Kurzarbeit se neujal, ze 400 milionů firmy vybraly jen 10

V Německu rozšířený nástroj v boji proti nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit, se v Česku neuchytil. Ze 400 milionů korun, které stát na toto opatření vyhradil, totiž firmy vyčerpaly zatím jen deset milionů. Ministerstvo práce proto hodlá převést většinu těchto peněz do progarmu na podporu zaměstnávání absolventů.

ilustrační foto
17.10.2013 19:56   |  

Příspěvek na kurzarbeit od září 2012 čerpalo podle podkladů pro jednání tripartity jen 29 firem. Rozdělily si deset milionů. Do srpna 2015 původně mohly získat 400 milionů korun.

Důvod? Podle prezidenta svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka se české firmy ve velkém nezapojily, protože mnohé se nechtějí před konkurencí i bankami přiznávat, že jsou v problémech. Nepodařilo se ani financování z peněz EU, dodal Hanák. V minulosti kritika směřovala ale spíš k tomu, že pravidla pro kurzarbeit byla nastavena příliš přísně, a mnohé podniky tak na pomoc nedosáhly.

Kurzarbeit je opatřením na podporu udržení zaměstnanosti v období hospodářských potíží. V německém modelu podniky při nedostatku zakázek nechávají své zaměstnance zčásti nebo úplně po nějaký čas doma za nižší mzdu a na tu jim přispívá stát. Nemusí tak momentálně nepotřebné zaměstnance propuštět. Česká varianta kurzarbeitu se od německého modelu liší v tom, že stát doplacení mzdy podmiňuje tím, že zaměstnanci se musí účastnit vzdělávacích kurzů.

Raději na platy absolventů

Na podporu kurzarbeitu tak mělo zbýt ještě 390 milionů. MPSV se ale rozhodlo, že z této sumy přesune 250 milionů na příspěvky na mzdu mladým. Po jednání tripartity to oznámil ministr práce v demisi František Koníček.

Na mzdy a odvody přijatého nezaměstnaného do 30 let může podle stávajícího programu firma od státu dostat až 24 tisíc korun a píspěvek může pobírat až rok. Podle podkladů pro jednání tripartity evidovaly úřady práce ke konci září 168 300 nezaměstnaných do 30 let. Ti tak tvoří 30 procent lidí bez práce. Příspěvek na mzdy se zatím poskytnul na 8953 mladých pracovníků.

„Pro mladého absolventa je to dobrá šance, pokud do čtyř měsíců po absolvování školy nesežene žádnou práci,“ míní Koníček. Věří, že zaměstnavatelé budou příspěvky využívat a mladé přijmou. Doufá, že o takovou nabídku a příjem budou stát i absolventi, i když příjem nebude odpovídat jejich představám.

Zaměstnavatelé s opatřením souhlasí. Podle Hanáka by se na podporu zaměstnávání absolventů mělo převést co nejvíc prostředků.


Čtěte více:

Pavel Páral: Krátkozraký kurzarbeit

Kurzarbeit se rozjíždí: firmy mohou začít žádat o peníze na mzdy

Kurzarbeit po česku začne v září

Autor: čtk, jih

Komentáře

Čtěte také

Vrbětice: soud osvobodil firmy zbrojaře Strnada, argumenty ÚOOZ vyšuměly

Vrbětice: soud osvobodil firmy zbrojaře Strnada, argumenty ÚOOZ vyšuměly

Krajský soud ve Zlíně se plně ztotožnil s argumenty obhajoby a zprostil pět osob a firmy Excalibur Army a Real Trade Praha obžaloby ze skladování zakázaných výbušnin ve Vrběticích… více

Mobilní web