Miliardám na vědu schází budoucnost

20.7.2010 7:17   |  

Budoucnost nejmodernějších českých vědecko-výzkumných center, které Brusel podpoří v přepočtu plnými 28 miliardami korun, je nejistá. I když většina žádostí univerzit i Akademie věd zatím není definitivně schválena, odborníci už nyní diskutují o tom, jak budou nákladné projekty pokračovat, až se historicky největší evropská injekce tuzemské vědě a výzkumu vyčerpá.

Ministerstvo školství se snaží tyto obavy rozptýlit. Ujišťuje, že státní výdaje na vědu a výzkum se za několik let zvýší.

„Není to systémově připraveno. S nadšením se rozdělují miliardy, ale nikdo se příliš nezabývá udržitelností projektů,“ řekl deníku E15 předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Při jejich přípravě se podle něj předpokládal dvoumiliardový meziroční růst státních výdajů na vědu a výzkum. Místo zhruba 25 miliard, které byly vynaloženy loni a letos, měli vědci už napřesrok získat o čtyři miliardy více. Ty však nedostanou. „Vzhledem k situaci ve veřejných financích je rozpočet na vědu a výzkum zmrazen. Pokud se nenavýší, mohou některé projekty postupem času zmizet,“ konstatoval šéf Akademie věd.

Obavy vědecké obce chápe ředitel sekce strukturálních fondů ministerstva školství Jan Vitula. „Je pravda, že prostředky na vědu a výzkum se zatím zvyšovat nebudou. Od roku 2014 mají ale každoročně vzrůst o dvě a půl miliardy,“ řekl deníku E15 Vitula. Dodal, že na této sumě se shodli koaliční vyjednávači v rámci příslušné pracovní skupiny a posléze i K9.

Vitula však zároveň zdůraznil, že ne vždy se prostředky na vědu a výzkum vynakládají efektivně. „To znamená, že se bude i škrtat,“ konstatoval.

Problematikou udržitelnosti projektů, které budou nyní financovány z evropských peněz, by se měla v dohledné době zabývat vládní rada pro výzkum a vývoj. Podle děkana Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity Jiřího Křena záleží na tom, jak byly jednotlivé projekty připraveny.

„Reálně se neobávám, že by pracoviště nových technologií, které chceme vybudovat, zkrachovalo. Samozřejmě ale nelze s jistotou tvrdit, co bude za pět nebo deset let,“ poznamenal Křen. Fakulta si vypracovala výhled až do roku 2022 s tím, že poslední peníze z Bruselu dostane v roce 2014. „Pak se rozběhne ostrý provoz. Bude záležet na fakultě, jestli pracoviště udrží,“ doplnil děkan.

Vysoké školy se musely předem dohodnout s vybranými firmami, že od vědeckovýzkumných center budou nakupovat služby. Jinak by o dotace požádat nemohly. „Spoléháme se nejen na komerční sektor, ale také na granty zejména od evropských vědeckovýzkumných institucí,“ uvedla k tomu Jana Šilarová, mluvčí projektu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity.

Koncem června zamířily první dva velké projekty, jejichž rozpočet překračuje 50 milionů eur, ke schválení do ústředí Evropské unie. Jedním je superlaser ELI v Dolních Břežanech za 6,8 miliardy, druhým projekt udržitelné energetiky SUSEN v Řeži a Plzni s požadavkem téměř na 2,5 miliardy. Dalšími mají být brněnská centra CEITEC a ICRC, ostravské IT4I nebo BIOCEV ve Vestci u Prahy.

Autor: Pavel Otto

Komentáře

Čtěte také

OKD zatím nemá žádné nabídky na přímé úvěrové financování

OKD zatím nemá žádné nabídky na přímé úvěrové financování

Vedení těžební společnosti OKD, kterou poslal soud do úpadku, zatím neobdrželo žádné nabídky na přímé úvěrové financování. ČTK to po dnešním jednání vedení firmy s insolvenčním… více

Komerční prezentace
Mobilní web