Reálné mzdy vzrostly v Česku nejvíce za osm čtvrtletí

Reálná mzda po započtení inflace stoupla o 4,7 procenta, tedy nejvíce za posledních osm kvartálů. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Mzdy tak podle analytiků přestály těžké chvíle české ekonomiky relativně dobře. Výraznému zvýšení mezd pomohla souhra akcelerace růstu nominálních mezd a téměř nulové inflace. „Průměrnou mzdu posunuly výše také přesčasy ve firmách, kterým pomohlo zavedení šrotovného v okolních zemích. Zvýšení poptávky po automobilech, roztočilo na pár měsíců na plné obrátky výrobní linky automobilek v Česku a jejich subdodavatelů,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Dopady finanční krize na českou ekonomiku pocítili zejména zaměstnanci firem, veřejný sektor příliš ne. Přesto platy stouply v podnikatelské i nepodnikatelské sféře. U podnikatelů se průměrná mzda zvýšila o 4,5 procenta, (o 1004 korun) na 23 165 koruny, reálná mzda vzrostla o 4,4 procenta. Ve veřejném sektoru vzrostla dokonce o 1292 korun (tedy o 5,6 procenta) na 24 170 koruny a reálná stoupla o 5,5 procenta.

„Plánované snížení mezd ve veřejném sektoru v příštím roce tedy nemusí představovat tak dramatický krok, jak by se na první pohled mohlo zdát,“ odhadl Marek. Mzdy by měly klesnout o čtyři procenta, poté co se letos se zvýší zhruba o pět procent.

ČSÚ od prvního letošního čtvrtletí zveřejňuje čísla o průměrných mzdách podle nového konceptu, který zahrnuje všechny zaměstnance a celé národní hospodářství, dříve zahrnoval jen firmy zaměstnávající přes 20 zaměstnanců.

Nejvyšší růst byl v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, a to o 10,3 procenta. O 7,8 procenta narostly platy ve sféře zdravotní a sociální péče a o 7,7 procenta v oboru činnosti v oblasti nemovitostí. Nejvyšší nominální mzda v peněžnictví a pojišťovnictví byla zhruba 3,4krát vyšší než nejnižší nominální mzda v odvětí ubytování, stravování a pohostinství.

Počet nezaměstnaných v Česku prudce roste. Od začátku krize počet uchazečů o práci narostl o více než 70 procent. Rychlost propouštění je podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše taková, že i ve světovém měřítku stěží snese srovnání. V epicentru krize v USA se počet nezaměstnaných více než zdvojnásobil. Propouštění ve většině evropských zemí však bylo o poznání mírnější. V sousedním Polsku počet nezaměstnaných narostl o 40 procent a u sousedů v Německu o sedm procent. Pomaleji se propouštělo i v Maďarsku. „Prudkost vyhazovů snese v našem okolí srovnání pouze se Slovenskem,” řekl Bureš.

I když se česká ekonomika odráží ode dna, situace na trhu práce se podle analytiků nebude rychle zlepšovat. Růst bude podle nich příliš pomalý na to, aby zvrátil negativní trendy a začal rychle vytvářet nová místa.