Podíl pracujících důchodců je v Česku pod evropským průměrem. Chodit do práce se jim moc nevyplatí | E15.cz

Podíl pracujících důchodců je v Česku pod evropským průměrem. Chodit do práce se jim moc nevyplatí

Michal Španěl

Čeští důchodci pracují méně než jejich evropští vrstveníci, kvůli vysokým odvodům se jim to totiž příliš nevyplatí. V Česku pracuje v důchodovém věku 13 procent lidí, což je 2,5 procentního bodu pod evropským průměrem. V zemích jako Norsko, Švédsko nebo Island je přitom podíl výdělečně činných penzistů dokonce až 35 procent.

České ekonomice přitom chybějí zaměstnanci, větší zapojení penzistů na trh práce by tak mohlo mít pozitivní vliv na celé hospodářství. „Jednou z cest, jak současnou situaci řešit, je zaktivizovat rezervy na trhu práce, mezi něž patří právě osoby v důchodovém věku,“ myslí si hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. „Ti mají bohaté pracovní zkušenosti, které jsou mnohdy pro zaměstnavatele atraktivní,“ dodává.

Podle studie institutu IDEA by zapojení pouhých pěti procent neaktivních důchodců do pracovního procesu dokázalo zvýšit příjmy veřejných rozpočtů. A to i za situace, kdyby se všem pracujícím důchodcům snížily odvody na sociálním pojištění o 6,5 procentního bodu.

Profesor veřejné a sociální politiky na Karlově univerzitě Martin Potůček totiž připomíná, že současný systém odměňování seniorů za pracovní aktivitu navyšuje jejich příjmy relativně málo. Příčinou jsou právě zmíněné náklady na sociální pojištění i relativně malé možnosti navyšování výpočtového základu pro penzi. "Ve srovnatelných zemích jsou tedy přilepšení z výdělečné činnosti k penzi výrazně vyšší,“ říká Potůček.

Nástupem do důchodu spadne příjem Čechů o dvě pětiny

Upozorňuje přitom i na další faktory přispívající k rozhodnutí seniorů odejít do důchodu a do pracovního procesu se již nezapojovat. Potůček výslovně zmiňuje nedostatek částečných úvazků na trhu nebo tlak na ženy v důchodovém věku starat se o vnoučata svých potomků a další rodinné příslušníky.

Podle údajů Českého statistického úřadu v Česku nyní nejčastěji pracují skupiny seniorů s vysokoškolským vzděláním, a to konkrétněji ve vedoucích pozicích či na postech specialistů. 

Současný důchodový systém je udržitelný a nepotřebuje reformu, uvádí vládní dokument

Žádná z parlamentních stran se přitom problematice pracujících seniorů ve svých dosud představených politických programech výrazněji nevěnuje. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ovšem v květnu zdůrazňoval nutnost penzijní reformy slovy, že stávající systém je dlouhodobě neudržitelný.

V rozhovoru pro deník Právo uvedl, že "my budeme potřebovat, aby senioři pracovali, protože je tady zoufalý nedostatek pracovních sil. Je potřeba jim dát příležitost vzdělávat se, socializovat, měli bychom jim zlevnit internet."

Ostatní strany se však problematice spíše vyhýbají. „Další motivace ke zvýšení množství pracujících seniorů ze strany státu neplánujeme. Dnešní důchodový systém motivuje běžné občany dostatečně, aby pracovali i po dosažení důchodového věku, pokud chtějí,“ uvádí například místopředseda poslanecké sněmovny za KDU-ČSL Jan Bartošek.

„Při současném deklarovaném nedostatku pracovníků je to spíše otázka pro zaměstnavatele, jaké jsou ochotni pro starší občany nabídnout motivační podmínky, včetně rekvalifikace a zaškolení,“ domnívá se poslanec.

Strop pro důchodový věk schválen na 65 let

Neochotu se situací zvýšeně zabývat vyjadřuje i za opoziční TOP 09 poslankyně Markéta Pekarová Adamová. „Cílem TOP 09 není zvýhodňovat vybrané skupiny lidí před ostatními, proto nepracujeme s návrhy na zvýšení pracujících seniorů,“ uvedla. 

Negativně však vnímá zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. „Jak uvádí studie, drtivá většina Čechů odchází do důchodu jen proto, že dostali nárok na starobní důchod, nikoliv kvůli zdravotnímu omezení. Domnívám se, že zastropování věku odchodu do důchodu, ke kterému přistoupila současná vláda, počet pracujících seniorů nenavýší.“

Odejít do penze, nebo pracovat?

Lidé v důchodovém věku mají momentálně na výběr ze tří základních možností, jak se svou situací naložit. Mohou čerpání důchodu odložit, pobírat poloviční penzi, nebo ji naopak čerpat v plné výši. Podle zvolené varianty pak lze žádat o zvýšení výpočtového základu starobního důchodu.

V případě pobírání plného důchodu při zaměstnání se jedná o 0,4 procenta za každých 360 odpracovaných kalendářních dní, případně u polovičního důchodu 1,5 procenta za každých 180 odpracovaných dní a stejný poměr za dní 90, když senior důchod vůbec nepobírá.

Senioři mají také možnost nárokovat si i základní slevu na poplatníka, tedy až 24 840 korun ročně. Platí pro ně ovšem stejně jako ostatní zaměstnance povinnost platit zdravotní a sociální pojištění. O zvýšení důchodového základu i o slevu na poplatníka si musí každý senior samostatně požádat.

Komentář Davida Marka: Mzdový dumping je mýtus
Minimální mzda v Česku roste, zůstává ale pod průměrem regionu střední a východní Evropy

Autor: Michal Španěl
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!