Nízká nezaměstnanost drtí firmy, Ukrajinců nepřichází dost | E15.cz

Nízká nezaměstnanost drtí firmy, Ukrajinců nepřichází dost

16. března 2017 • 07:58

Nízká nezaměstnanost a nekončící hospodářská konjunktura nutí firmy, kterým chybějí zaměstnanci, aby si pomohly, jak umějí. Často i využíváním skulin v zákoně. Mimo jiné proto, že jak podle Svazu průmyslu a dopravy, tak podle Hospodářské komory v praxi příliš nefunguje vládní projekt na legální přijímání Ukrajinců. Potřebujeme obsadit kolem 140 tisíc volných pozic, vzkazují zaměstnavatelské svazy ministrům. Odbory ale varují, že za tímto voláním může být jen snaha získat levnou pracovní sílu.

České firmy se rok od roku více spoléhají na pracovníky ze zahraničí. Momentálně je zájem o gastarbeitery enormní. Oficiální vládní projekty ovšem selhávají, a tak při zaměstnávání cizinců přibývá problémů i střetů se zákonem. Pro představu – do začátku února třeba Hospodářská komora vyřídila 398 žádostí zaměstnavatelů o 2733 pracovníků z Ukrajiny.

Řada z nich na pozvání k pohovoru na konzulát ve Lvově čeká i půl roku. Celkově stanovená roční kvóta pro Ukrajince je pět tisíc lidí, a podle odhadů by se i při nynějším pomalém náboru vyčerpala během tří měsíců. Vláda tedy učinila ústupek, měsíční kvóta pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince může vzrůst z nynějších čtyř set na osm set lidí.

Firmy a nízká nezaměstnanostFirmy a nízká nezaměstnanostAutor: E15

Zatímco zaměstnavatelům se nelíbí podle nich pomalá oficiální reakce na jejich potřeby, odbory jsou ostře proti „dovozu cizinců“. Odboráři tvrdí, že zaměstnavatelé mají zájem jen o nekvalifikovanou pracovní sílu, Hospodářská komora zase, že podniky potřebují zaměstnance, kteří mají alespoň výuční list.

Například švadleny nebo nástrojáře. Od minulého týdne hýbe Českem kauza společnosti Rohlík.cz. V jejím skladu policie zadržela pětaosmdesát cizinců a většinu z nich čeká vyhoštění. Majitel firmy se ovšem brání, podle něj měli potřebná povolení. Policie kontruje.

Šestihodinová pracovní doba? Zapomeňte. Švédům experiment nevyšel

„Tyto osoby disponují vízy, ale pro jinou republiku než Českou, a na jejich základě tedy nemohou být v Česku zaměstnány,“ vysvětluje mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Skladníci jsou zaměstnanci polské agentury práce s polskými vízy pro EU. A teď nejspíš i oběťmi rozdílného výklad zákonů, rozdílných stanovisek ministerstev práce a vnitra.

Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové se český trh agenturního zaměstnávání obecně dělí na čistý, kde se dodržují zákony, dále na ty, kteří využívají mezer v zákonech, a nově i na ty, kteří spolupracují s polskými agenturami.

V této šedé zóně se může pohybovat i kolem sto tisíc lidí. Firmy se kromě Ukrajinců snaží na český trh práce přilákat také Rumuny a Bulhary. Ti ale podle Tomáše Surky, ředitele personálně poradenské společnosti McRoy Czech, mají vyšší požadavky jak na mzdu, tak na zajištění ubytování či dopravy než Ukrajinci.

Prohlídky zaměstnanců by mohly zlevnit

Kvůli situaci na trhu práce české firmy často sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce a vnitra. Podle Asociace pracovních agentur nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo Evropskou unii, vedou české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona.

„Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidé nelegálně prostřednictvím různých pseudoagentur,“ soudí prezident asociace Radovan Burkovič.

Firmy a nízká nezaměstnanostFirmy a nízká nezaměstnanostAutor: E15

Ministerstvo práce podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby cizí zaměstnanci z takzvaných třetích zemí v Česku pracovali na základě evropských schengenských víz, ministerstvo vnitra naopak tvrdí, že taková praxe možná není. Ve svém výkladu se opírá o zákon o pobytu cizinců.

Tento zmatek se dotýká především Ukrajinců s polskými vízy. Ti se v poslední době stávají určitým fenoménem, podle odhadů expertů na trh práce jsou jich v Česku minimálně desítky tisíc. Křiklavým příkladem je čerstvá kauza firmy Rohlík.cz.

Podle Asociace pracovních agentur vydalo Polsko za uplynulé dva roky přes 900 tisíc schengenských víz. Ta opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území unie dva roky, z toho šest měsíců pracovat.

Nezaměstnanost v eurozóně je nejnižší za sedm a půl roku

Náplast na mezery v zákonech a nekalé praktiky při zaměstnávání cizinců by podle vlády a poslanců z řad vládní koalice mělo přinést zpřísnění pravidel agenturního zaměstnávání. Změny má zakotvit novela zákona o zaměstnanosti, o které by dolní komora parlamentu měla jednat už zítra.

Předloha počítá například s tím, že pracovní agentury, pokud budou chtít nabízet své služby, budou muset zaplatit půlmilionovou kauci. A především – dopustí-li se pochybení − zaplatit mastné pokuty. O jejich výši se teprve bude rozhodovat. Ministerstvo práce si od změn slibuje, že na trh budou vstupovat pouze ty agentury, které mají odpovídající zázemí.

Firmy a nízká nezaměstnanostFirmy a nízká nezaměstnanostAutor: E15

Novela by měla také zjednodušit udělování povolení ke zprostředkování práce. Souběžná úprava zákoníku práce zase podle jejích autorů omezí „obcházení předpisů“ u pracovní doby, v odměňování a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění.

Odpovědnost za podmínky bude mít i zaměstnavatel, u něhož budou agenturní pracovníci pracovat. K návrhu poslanci podali řadu pozměňovacích návrhů. Třeba sociálnědemokratický poslanec Václav Klučka by chtěl zákonem umožnit postih takzvaného zastřeného zprostředkování zaměstnání, tedy zajišťování pracovních sil bez respektování zákonných podmínek.

Nezaměstnanost je na historickém minimu, tvrdí statistici

Poslankyně Radka Maxová (ANO) by zase chtěla podobně jako sociální výbor sněmovny upravit režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání kvůli nemoci nebo úrazu.

Právě agenturní zaměstnávání bylo v minulosti terčem kritiky kvůli špatným pracovním podmínkám či nízkým mzdám. Počet lidí, které si firmy pronajímají od agentur práce, se za posledních pět let zvýšil o 62 procent. Zatímco v roce 2011 agentury poslaly podnikům 171 800 lidí, loni to bylo 277 400 osob.


Expert: Stát by měl Ukrajince přesvědčit, že nepotřebují pochybné prostředníky

Velká část Ukrajinců v České republice shání uplatnění za pomoci prostředníků, pro které se vžil termín klienti. „Jde zhruba o polovinu lidí z Ukrajiny, kteří se sem za prací dostanou,“ tvrdí sociolog Michal Nekorjak, jenž se před časem této problematice podrobně věnoval.

Dříve se stávali klienty jedinci, kteří se v novém prostředí dobře zorientovali. Postupně se jejich role profesionalizovala a nyní působí prostřednictvím firem schopných zaměstnat stovky lidí. Přestože mezi metody klientů patří i vydírání, například v podobě zadržování mezd nebo odebírání dokumentů, nelze podle Nekorjaka jejich počínání generalizovat jako nekalé.

Španělé mají nejvíce práce za sedm let. I tak nezaměstnanost atakuje 20 procent

Někteří s pracovníky jednají férově, jiní se k nestandardnímu jednání uchýlí třeba v případě, že jsou ohroženy jejich investice, vysvětluje expert. Jisté však je, že na vrcholu tohoto systému prostředníků stojí skupiny organizovaného zločinu, které do něj postupně pronikly s vidinou nového byznysu.

„Fungují na principu klasického výpalného, poskytují ochranu,“ podotýká Nekorjak. Prostředníci jsou totiž snadno zranitelní, konkurence je veliká, dodává. Podle Nekorjaka se nedá určit, jak velká část Ukrajinců pracuje prostřednictvím klientů v Česku nelegálně.

Od vstupu ČR do Schengenu se podle něj ale situace pozměnila. V dnešní době je poměrně časté, že mají pracovníci pobytové dokumenty v pořádku, ale nejsou dodržována pravidla pro jejich zaměstnávání. Stejně tak je těžké říci, jak detailně jsou čeští zaměstnavatelé s těmito skutečnostmi obeznámeni, a zda o to stojí.

Nekorjak je přesvědčen, že čím transparentnější pravidla pro zaměstnávání cizinců stát určí, tím bude situace lepší. „K prvnímu kontaktu mezi zájemci a klienty dochází už na Ukrajině. Lidé tam mají pocit, že musí použít neformální cesty, a nepříliš průhledný systém je v této představě udržuje,“ uzavírá.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!