Komu pomohly intervence? Exportéři je většinou chválí, některým i uškodily

Devizové intervence pomohly hlavně k vyšším ziskům exportérů a tím k větší výrobě, poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd. V případě celkového vývoje ekonomiky byl ovšem jejich vliv spíše omezený, uvedli oslovení ekonomové. Podle Asociace exportérů zatím režim intervencí přinesl českým vývozcům v tržbách, zisku a přidané hodnotě přibližně 400 miliard korun. Některým podnikům ale nepomohl, nakupují totiž vstupy v eurech, případně nakupují zařízení továren v zahraničí.

Ilustrační foto
1.11.2015 10:25   |  

Na oslabené koruně podle něj vedle exportérů vydělal i stát. „Skoro o 25 tisíc (lidí) díky tomu klesla nezaměstnanost. Na daních, sociálním a zdravotním pojištění státní kasa získala za loňský rok navíc kolem devíti miliard korun, protože klesla nezaměstnanost, klesly mandatorní výdaje státu a vzrostly daňové příjmy,“ uvedl místopředseda asociace exportérů Otto Daněk.

Anketa

Jak hodnotíte důsledky devizových intervencí?

kladně záporně

V anketě hlasovalo 250 čtenářů.

další ankety

Zásadním přínosem pro vývozce i dovozce podle Daňka bylo to, že volatilita, tedy rozsah kolísání kurzu koruny vůči euru, loni klesla na průměrných 2,5 procenta, zatímco v minulých letech byla na úrovni osmi až devíti procent a výjimkou nebyly roky s kolísáním kurzu 16 až 17 procent. „To je přínos pro všechny, dá se přesně plánovat. Víme, jaké peníze za euro dostaneme,“ řekl Daněk.

Sám Daněk je předsedou představenstva výrazně exportně orientované elektrotechnické společnosti ATAS elektromotory Náchod.

Podnik, jenž 80 procent produkce vyváží, se již na ukončení intervencí připravuje a na ochranu před posilování koruny přijímá řadu opatření. Hlavně by však firmě na trhu měly pomoci obstát investice. „Kupujeme novou modernější technologii, která bude vyrábět více a za levněji a s vyšší kvalitou,“ řekl Daněk.

Analytici mají výhrady především k načasování intervencí, které měly být spuštěny dříve. Zároveň se obávají konce intervencí, aby náklady nepřevýšily dosažené zisky.

Ekonomové upozorňují na to, že inflace i přes intervence příliš nestoupla. To je ovšem způsobeno faktory mimo ČR, jako je pokles cen ropy a dalšího zboží. Zároveň zdražilo dovážené zboží, protože kurz koruny je zhruba o pět procent slabší než před jejich zahájením.

Bez intervence by přitom letos mohla koruna posílit o zhruba čtyři procenta, upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Ačkoliv bychom si bez intervencí mohli užívat levnějších nákupů v zahraniční a levnějších zahraničních dovolených, vyhlídky na růst mezd a pracovní příležitosti by byly výrazně chudší,“ dodala.

Devizové intervence se přitom podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela ukázaly jako úspěch. Spotřebitelé by si sice bez intervencí podle něj pravděpodobně užívali nižší ceny dováženého zboží. „Na druhou stranu povyk, který se po zavedení intervencí strhnul, zahnal spotřebitele do obchodů, a výrazně tak posílil tou dobou již oživující spotřebitelskou poptávku. Ta se udržela i po odeznění prvotního impulzu, což je jeden z největších úspěchů intervencí,“ uvedl.

Navíc podle Zeisela intervence pomohly českému exportně orientovanému průmyslu. Podhodnocení měny totiž podle něj zvýšilo cenovou konkurenceschopnost domácích výrobců. „A možná ještě více však domácí podniky těžily z kurzové stability, která kurzový závazek ČNB provází,“ dodal.

I hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek upozornil na to, že intervence z listopadu 2013 pomohly čistým exportérům k jednorázovým ziskům. „Jejich vliv ovšem vyprchal již v průběhu roku 2014,“ uvedl.

Zároveň je ale podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka nutné upozornit na to, že k hospodářskému růstu Česka přispělo významně i ekonomické oživení eurozóny a ukončení rozpočtových škrtů. „Celkově je možné konstatovat, že intervence ČNB přispěla k růstu domácí ekonomiky, avšak za cenu možných budoucích nákladů,“ uvedl.

Začne koruna po skončení intervencí posilovat?

„Zavedení kurzového závazku dávalo smysl, jen přišlo pozdě. Kdyby ČNB otálela o 12 měsíců méně, přinesla by tato mimořádná měnová politika více užitku. A možná by bylo i snadnější její ukončeni,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Nyní je i podle Sobíška velkou nejistotou, zda se v budoucnu podaří ČNB vyvázat se ze svého závazku, aniž to způsobí ekonomice šok.

„Lze tedy shrnout, že intervence spíše jen v některých segmentech ekonomiky podpořila již probíhající oživení. Stále ovšem není jasné, zda náklady nebudou nakonec vyšší než jeho přínosy,“ uvedl i hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

ČNB slibuje intervence držet nejméně do poloviny příštího roku. Exportéři předpokládají, že po opuštění intervenčního režimu začne koruna posilovat.

Věří přitom, že ČNB bude při opuštění intervencí konat tak, aby nenastal švýcarský scénář ze začátku letošního roku. Tehdy švýcarská centrální banka náhle přestala bránit posilování franku a ten prudce posílil až o 30 procent. Posilování koruny ročně o 2,5 až tři procenta by podle Daňka měla každá zdravá firma umět zvládnout.

Někteří exportéři kroky ČNB kritizují

Přestože Česká národní banka (ČNB) proklamuje, že slabá koruna nahrává českým proexportně zaměřeným firmám, není to tak ve všech případech. Některé firmy totiž nakupují vstupy v eurech, případně nakupují zařízení továren v zahraničí. Když už ČNB intervence před dvěma lety spustila, firmy doufají, že by mohly pokračovat i po roce 2016, aby se mohly projevit pozitivní dopady.

„Nám to nepomohlo, spíš naopak. Sice jsme exportní firma, ale máme dohodnuty ceny v korunách s hlavním odběratelem a nákup nám zůstal v eurech,“ řekl generální ředitel výrobce šicích strojů Minerva Boskovice František Hrda.

Pozitivní dopad neměly měnové intervence ani na strojírnu Královopolská, která je také silně proexportní firmou. „Dlouhodobě jsme si kurzové riziko dopředu zajišťovali s bankami a nejinak tomu bylo i před zahájením intervencí,“ řekla předsedkyně dozorčí rady Hana Halasová. Ve výsledku tak firma na změně tratila a kvůli oslabení koruny je stále v hlubokém minusu.

„K alespoň vyrovnání celkové bilance bychom potřebovali udržení slabé koruny i po roce 2016, což se nyní nejeví jako příliš reálné. Takže naše hodnocení devizových intervencí je silně negativní. Zásah ČNB nám nic dobrého nepřinesl a mimo velkých finančních ztrát to silně otřáslo důvěrou financujících bank a vedlo k rozkolísání stability firmy, která se těžko získávala zpět,“ uvedla Halasová.

Kordárna Plus: Snažíme se využívat zajišťovací obchody na devizovém trhu a nespoléháme se pouze na politiku ČNB

Břeclavskému Gumotexu, který většinu výrobků vyváží do Evropské unie a USA, krok ČNB sice neuškodil, ale ani nepomohl.

„Hlavním důvodem je vyvážený poměr objemu nakupovaných vstupů v eurech a objemu prodejů do eurových oblastí. Výrazněji negativně se intervence projevila při nákupu investic ze zahraničí. Stroje a zařízení jsme museli pořídit kvůli kurzu o sedm až deset procent dráž, než jsme původně kalkulovali. Zčásti jsme tento rozdíl eliminovali díky kurzovému zajištění, které máme dlouhodobě nasmlouváno s bankami,“ uvedl interní auditor Vladimír Chmela.

Kroky ČNB si velmi chválí v Kordárně Plus ve Velké nad Veličkou, která vyrábí technické tkaniny, a také v Moravské ústředně, jež vyrábí hračky.

„Většina obratu se děje v eurech. Intervence a poměrně stabilní kurz koruny vůči euru má proto pozitivní dopad na naše hospodaření. Přivítali bychom prodloužení intervencí. V případě opuštění stávající měnové politiky věříme, že ČNB půjde cestou postupného uvolňování intervenčního režimu. Snažíme se však využívat zajišťovací obchody na devizovém trhu a nespoléháme se pouze na politiku ČNB,“ řekl generální ředitel Kordárny Plus Martin Prachař.

Měnové intervence jsou podle obchodního ředitele Moravské ústředny Blahoslava Dobeše jedno z nejlepších proexportních opatření posledních let. „Pomáhá nám nejen k lepšímu uplatnění výrobků na zahraničních trzích, ale také v kompenzaci růstu nákladů na práci v Česku, které se zvyšují kvůli růstu minimální mzdy a růstu ekonomiky,“ uvedl Dobeš. Jelikož však byl začátek intervencí neočekávaný, přinesl na začátku ztráty, neboť se zároveň zdražily vstupy nakupované v dolarech.

ČNB intervenuje proti silné koruně již dva roky
Výběr informací o zásahu České národní banky (ČNB) proti silné koruně a následných reakcích na oslabení české měny (ČNB se rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013):
Bankovní rada České národní banky se rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, předtím naposledy intervenovala v roce 2002. Cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro.
Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby. To přitom nyní není možné, protože úrokové sazby se dlouhodobě pohybují těsně nad nulou.
Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Například prezident Miloš Zeman již v listopadu 2013 řekl, že intervence centrální banky nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení devizových intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly zejména na zvýšení cen dováženého zboží.
Naopak současný premiér Bohuslav Sobotka se centrální banky zastal. „ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku,“ řekl letos v dubnu na Exportním fóru. Centrální banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se loni v březnu stal členem bankovní rady a prezident Zeman jej pravděpodobně jmenuje příštím guvernérem ČNB. Intervenci oceňuje například Asociace exportérů.
Svého cíle, tedy udržení požadovaného kurzu koruny, dosahuje ČNB prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na trhu. Mnoho měsíců po listopadu 2013 centrální banka intervenovat nemusela, výrazný zásah přišel letos v létě, kdy se kurz opět přiblížil stanovené hranici a banka začátkem července začala prodávat koruny. V srpnu ČNB provedla na devizovém trhu intervence za více než 100 miliard korun. Celkově tak od listopadu 2013 ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun.
To, jak dlouho bude ČNB udržovat kurz koruny poblíž 27 korun za euro, není jasné. Zpočátku hovořili představitelé ČNB o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Srpnová prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016. V září viceguvernér banky Vladimír Tomšík uvedl, že ČNB může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, ještě déle.

Čtěte také:

Příliš aktivní ČNB? Na oslabení koruny nakoupila přes miliardu eur

Tomšík: ČNB může uvolněnou měnovou politiku udržovat déle

ČNB zasáhla proti silné koruně. Po necelých dvou letech využila intervence

Autor: čtk, vaj

Komentáře

Čtěte také

Nákupy tureckých dluhopisů jsou spekulace, tvrdí agentura Moody's

Nákupy tureckých dluhopisů jsou spekulace, tvrdí agentura Moody's

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Turecka z investičního do spekulativního pásma. Tento krok může Turecku zvýšit… více

Mobilní web