Kalousek připustil další zvýšení nepřímých daní

„Kdyby mělo dojít k nějakým turbulencím, tak musíme věrohodně stabilizovat veřejné rozpočty. A samozřejmě že zdanění spotřeby je mnohem méně škodlivé pro konkurenceschopnost než zvyšování přímých daní,“ řekl Kalousek při příjezdu na zasedání s kolegy z dalších zemí EU, na němž se řeší potíže Řecka. Nejde podle něj sice o populární krok, ale byl by na místě.

Ministr zdůraznil, že jde zatím o úvahu, ne konkrétní návrh. Praha by k tomu měla přistoupit v případě, kdyby se současná dluhová krize kolem Řecka a eurozóny dále rozrůstala, kdyby se na trhu objevily turbulence či panika a pokud by křehký růst eurozóny vlivem finanční krize opět propadl.

Čtěte také: Sobotka: Pokračovat ve škrtech při zhoršení krize v eurozóně je nesmysl

Česko se nesmí stát součástí dominového efektu, říká Nečas

„Schodky směrem k vyrovnaným rozpočtům by se snižovaly ještě razantněji, než je teď v konvergenčním plánu, prostě proto, abychom se vyhnuli jakékoliv úvaze, že bychom se mohli stát součástí nějakého dominového efektu, který by postupně do sebe nabíral další země,“ uvedl včera v České televizi Nečas. O případném zvyšování nepřímých daní je v případě krizového vývoje v eurozóně ochoten diskutovat. Záleželo by na skutečných dopadech krize do české ekonomiky. „Například DPH by nebyla 17,5, ale 19 procentních bodů,“ uvedl premiér příklad.

Mezi nepřímé daně patří daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Tyto daně mají největší podíl na plnění státního rozpočtu. Sněmovna minulý týden schválila v prvním čtení vládní návrh úpravy DPH. Příští rok se na 14 procent zvýší dolní sazba DPH, horní dvacetiprocentní sazba zůstane stejná. Od roku 2013 se obě sazby mají sjednotit na 17,5 procenta. Peníze z vybrané DPH mají podle dohody stran vládní koalice jít na velkou důchodovou reformu.

Podle Kalouska se problém v Řecku jen oddaluje

K poslednímu rozhodnutí ministrů eurozóny o dalším záchranném balíčku Řecku na kterém by se měl podílet i soukromý sektor Kalousek uvedl: „České republiky se teď ta (dodatečná) dohadovaná mezinárodní pomoc netýká, protože to bude poskytovat záchranný fond eurozóny.

„Ona ta mezinárodní pomoc není jenom na záchranu Řecka a společné měny eurozóny, ona také do značné míry zachraňuje finanční domy, které mají ve svých bilancích řecké dluhopisy a které by se ocitly v dost značných potížích v okamžiku, kdyby řecké dluhopisy byly znehodnoceny,“ podotkl k možnému zapojení privátních bank a finančních institucí. Požadavek některých evropských politiků na zahrnutí soukromého sektoru je tak podle něj na místě. „To má svoji logiku,“ dodal.

Dodal ale, že přes veškerou pomoc, která do Atén míří, podle něj vše směřuje k tomu, že současná dluhová otázka Řecka bude jen oddálením a rozložením problému. Záchranné balíky prý nemohou vést k definitivnímu odvrácení hrozby vznášející se nad Aténami. „Aby se přestal ten dluh zastavovat, tak by muselo být Řecko schopno tvořit dvacetiprocentní přebytky. Já jim samozřejmě držím palce v jejich privatizaci a konsolidačním úsilí, ale obtížně si to umím představit,“ řekl Kalousek.