Mladí bez práce? Problém i v Česku. Školy je nepřipraví, firmy se jich bojí

Nezaměstnanost mladých se začíná v Evropě rozrůstat a je zaděláno na významný sociální problém. Ve Španělsku a Řecku už je v nejmladší skupině bez práce více než polovina lidí. Čísla v Česku zatím zdaleka tak hrozivá nejsou, podle odborníků je ale podhoubí pro problémy i v tuzemsku. Školy totiž dostatečně nepomáhají absolventům s uplatněním, pro firmy je přijímání mladých kvůli nastaveným pravidlům často příliš rizikové. Zaznělo to na debatě pořádané centrem Globopolis a Evropskou komisí.

 práce, student
25.5.2013 17:00   |  

Proč je právě vysoká nezaměstnanost mladých v Evropě tak často zmiňovanou palčivou aktuální hrozbou? Vysvětluje to ekonom Filip Pertold ze think-tanku IDEA při CERGE-EI: „Když se čerství absolventi různých škol rychle nedostanou na trh práce, nezačnou být aktivní, tak je docela pravděpodobné, že se to s nimi bude nést celý život nebo poměrně velmi dlouho.“

Velké nárůsty nezaměstnanosti mladých jsou vidět během současné krize. Ta totiž staví absolventy na trhu práce do mnohem horší pozice, než mají ti starší a zkušenější. „Nikdo z absolventů totiž nemá na čele napsáno, jak je produktivní či jak bude úspěšný. Zaměstnavatelé mají velmi málo informací o skutečné kvalitě absolventa. V době krize se jejich situace ještě zhoršuje, protože firmy, když mají potíže s odbytem, tak jejich první reakcí je, že začnou šetřit. A jak začnou šetřit, nezačnou hned propouštět, ale jako první přestanou nabírat nové lidi. A právě absolventi jsou tou největší skupinou, která pravidelně přitéká na trh práce,“ rozvádí Pertold.

V Česku je v současnosti nezaměstnanost mladých zhruba na 20 procentech. Před vypuknutím krize v roce 2007 byla ale na poloviční úrovni. „Mladí v Česku měli do roku 2009 neskutečně dobrou pozici na trhu práce. Oni tam totiž vstupovali mnohem lépe vybavení dovednostně i vzdělanostně, než byli v tu chvíli ti starší. Ti totiž trávili většinu svého života za socialismu a měli proto nevhodnou strukturu vzdělání. Do roku 2009 jsme tak v podstatě neznali nezaměstnanost vysokoškoláků. Nicméně tato komparativní výhoda porevolučních absolventů začíná pomalu vyprchávat,“ podotýká Pertold.

„V uplynulých zhruba patnácti letech byla situace konkrétně pro vysokoškoláky nesmírně výhodná. Díky probíhající transformaci vznikala pracovní místa převážně v oblasti práva, financí, ve státní správě, zvedaly se nároky třeba i u policie či v armádě. Naopak nabídka manuálních a nekvalifikovaných profesí ubývala. Nutné je také říct, že podíl vysokoškolsky vzdělaných se zvětšil ohromným tempem, což ale taky znamená, že mezi nimi navzájem poroste konkurence,“ dodává k situaci vysokoškoláků sociolog Ivan Gabal.

Struktura vzdělání se nekryje s požadavky pracovního trhu

Důležitou otázkou je tedy v současnosti to, jestli je v tuzemsku dobře nastavená struktura vzdělání. Tedy jestli školy připravují studenty v oborech, ve kterých posléze najdou uplatnění. „V poslední době u nás vyskákalo víc škol v poměru na hlavu, než mají kdekoli v západní Evropě. Problém je nejen ve struktuře oborů, ale i v kvalitě vzdělání. Problém je pak i ten, že vysokoškoláci „kradou“ místa těm méně vzdělaným. Svým způsobem je pak „in“ mít za sekretářku inženýrku,“ glosuje situaci ekonom Jiří Skuhrovec, který se podílí na iniciativě tuzemských protikorupčních organizací Rekonstrukce státu.

„Máme tady třeba Vysokou školu ekonomickou, která chrlí pět tisíc absolventů ročně. A pak se ukáže, že tu není dostatečná poptávka. Některá část těch absolventů draze zaplacených státem okamžitě mizí v zahraničí, jiná bere pozice, na které mají zbytečně vysokou kvalifikaci,“ akcentuje Skuhrovec i vysoké náklady špatné struktury škol pro stát.

Tomáš Rašner, který se živí vydáváním časopisů zaměřených na studenty, zas vyzdvihuje to, že volbu vzdělání někdy více než racionální úvaha ovlivňuje to, který obor zrovna letí. „I absolventi vysokých škol pak mohou být frustrovaní, že s diplomem nastupují na místo s patnáctitisícovým platem. Lidi by se měli rozhodovat racionálně a ne podle toho, co je módní,“ míní Rašner.

Za posledních pět let se snížil počet absolventů středoškolského vzdělání řádově o deset procent, počet studentů vysokých škol se od roku 2001 zdvojnásobil na 400 tisíc.

Pertold dodává, že stát by měl studenty v rámci studia lépe orientovat na perspektivní obory. A není podle něj bezpodmínečně nutné se soustředit na stávající skladbu tuzemského průmyslu a služeb. „Třeba takové Dánsko nevyrobí jediné auto za rok. A je to jedna z nejvyspělejších zemí na světě. Vyrábí technologické celky, výrobní linky. Všechno, co má největší přidanou hodnotu, zkrátka co se nejvíc zaplatí za hodinu práce,“uvádí Pertold příklad vyspěle orientované ekonomiky.

Školy by měly samy nabízet praxe u firem, míní experti

Školy zřejmě budou muset v budoucnosti klást větší důraz na podpůrné programy na pomoc studentům při hledání práce, myslí si Pertold. Samozřejmostí by podle něj měly být praxe ve firmách podporované školami už během studia.
Pavel Tratina, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, s Pertoldem souhlasí. „Jedním se základních problémů v Česku je to, že nikdo nepracuje s mladými lidmi na jejich kariéře. Že je nikdo nepřipravuje už během školy, a nejlépe už od té základní, a neradí jim s tím, kterou směrem vzdělávání se mají vydat, aby to odpovídalo jejich zájmům a schopnostem,“ dodává.

V USA ve výzkumech zjistili, že to, co nejlépe predikuje budoucí úspěšnost člověka na trhu práce, ať už je to mzda či cokoli jiného, jsou výsledky testů z matematiky v patnácti letech.

Bez zkušeností přitom absolventi být nemusejí, říká Tratina. A to aniž by nějak šidili studium. „Třeba v Německu, Rakousku nebo Dánsku mladí lidé už během školy část týdne tráví na praxi a zaměstnavatelé si je pak rádi nechají, protože už je mají proškolené a už vědí, co od nich očekávat. Cestou je také uznávání neformálního vzdělávání, tedy toho, co se člověk naučí třeba během dobrovolnictví. Zaměstnavatelé moc neví o tom, že mladí získávají dovednosti i při různých projektech mimo školu a ti mladí zas neumějí tyto zkušenosti náležitě prodat,“ podotýká Tratina.


Počet absolventů škol roste, míst pro ně ubývá
Zatímco počet absolventů škol roste, míst pro ně ubývá. Vyplývá to z dat pracovního portálu Profesia.cz. Za posledních 12 měsíců zaměstnavatelé zveřejnili 11 procent nabídek vhodných pro absolventy středních škol s maturitou, o rok dříve byl tento podíl 13 procent. Pro absolventy magisterského studia na vysoké škole je jen devět procent nabídek, před rokem jich bylo 11 procent. Data serveru Jobs.cz ukazují, že ve srovnání s předkrizovým obdobím je počet míst pro absolventy nyní poloviční.
„Pracovní trh nezvládá absorbovat velký nárůst absolventů nejen v ČR, celosvětově se mluví o ztracené generaci mladých lidí, kteří neměli šanci se zaměstnat. Vedle počtu je velkým problémem nesoulad ve studijních oborech a potřebách trhu práce. Evropa volá po technických oborech, stárnutím populace bude i velká poptávka po sociální a zdravotní péči,“ uvedla Kateřina Jaroňová z Profesia.cz.
„Počet volných pracovních míst pro absolventy klesá a jejich nezaměstnanost roste. Firmy upřednostňují již 'hotové' zaměstnance, do kterých nemusí na začátku tolik investovat. Hrozí tak, že vytvoříme ztracenou generaci, která už nikdy nenajde cestu na trh práce. To ohrozí budoucí rozvoj ekonomiky, protože s odchodem nynější generace zkušených pracovníků do důchodu nebudou mít firmy kde hledat potřebné zaměstnance,“ řekl marketingový manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Zdroj: ČTK


Mladým komplikuje vstup do zaměstnání i armáda živnostníků

Problémy nezaměstnanosti se sice budou stále více dotýkat i vysokoškoláků, v rámci nezaměstnanosti do 24 let je ale naprostá většina absolventů základních škol a učňovských oborů. U nich se vynořuje několik faktorů, které jim komplikují nalézt práci. „Ti z nejvyšším základním vzděláním jsou specifická skupina, ale u učňů je problém, že jsou na trhu práce příliš drazí. Je to kvůli tomu, že stát v Česku příliš zdaňuje práci – tedy konkrétně zaměstnance. Čtyřicet pět procent nákladů na práci jsou odvody. Čerstvý absolvent bez praxe tak čelí konkurenci tisíců až milionů OSVČ (osob samostatně výdělečně činných), kteří naopak tu cenu práce šroubují dolů, protože jsou na hodinu zhruba o dvacet procent levnější. Začít s živnostňákem bez kontaktů je pro nezkušené mladé poměrně složité,“ popisuje příklad Pertold.

„V Turecku se třeba místo dotování různých politik zaměstnanosti a rekvalifikačních kurzů osvědčilo vyhlásit předpis, že osoby, které dosud nebyly zaměstnány, což jsou typicky právě mladí, první dva roky nemusejí platit sociálku. Tím pro zaměstnavatele výrazně zlevnili. Podle tureckého ministra financí jim pak nezaměstnanost mladých klesla asi o čtyřicet procent,“nabízí jedno z řešení ze zahraničí Skuhrovec.

I v Evropské unii se pracuje na systému podpory zaměstnávání mladých. Program Záruka pro mladé, který má ambici fungovat v celé sedmaadvacítce, si bere příklad z úspěšné praxe v Rakousku a Finsku. „Tam to funguje tak, že stát přijme řadu opatření, které se týkají podpory podniků, aby nabízely místa mladým lidem. Můžou to být daňové úlevy, ale také třeba reforma úřadu práce. Tedy aby úřad nenabízel jen svodku volných pracovních pozic, ale i různé možnosti osobního rozvoje. Obce mohou pak firmám a školám platit z grantů, aby vyškolili člověka na pozici, o kterou je na trhu zájem,“ vysvětluje Tratina.

Studenti a budoucí absolventi by se podle Gabala měli každopádně připravit na to, že trvalý pracovní poměr bude stéle vzácnější a se stále více bude prosazovat tzv. projektové zaměstnávání. „Zaměstnání bude termínované, vázané na projekt. Myslím si, že vysokoškolské obory by měly začít zahrnovat předmět, který se bude věnovat tomu, jak se zpracovává nabídka, jak se vypočte cena, co to znamená získat zakázku a podepsat kontrakt atd. Tohle je oblast, která často absolutně chybí ve výzbroji čerstvého absolventa,“ uzavírá Gabal.


• Čtěte také:

Jste mladí a bez práce? Brusel vám zaplatí místo

Pracovní pohovory s roboty? Žádné sci-fi

Autor: Ondřej Vrba

Komentáře

Čtěte také

Severnímu Irsku se z EU nechce. Připojení k republice připouští i Dublin

Severnímu Irsku se z EU nechce. Připojení k republice připouští i Dublin

Nejen představitelé Skotska, ale i politici v Ulsteru hledají cestu ze složité situace, kterou regionu přineslo referendum o vystoupení Británie z Evropské unie. V Severním Irsku… více

Mobilní web