Krajské investice: samosprávy financují europrojekty, vlastní investice zamrzají

S tím, jak vysychají zdroje pro státní pokladnu, bojí se také krajské samosprávy, že budou mít letos i napřesrok nedostatek financí na pokrytí plánovaných investic. A to navzdory příslibu trojkoalice, že tok financí se bude decentralizovat a místní samosprávy se dočkají rozpočtové injekce. Vzhledem k tomu, že kraje ovládají převážně sociální demokraté, politická vstřícnost vlády se nedá příliš očekávat. Toho si jsou vedení krajů vědoma. „Bude hodně záviset na zatím nepřehledné investiční a finanční politice současné vlády,“ říká mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer. A ani ostatní kraje neočekávají, že by mohly financovat větší množství projektů s pomocí státního rozpočtu. Jednou z mála výjimek je již odsouhlasená stavba Moravskoslezské vědecké knihovny, na niž Fischerova vláda vyčlenila necelou půlmiliardu.

Vedení krajů přitom řeší hned několik problémů. Nižší příjem z rozpočtového určení daní, kofinancování projektů z eurofondů – jestliže se na ně nenajdou peníze, ztratí české regiony jedinečnou možnost rozvoje. A v neposlední řadě i problémy při plánování dopravní infrastruktury. Několik krajů řeší složité majetkoprávní vztahy při přípravě dopravních staveb, jež je výrazně prodražují. „Pro nás je navyšování cen některých staveb velkou investiční brzdou, zvlášť ve chvíli, kdy máme nižší příjmy v důsledku recese,“ uvedl pro deník E15 první náměstek Karlovarského kraje Martin Havel.

Nedostatek financí tak řada krajů řeší investičními úvěry v kombinaci se zastavováním všech projektů, které by musely financovat výlučně samosprávy. Takovým způsobem postupuje Jihomoravský kraj, jenž rozjel v posledních letech obří investice do technologických center, a nové vedení se potýká s akutním nedostatkem financí. „Nutí nás to přehodnotit všechny projekty a investovat jen do těch, které jsou spolufinancovány z EU či národních zdrojů,“ potvrzuje situaci mluvčí Jan Chmelíček. Zdroje z Evropské investiční banky jsou podle krajů v tuto chvíli jedinou cestou, jak udržet investiční tempo minulých let.

Středočeský kraj

Středočeský kraj je vyhlášen špatným stavem svých silnic a letos investuje miliardu na jejich opravy. S rozsáhlejšími investicemi počítají v kraji především v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Na podzim začne výstavba domova seniorů ve Zdicích a pravděpodobně i rekonstrukce JIP v kolínské nemocnici. „Rozsáhlejší investicí bude i revitalizace největšího přírodního sportovního parku na území bývalého vojenského prostoru Ralsko a rekonstrukce Buštěhradského zámku,“ říká mluvčí kraje Berill Mascheková. Ostatní projekty jsou podle ní menšího rázu, protože kraj přišel jen letos o miliardu ze státního rozpočtu.

zvětšit Buštěhradský zámek Autor: čtk, zavřít

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj letos čeká investice do stavby nemocnice v Klatovech. Historicky největší krajský projekt za 1,4 miliardy korun nabral v minulém roce zpoždění kvůli změnám v projektu a i letos má stavba problémy s financováním. Kraj měl přislíbenou dotaci 450 milionů z Regionálního operačního programu EU, žádost je však pozastavena a peníze přijdou – pokud vůbec – nejdříve na podzim. Pokud kraj dotaci nezíská, poprvé ve své historii si vezme půjčku. K ostatním investičním cílům patří stavba výjezdového stanoviště zdravotnické záchranné služby v Plzni na Borech včetně dispečinku.

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj začne letos stavět vzdělávací centrum pro slabozraké. Budova za čtvrt miliardy vznikne na zelené louce a v plánech kraje se objevuje již několik let. Až letos dostala absolutní investiční prioritu a kraj na ni získá peníze z Evropské investiční banky. Větší kulturní investice se omezují na dvaadvacetimilionovou podporu vlastivědných muzeí, kraj rovněž investuje do snížení energetické náročnosti školních budov. Řádově desítky milionů korun směřují na dopravní infrastrukturu. V blízké budoucnosti se kraj chystá opravit zámek Čechy pod Kosířem.

Kraj Vysočina

Na Vysočině většina projektů finišuje a podle mluvčí kraje Jitky Svatošové je tak většina veřejných zakázek před uzavřením. Největší balík peněz – jedna miliarda korun – každopádně bude směřovat na silnice. Klíčová je podle vedení kraje především rekonstrukce páteřní silnice II/602, která protíná celou Vysočinu. „Z ostatních projektů odstartuje na podzim stavba pavilonu urgentní a intenzivní péče v jihlavské nemocnici za 400 milionů,“ uvedla Svatošová. Kraj se pokusí na rozsáhlou investici získat zdroje ze strukturálních fondů EU. Stomilionová rekonstrukce čeká i třebíčský zámek.

zvětšit Třebíčský zámek Autor: čtk, zavřít

Pardubický kraj

V Pardubickém kraji se chystají za necelých čtyřiapadesát milionů zlepšit dopravní dostupnost Králického Sněžníku. Podle místních se tím dláždí cesta rozsáhlému projektu výstavby centra volného času na Dolní Moravě za tři čtvrtě miliardy korun. Není tajemstvím, že projekt podporuje i vedení Pardubického kraje. „Králíky a okolí vykazují dlouhodobě vysokou nezaměstnanost a cestovní ruch je příležitostí, jak dostat na Králický Sněžník lidi i peníze,“ řekl již dříve deníku E15 radní pro cestovní ruch Miroslav Stejskal. „Nedostatek finančních prostředků však limituje další investiční strategie,“ dodala mluvčí Pardubického kraje Magdalena Navrátilová. Sto milionů kraj ještě investuje do modernizace silnice z Chocně do Louček, na ostatní projekty jdou částky o řád až dva nižší.

Ústecký kraj

Ústecký kraj investuje bezmála 450 milionů do školních budov. Stomilionová injekce do zázemí čeká teplickou konzervatoř, za dalších sto padesát milionů kraj dostaví areál ústeckého gymnázia v Jateční. Tradiční investicí podpořenou i z eurofondů je zateplení škol kvůli úsporám energií. Z ostatních investic převažuje výstavba a rekonstrukce dopravní infrastruktury, výjimkou je rekonstrukce Ústavu sociální péče v Jiříkově za 206 milionů.

Moravskoslezský kraj

V Moravskoslezském kraji se připravují na dlouho plánovanou stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny za miliardu korun. „Černá kostka“, jak se novostavbě říká, by měla vzniknout v příštím roce a kraj pokryje přibližně polovinu nákladů. Stát poskytne 490 milionů, což schválila vláda v usnesení z letošního května. Celkově kraj jen letos proinvestuje dvě miliardy. Jedna miliarda je určena na kofinancování projektů z EU, například oprava silnic a mostů, 920 milionů připadá na akce hrazené výhradně z krajského rozpočtu. „Musíme si vždy vybírat priority, aby vybrané projekty korespondovaly se strategickými záměry kraje,“ zdůraznila mluvčí kraje Šárka Vlčková.

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj využívá ke svým investicím do značné míry eurofondy. Staví se Centrum technického vzdělávání v Ostrově za 400 milionů, stejnou částku spolyká technická a ekonomická škola v Sokolově a 600 milionů se rozhodl kraj investovat do výstavby pavilonu akutní medicíny, na nějž si vzal úvěr. Další desítky milionů investují na západě Čech do turistického ruchu ve víře, že zatraktivní region návštěvníkům. Cyklisté by se měli dočkat tří nových tras kolem Ohře za 140 milionů a pětaosmdesát milionů si vyžádá rekonstrukce Becherovy vily na interaktivní galerii. „A hned na počátku příštího roku počítáme se stavbou moderních dopravních terminálů v Chebu a Mariánských Lázních,“ řekla mluvčí kraje Jana Pavlíková. Celkové náklady kraj stanovil na necelých dvě stě milionů korun.

zvětšit Karlovarský kraj investuje desítky milionů do podpory turismu. Autor: čtk, zavřít

Liberecký kraj

Žádné velké investice naopak nechystá Liberecký kraj. Podle mluvčího Jiřího Langera v kraji dokončují především velké projekty z minulosti. Primárně se jedná o zateplení škol a výstavbu několika vlastivědných objektů. Celkem dvousetmilionovou investici pokrývá ze šedesáti procent Evropská unie. V nejbližší době budou v Liberci investice spíše omezovat. Výjimkou je vyhlášení velké veřejné zakázky na opravu krajských mostů. Podle Langera kraj počítá s pětiletou investicí ve výši půl miliardy korun, kterou zafinancuje z přijatého úvěru. Každoročně připadne na opravu zchátralých mostů sto milionů.

Jihomoravský kraj

Částečně mění svou investiční strategii Jihomoravský kraj. Nová koalice ČSSD a KDU–ČSL se dohodla, že kvůli výpadku příjmů z rozpočtového určení daní si vezme úvěr a bude financovat výhradně projekty, kde participuje i jiný investor. „Tedy především akce, na nichž se podílejí evropské či národní fondy a za jednu – byť vypůjčenou – korunu získává hned několik zvenčí,“ zdůvodnil rozhodnutí mluvčí kraje Jan Chmelíček. Absolutní prioritou zůstávají investice do technologických center a univerzit. Ať už jde o Středoevropské technologické centrum (CEITEC), které spolkne 400 milionů (jen 100 milionů ale investuje kraj), nebo dalších téměř pětasedmdesát milionů, jež poplují do Kuřimi na vývoj nových strojírenských technologií. Stamilionové částky si vyžádají i stavby domů pro seniory ve všech okresech a investice do infrastruktury. Většinu projektů financuje Jihomoravský kraj z úvěru Evropské investiční banky.