění insolvenčních soudů,“ vysvětluje Kristina Labohá z tiskového odboru munisterstva spravedlnosti.

Do problému se vložila i Evropská komise, která se snaží získat data, jež by zmapovala průběh insolvenčních řízeních a zjistila jejich porovnatelnost mezi jednotlivými členskými státy EU.

Věřitelé nevědí, jak dluhy vymáhat

Podle odborníků není z hlediska insolvencí problémem pouze stav současného právního prostředí. Věřitelé podle nich také často nevědí, jak mají postupovat v případě, že jim někdo dluží.

„S žalobou na neplatiče se nevyplatí otálet. Ideální je obrátit se na soud prostřednictvím advokátní kanceláře. Mimosoudní řešení v podobě prodeje pohledávek by mělo být až krajní variantou. Vždy je nutné počítat s tím, že obchodníci s pohledávkami je kupují s vidinou zisku,“ vysvětluje Jan Malý ze společnosti Vše pro insolvenci.
Podle něj se pohledávky s ohledem na bonitu dlužníka prodávají s diskontem mnohdy ve výši několika desítek procent. „Bonitní pohledávky se odkupují za 30 procent celkové částky, zpravidla to ale bývá pouze kolem 10 procent. U osoby, která pohledávky prodává, lze tedy spíš hovořit o snaze minimalizovat ztráty, o žádném zisku nemůže být řeč,“ dodává Jan Malý.

Formální chyby při vymáhání dluhu pak mohou věřitele vyjít pořádně draho. Například pokud se věřitel rozhodne vymoci své peníze prostřednictvím soudního řízení, musí o tom informovat dlužníka.

„Při řešení dluhu v rámci soudního řízení je třeba počítat s úhradou soudního poplatku. Ten je stanovený zpravidla ve výši čtyř, respektive pěti procent z vymáhané částky. Platí se už při podání žaloby. V případě vyhraného sporu je poplatek přisouzen k náhradě dlužníkovi. Podstatné ale je, aby věřitel nejméně sedm dnů před podáním žaloby zaslal dlužníkovi tzv. předžalobní upomínku,“ konstatuje Jan Malý.

„Pokud tak neučiní, soud mu náhradu nákladů na řízení nepřizná, a to ani v případě, že bude ve sporu úspěšný,“ dodává Jan Malý.

Insolvencí je méně

Samotných insolvencí přitom v Česku ubývá. Není to však zlepšováním celého systému jejich fungování, ale lepší situací v ekonomice. Ve třetím čtvrtletí loňského roku klesl počet insolvenčních návrhů jak u firem, tak u spotřebitelů.

Počet insolvenčních návrhů za období leden až září 2015 proti stejnému období roku 2014 poklesl o 7,84 procenta. Hlavní podíl na tomto snížení mají i nadále firmy. Zde poklesly insolvenční návrhy o 13,96 procenta, u fyzických osob se počet insolvenčních návrhů snížil o 7,09 procenta. Vyplývá to z dat společnosti Creditreform.

V září 2015 bylo podáno celkem 2445 insolvenčních návrhů. Z toho bylo 190 insolvencí u právnických osob a podnikatelů a 2255 u spotřebitelů a nepodnikajících živnostníků.

Pozitivní tendence přetrvávají i ve vývoji počtu konkurzů. Pokles zahájený v prvním čtvrtletí letošního roku pokračoval i nadále. Celkový počet konkurzů v období leden až září 2015 je o 9,18 procenta nižší než za stejné období loňského roku. Počty právnických osob v konkurzu klesly o 21,25 procenta, počty živnostníků v konkurzu naopak rostou, a to o 5,54 procenta. I kvůli tomu se zvyšuje podíl živnostníků z celkového počtu firem v konkurzu. Za tři čtvrtletí roku 2015 to bylo již 52,4 procenta, za stejné období loňského roku to bylo 45 procenta.

Obdobně jsou na tom i bankroty. V období od prosince roku 2014 do listopadu roku 2015 bylo vyhlášeno 1029 bankrotů obchodních společností, což bylo o 201 méně než ve stejném období předchozího roku. A 8108 bankrotů fyzických osob podnikatelů, což bylo o 607 více než v předchozím období. Počet bankrotů obchodních společností se meziročně o 16 procent snížil, zatímco počet bankrotů fyzických osob podnikatelů se o 8 procent zvýšil. V průměru připadlo na jeden měsíc letošního roku 86 bankrotů obchodních společností a 681 bankrotů fyzických osob podnikatelů. Vyplývá to ze statistik společnosti Czech Credit Bureau.

„Očekáváme, že počet bankrotů obchodních společností za celý letošní rok mírně přesáhne 1000 a meziročně se sníží o 17 procent. Je to rychlejší pokles než v roce 2014, kdy došlo ke snížení o 11 procent,“ říká Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau.

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo vyhlášeno v Praze (24) a Jihomoravském kraji (20), těchto dvou krajů se týkala více jak polovina listopadových bankrotů obchodních společností. Žádný bankrot obchodních společností nebyl vyhlášen v Pardubickém kraji.

V listopadu bylo nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (84 bankrotů) a v kraji Středočeském (78 bankrotů). Nejméně to bylo na Vysočině (23 bankrotů) a ve Zlínském kraji (30 bankrotů).

Autor: BusinessInfo.cz, Dalibor Dostál
 

businessinfo.cz

  • V digitálním věku skladují firmy většinu dokumentů stále na papíře. A dělá jim to potíže
  • Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé
  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením