Marksová: Stát by mohl za neplatiče alimentů hradit až 2500 korun

Marksová: Stát by mohl za neplatiče alimentů hradit až 2500 korun
4. dubna 2016 • 12:55
Až 2500 korun měsíčně by mohl stát poskytovat za neplatiče alimentů jako zálohové výživné. Dostaly by ho rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Po dlužnících by vyplacenou dávku pak vymáhal úřad práce. Plánuje to ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Návrh obrysů zákona chce brzy předat vládě. Už loni s podobným záměrem ale v koalici neuspěla.

Dnes kritizovala ministerstvo spravedlnosti, které podle ní ke zlepšení situace nic nepodniklo. Resort spravedlnosti se ohradil, že pomoc samoživitelům a samoživitelkám spadá pod ministerstvo práce, které k problému dosud přistupovalo „poněkud liknavě“.

„Neúplných rodin je kolem 500 tisíc, ve 46 tisíc případů ročně rozhodují soudy o placení výživného, polovina lidí neplatí. Každoročně je odsouzeno kolem 10 tisíc lidí za to, že neplatí. I kdyby v každé rodině bylo jen jedno dítě, dostaneme poměrně velké číslo,“ uvedla ministryně.

K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle Marksové se ministerstvo spravedlnosti řešení situace samoživitelek po nástupu kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) ujmout nechtělo, udělal to tedy její resort. S prvním návrhem takzvaného věcného záměru zákona přišel koncem roku 2014. Loni ho ale koalice odmítla.

Marksová: ANO novou sociální dávku nechce

„ANO nechtělo novou sociální dávku. Říkalo, že se mají najít jiné způsoby. Ty leží na ministerstvu spravedlnosti. To během roku neudělalo vůbec nic, co by v této zemi pomohlo zlepšit situaci samoživitelek a samoživitelů,“ kritizovala Marksová resort spravedlnosti, který řídí hnutí ANO.

Zástupci ministerstva práce ministerstvo spravedlnosti podle jeho mluvčího Jakuba Římana ale od listopadu nekontaktovali. „Naše ministerstvo by rádo pomohlo víc, avšak nemá problematiku podpory státu dětem na starosti. Tato věc spadá právě do gesce ministerstva práce. A to dosud bylo v přípravě poněkud liknavé,“ uvedl Říman. Dodal, že resort spravedlnosti v této problematice spolupracuje i se skupinou poslanců a zabývá se také lepším vymáháním či prevencí neplacení výživného.

Podle Marksové se nynější návrh od toho předešlého příliš neliší. Na zálohové výživné od státu by dosáhli rodiče s příjmem do 2,7násobku životního minima, jimž bývalý partner či partnerka alimenty na děti neplatí. Dávka by činila maximálně 2500 korun měsíčně.

Nezapočítávala by se do příjmu pro rozhodování o další pomoci od státu. Po dlužnících by vyplacenou podporu vymáhaly úřady práce. Pokud by nic nezískaly zpět, stát by podle odhadů zaplatil ročně asi 700 milionů korun. V podkladech k minulému návrhu resort práce uvedl, že by se od dlužníků podařila získat zpátky ale asi jen tři procenta vydané sumy.

Je to demotivující, uvedla bývalá ministryně Kovářová

Ke kritikům náhradních alimentů patří například poslankyně ANO Radka Maxová. Řekla, že zálohové výživné je nevhodná cesta, protože neřeší příčiny. Jako alternativu uvedla například domácí vězení pro neplatiče či možnost postoupení dluhu dalším osobám či firmám, které by ho vymáhaly. Některá opatření by se měla dostat nyní do novely občanského zákoníku jako pozměňovací návrhy, dodala Maxová.

Proti zavedení zálohového výživného se staví i opoziční TOP 09. „Nevidím důvod, proč by společnost jako celek měla poskytovat náhradu za nezodpovědného rodiče, který není ochoten dostát svým závazkům vůči svému dítěti či dětem,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová. Podle ní by soudy měly spory o alimenty řešit rychleji a neplatiče důsledně postihovat.

Také podle bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, která se jako advokátka věnuje rodinné problematice, by se měla zlepšit vymahatelnost. Se zavedením zálohovaného výživného nesouhlasí. „Připadá mi to demotivující, dovedu si představit, jaké nápady by to mohlo vyvolat u nesolidních rodičů,“ řekla Kovářová v neděli.

Podle jejího průzkumu mezi soudci a dalšími odborníky 73 procent rodičů platí výživné dobrovolně, desetině to uloží soud, desetina rodičů alimenty nepožaduje a jen sedm procent rodičů soudní verdikt nerespektuje a neplatí.

Podle Marksové se náhradní výživné vyplácí v 19 zemích EU, například i na Slovensku. Tam dítě dostává maximálně 1,2násobek svého životního minima. Po dlužníkovi sumu vymáhá sám rodič přes exekutory. Pokud získá něco zpět, vrátí státu to, co od něj dostal.

Bude dlužné alimenty platit stát?

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!