Minimální mzda v Česku na cestu z chudoby nestačí

Minimální mzda v Česku na cestu z chudoby nestačí
7. května 2015 • 15:22
Snahy české vlády o zvyšování minimální mzdy dávají z pohledu mezinárodního srovnání smysl. Mezi zeměmi Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) mělo Česko v roce 2013 nejnižší minimální mzdu, pokud se měří jako poměr ke střední výši mezd. Češi s minimální mzdou brali 36 procent střední mzdy a 31 procent průměrné mzdy. V porovnání s průměrnou mzdou jsou na tom Češi třetí nejhorší v OECD.

Letošním zvýšením minimální mzdy na 9200 korun se její poměr ke střední mzdě zvedl na 40 procent a Česko se z poslední pozice v žebříčku OECD posunulo o čtyři příčky výše za Španělsko. Pokud by vláda splnila svůj záměr zvednout minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy, brali by lidé s minimálním výdělkem 48 procent střední mzdy. To by Česko zařadilo doprostřed pelotonu zemí OECD.

Nejnovější studie OECD, která se zbývá výší minimálních mezd, doporučuje revidovat jejich výši poměrně často. Nicméně nemá jít o mechanické navyšování podle tempa růstu mezd v ekonomice. Je třeba brát v úvahu také dopady na konkurenceschopnost firem, trh práce a na skutečné dopady na pracovníky s minimálním příjmem. Zvyšování minimální mzda by proto měla vláda podobně jako v Austrálii, Francii či Velké Británii konzultovat se speciální expertní komisí.

poměr minimální mzdy k mediánupoměr minimální mzdy k mediánuAutor: OECD

Pro konkurenceschopnost firem jsou klíčové mzdové náklady. Ze srovnání výše hodinové minimální mzdy v dolarech, vyjádřené v paritě kupní síly, v Česku prostor pro růst minimální mzdy existuje. Hrubá hodinová minimální mzda se v roce 2013 držela na 3 dolarech. Z evropských zemí byly níže jen Estonsko a Lotyšsko.

Na druhou stranu má Česko jedny z nejvyšších sazeb pro odvody zaměstnavatelů ze mzdy. Vyšší vedlejší náklady práce mají z evropských zemí jen Slovensko a Estonsko. Průměr se pohybuje mezi 15 a 20 procenty z hrubé mzdy, zatímco Česko na 34 procentech.

poměr minimální mzdy k průměrné mzděpoměr minimální mzdy k průměrné mzděAutor: OECD

Z pohledu nízkopříjmových zaměstnanců je důležité, o kolik se jim zvýšením minimálním mzdy zvednou disponibilní příjmy. V Irsku či v Japonsku se rodiči se dvěma dětmi zvednou příjmy jen o zhruba desetinu růstu minimální mzdy, protože současně mu klesnou některé sociální dávky. V Česku jsou na tom nízkopříjmoví zaměstnanci výrazné lépe, neboť se jim příjmy zvednou o přibližně 90 procent růstu minimální mzdy.

V Česku nicméně minimální mzda podle analýzy OECD nedokáže vyvést z pásma příjmové chudoby. Pokud by se rodič samoživitel se dvěma dětmi chtěl s minimální mzdou dostat z příjmové chudoby, musel by týdně pracovat 80 hodin, což je nejvíce ze zemí OECD.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!