Měnová intervence ČNB očima expertů: Komu pomůže a komu ublíží?

Co bude oslabení koruny znamenat pro naše peněženky? A nedopustila se Česká národní banka omylu? Přečtěte si názory Karla Havlíčka, Jiřího Rusnoka, Petra Macha a dalších osobností ze světa financí.

Česká národní banka Dalších 5 fotografií v galerii
16.11.2013 11:15   |  

Minulý čtvrtek se Česká národní banka rozhodla zahýbat s kurzem koruny. Poprvé od roku 2002 tak přistoupila k intervenci na devizovém trhu. A vyhlášený cíl byl jasný, poslat korunu směrem dolů – zhruba ke kurzu 27 korun za euro. Výrazné oslabení domácí měny má podle zástupců centrální banky zabránit nebezpečné deflaci a zároveň zvýšit spotřebu domácností.

„Ukázalo se, že recese a útlum na trhu práce odeznívají jen velmi pomalu a jejich protiinflační dopady vedou spolu s poklesem cen surovin a energií k dalšímu snižování inflace. Ta začátkem příštího roku klesne k nule, po očištění o úpravy spotřebních daní na cigarety dokonce úhrnná cenová hladina začne klesat. Ceny mnoha položek spotřebního koše přitom klesají již delší dobu. Proto ČNB jednala, aby dostála svému zákonnému mandátu, kterým je péče o cenovou stabilitu,“ stálo v tiskovém prohlášení České národní banky z minulého týdne.

Národní banka pod palbou kritiky

Většině odborníků se měnová intervence ani její zdůvodnění vůbec nelíbí. A tak se na centrální bankéře snáší kritika ze všech stran. Ekonom Pavel Kohout ve svém komentáři například píše: „Česká národní banka udělala velkou chybu v měnové politice. Neexistuje žádný důvod věřit, že spotřebitelé reagují na inflační očekávání ‚spekulativním‘ způsobem.“ Zřejmě zaskočení zástupci České národní banky svůj krok začali poměrně zevrubně vysvětlovat. Novinářům dokonce rozeslali prezentaci na téma oslabení měnového kurzu. Na podobnou aktivitu ze strany centrální banky nejsme rozhodně zvyklí.

Co české ekonomice a peněženkám obyvatel nakonec měnová intervence přinese (nebo sebere), budeme moci vyhodnotit až časem. Jisté je zatím jen to, že Česká národní banka ve svém stávajícím počínání nemá příliš zastánců.

Jak na snahu České národní banky oslabit kurz koruny dívají ekonomové, politici, finanční analytici, podnikatelé a investoři? Souhlasí s ní? Dojde díky intervenci České národní banky ke slibovanému oživení české ekonomiky a udržení měnové stability? A jaké dopad můžou očekávat české firmy, ale také především běžní spotřebitelé?

Karel Havlíček

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Krok České národní banky byl trochu překvapivý a z pohledu podpory exportu bude krátkodobě zřejmě účinný. Podle prvních reakcí mám rovněž dojem, že se podařilo trochu namotivovat spotřebitele k rychlejším nákupům, a to z obavy z růstu cen. Bylo-li to cílem, potom tam určitý efekt vidím. Dlouhodobě bych ale na intervence nesázel, velký vliv na kurz koruny nemají, rozhoduje se na devizových trzích mimo náš dvorek.

Jiří Rusnok

Premiér v demisi

Důvody, které vedly Českou národní banku k tomuto kroku, chápu. Rozumím jim a mám plnou důvěru v to, co bankovní rada a vedení České národní banky činí. Na druhou stranu chápu i bouřlivou reakci odborné a laické veřejnosti, protože jde o neortodoxní krok, který mohl mnohé překvapit, i když ho Česká národní banka už zhruba tři čtvrtě roku naznačovala. Z hlediska ekonomického dopadu si myslím, že zásah České národní banky v krátkém a zejména středním časovém období několika let české ekonomice prospěje. Došlo de facto ke zvýšení české konkurenceschopnosti o řádově pět procent, vyjádřeno ve vztahu k euru. Mělo by to tedy posílit jak české výrobce, kteří exportují, tak i výrobce, kteří se střetávají se zahraniční konkurencí na domácím trhu. Samozřejmě, že nastanou také nějaké doprovodné efekty, ty se ale podle mého názoru poněkud přeceňují. Když se podíváme na vývoj v minulých dekádách, tak už tady pohyby kurzů řádově do pěti procent několikrát byly a nikdy to žádnou inflační vlnu neznamenalo a nebude to znamenat ani tentokrát.

Petr Mach

Ekonom, předseda Strany svobodných občanů

S intervencí národní banky nesouhlasím. Stabilita cenové hladiny má být podle ústavy prvořadým cílem. Tento cíl byl nyní centrální bankou obětován. ČNB provedla svojí intervenci s cílem oslabit měnu a zvýšit inflaci. Dělá tedy pravý opak toho, co ji ukládá ústava: Stabilitu cenové hladiny obětovává jiným zájmům. Nelíbí se mi, že akt centrální banky je nespravedlivý. Někomu pomůže, někomu pohorší. Každý, kdo si bude chtít koupit euro nebo dolar, to bude mít kvůli ČNB dražší. Každý, kdo bude chtít prodat dolar nebo euro, dostane víc peněz.

Za každé nakoupené euro centrální banka natiskne a vydá 27 korun. Zaplatíme to všichni vyšší inflací. Růst peněžní zásoby povede k růstu cen, na který doplatí všichni. To, že růst množství natisknutých peněz vede k růstu cen je neošiditelný zákon ekonomie. Inflace dvě procenta ročně ukrojí za 14 let čtvrtinu úspor. Centrální bance narostou devizové rezervy. Budou ale vykoupeny ochuzením lidí o úspory vlivem vyšší inflace. Inflace prostě okrádá lidi o úspory a předpoklad centrální banky, že zdražení přiměje lidi více nakupovat, je lichý, když lidé už nyní často sotva vyjdou s penězi. Pokud lidé budou nyní více nakupovat, budou mít méně peněz na nákupy za měsíc. Národní banka tak ekonomiku spíš rozkolísá, místo aby pečovala o stabilní vývoj. K čemu nám budou vyšší devizové rezervy? Co si za ně koupíme? Nic. Až jednoho dne budeme muset zavést euro, přejdou na základě smlouvy o přidružení České republiky k Evropské unii všechny eura z devizových rezerv na Evropskou centrální banku a nebudeme mít nic. Rozhodnutí ČNB intervenovat na devizovém trhu s cílem uměle oslabit korunu je podle mě centrální plánování svého druhu. Stát nemá určovat, jaký kurz koruny je správný. Kurz měny každý den odpovídá tomu, jaký je zájem o korunu ze strany investorů, turistů, obchodníků. Umělé oslabení koruny vede k tomu, že stát zvýhodní jedny na úkor druhých.

Aleš Tůma

Finanční analytik společnosti Partners

Deflace by prý přiměla lidi odkládat spotřebu, říká Česká národní banka. Myslím, že to ukazuje odtržení mainstreamové ekonomie od reality. Bude snad někdo skladovat jídlo na balkóně a čekat, jestli náhodou ledničky nezlevní? Další hřích ekonomů je ztotožnění výdajů (HDP) a prosperity. Prý příliš mnoho úspor škodí. Vyšší úspory ale snižují náklady na financování pro firmy, což zase ekonomický růst podporuje. Možná jsem jen hloupý analytik, který nerozumí finesám měnové politiky, dvě věci jsou ale jisté. Zaprvé: ČNB se nemůže přetlačovat s trhem donekonečna. Zadruhé: Daleko větší problém než reálná či domnělá hrozba deflace je nekvalitní podnikatelské prostředí. To, že padáme v žebřících konkurenceschopnosti, ČNB nezachrání, za to může vláda. Pozitivní efekt intervence ale je, že o hospodářské politice se teď debatuje v každé hospodě. Ono to nakonec možná bude fungovat – pivní pípy rozpumpují ekonomický růst.

Celou anketu čtěte na Peníze.cz


O intervenci ČNB čtěte:

ČNB trvá na svém: Intervence zrychlí ekonomický růst

Singer: Intervence nebudou mít dramatický dopad na ceny potravin

Zeman: Intervence ČNB ještě nikdy ničemu neprospěly

Intervence ČNB zabrala. Lidé skupují elektroniku

Tomšík hájí oslabení koruny. Zdražení má podle ČNB nastartovat spotřebu

E-shopy do Vánoc nezdraží, jejich dodavatelé už ale nasazují vyšší ceny

Autor: Ondřej Tůma, Peníze.cz

Komentáře

Čtěte také

USA v kosmickém výzkumu nedoženeme, přiznala Moskva. Pak výrok vzala zpět

USA v kosmickém výzkumu nedoženeme, přiznala Moskva. Pak výrok vzala zpět Fotogalerie

Překvapivě chmurné vyhlídky ruské kosmonautiky na schůzi ministerstva průmyslu v Moskvě prezentoval vicepremiér Dmitrij Rogozin, který ve vládě odpovídá za vesmírný program. I… více

Komerční prezentace
Mobilní web