Náklady na individuální penzijní účty by dosáhly až tři procenta z vkladů

10.6.2010 20:39   |  

Náklady na správu individuálního penzijního účtu, který se objevuje v návrzích na penzijní reformu, by se pohybovaly mezi 0,7 procenta až třemi procenty z vložených prostředků. Shodují se na tom zástupci penzijních fondů. Zavedení účtů ve svém návrhu důchodové reformy předpokládá tzv. Bezděkova komise, která byla vládou přípravou reformy penzí pověřena.

Podle jedné z variant reformy by si účet lidé museli povinně zřídit. Posílali by do něj část odvodů na sociální pojištění. Náklady na správu účtů by šly přímo ze spořené částky, tedy kapes lidí.

„V návrhu zákona o penzijním spoření byla stanovena maximální výše nákladů fondu tří procent z objemu prostředků ve správě,“ sdělila mluvčí Penzijního fondu Allianz Pavla Paseková. Z dlouholeté praxe však podle ní plyne, že vložené prostředky je možné spravovat i za výrazně nižších nákladů.

Podobný názor má i Mojmír Boucník z Penzijního fondu AXA. „Dnešní náklady na správu penzijního připojištění se pohybují okolo 1,5 procenta, tudíž dlouhodobě by to mohlo klesnout až na 0,7 až 0,8 procenta,“ uvedl.

Výši nákladů na současné úrovni odhaduje i Petr Brousil z Penzijního fondu České pojišťovny. „Nejsou známy všechny detaily uvažovaných změn. Je však velmi pravděpodobné, že by se náklady na provoz a správu účtů pohybovaly v podobné výši, jako je tomu dnes u investičních společností a podílových fondů,“ uvedl. Lze ovšem podle něj čekat, že právě nákladovost celého systému bude patřit mezi nejdiskutovanější témata politických jednání.

Mezi diskutované záležitosti bude patřit i bezpečnost vložených financí. „Správci penzijních úspor by se měli zaměřit pouze na investování důchodových úspor účastníků podle stanovených pravidel,“ konstatuje se ve zprávě komise bez dalších podrobností. Důchodové úspory budou podle ní na konci spořicí fáze povinně převedeny pro vyplácení v pravidelných měsíčních splátkách.

Čtěte více: Reforma penzí je sepsaná, teď je řada na politicích

Investiční riziko nese podle zprávy účastník. V rámci posílení důvěry veřejnosti lze podle dokumentu uvažovat o modelu, že v případě přání účastníka lze prostředky ukládané na individuálním penzijním účtu investovat výhradně do českých státních dluhopisů. „Tím by, v ekonomickém smyslu slova, za investiční riziko ručil účastníkovi svou úvěrovou kredibilitou přímo český stát,“ píše se ve zprávě.

V příloze o garancích v penzijním připojištění, na kterou zpráva odkazuje, se mluví převážně o dohledu státu nad jednotlivými penzijními fondy. Při jejich případném úpadku nejsou účastníci nijak jištěni. „Svých nároků se účastník může domáhat soukromoprávní cestou,“ stojí v příloze. Možností, jak je zabezpečit, je obdoba Fondu pojištění vkladů v bankovnictví. Tu však v současné době nevidí příloha vytvořená na ministerstvu financí jako bezpodmínečně nutnou.

Stát však za závazky penzijních fondů, ani životních pojišťoven, které by také mohly individuální účty spravovat, neodpovídá. „Situace by byla poněkud jiná, jakmile by účast v soukromém penzijním systému byla pro jednotlivce povinná,“ říká příloha. V tom případě již nejde o svobodné rozhodnutí jednotlivce vzít na sebe určitá rizika, nýbrž jde důsledek politického rozhodnutí. Proto je podle přílohy vhodné zvážit zavedení dalších garancí státu; jakých, však neuvádí.

„Musíme se přizpůsobit evropským pravidlům pro hospodaření finančních institucí,“ říká jeden z členů Bezděkovy komise, Vít Samek. Tam jsou podle něj přísnější kritéria. „Garance jsou, že to budou muset být průhledné společnosti, takže budou mít omezené možnosti investování,“ řekl.

Podle šéfa komise Vladimíra Bezděka je však systém dobře ošetřen už v současnosti. Jednak je odděleno jmění fondu od investovaných peněz, jednak je zde dohlížitel v podobě České národní banky. „Veškeré transakce, které fond s prostředky účastníků dělá, prochází navíc přes depozitářskou banku,“ upozornil Bezděk. Ta schvaluje, zda je použití prostředků v souladu se zákonem. Pokud má pochybnost, musí operaci zastavit a nahlásit ji ČNB. Operace se pak neuskuteční.

Sami zástupci penzijních fondů, které by měly prostředky po reformě spravovat, zatím nejsou v názorech na tuto věc jednotní. „Jako dostatečný se nám jeví stávající model regulace penzijních fondů, tj. na jedné straně zákonné vymezení investiční strategie a kapitálové vybavenosti s ohledem na objem závazků, na straně druhé rozsáhlé pravomoci dohledového orgánu ČNB na činnost a hospodaření fondů,“ uvedla Paseková.

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Nový „hlídací“ čip by měl ukončit spory o důvěryhodnosti hardwaru

Nový „hlídací“ čip by měl ukončit spory o důvěryhodnosti hardwaru

Důvěřovat danému zařízení, nebo ne? Otázka nad kvalitou zabezpečení soukromých či státních citlivých dat v počítačích, mobilech a síťových prvcích se v posledních letech netýká… více

Mobilní web