Recese platy nesrazila - průměrná mzda vzrostla na 23,5 tisíce

Růst mezd jakoby neodpovídal skutečnému stavu české ekonomiky. Reálná mzda dokonce loni vzrostla více než v roce 2008. V samotném čtvrtém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 5,2 procenta, tedy o 1268 korun na 25 752 korun. Reálná mzda se zohledněním inflace vzrostla o 4,8 procenta.

„Překvapivý obrázek, který kontrastuje s příjmovou situací většiny tuzemských domácností, vznikl kombinací několika mimořádných faktorů,“ říká analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek.

Za prvé jsou průměrné mzdy přepočteny na plně zaměstnané, což statistiku nadhodnocuje v situaci, kdy se zvyšuje počet zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek, ať už dobrovolně či nedobrovolně. Obzvlášť markantní je podle Sobíška tento vliv ve finančním sektoru, kde je procento zkrácených úvazků vysoký.

Za druhé, mzdy nadhodnocuje vliv vypláceného odstupného odstupného. „Ten byl zřejmě obzvlášť významný ve druhé polovině roku, kdy podniky už byly nuceny zbavovat se nejen agenturních, ale i kmenových zaměstnanců,“ uvádí Sobíšek. „Výplata odměn se koncentrovala do prosince mimo jiné i proto, že od ledna jsou mzdy vyšších příjmových skupin zaměstnanců více daňově zatíženy v důsledku zvýšení stropu u pojistného na sociální pojištění,“ dodal hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Třetím důvodem růstu průměrné mzdy je pak to, že se propouštění týká převážně hůře placených zaměstnanců. Poslední vliv lze vyčíslit až na jeden procentní bod ve mzdovém přírůstku. „Celkově lze konstatovat, že mzdová statistika ztratila velkou část své dřívější vypovídací schopnosti. Ekonomická rozhodnutí, která se odvozují od dynamiky mezd, se budou muset dělat s větší obezřetností,“ říká Sobíšek.

Nejvíce si polepšili zaměstnanci v energetice

Platy za celý rok se zvýšily v podnikatelské i nepodnikatelské sféře. Konkrétně v podnikatelském sektoru průměrné výdělky za celý rok stouply o 3,8 procenta, v nepodnikatelském o 4,7 procenta.

Podle nové metodiky průměrné výdělky nejvíce klesly v odvětví těžba a dobývání, a to o 3,2 procenta. Naopak nejvyšší růst byl u výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde se průměrné platy zvýšily o 16,4 procenta. O 10,7 procenta narostly mzdy zaměstnancům v oblasti nemovitostí a o 10,1 procenta si polepšili pracující ve zdravotní a sociální péči.

Nejvyšší nominální mzda v peněžnictví a pojišťovnictví byla zhruba 3,6krát vyšší než nominální mzda v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, uvedl ČSÚ.

ČSÚ od prvního čtvrtletí 2009 zveřejňuje čísla o průměrných mzdách podle nového konceptu, který zahrnuje všechny zaměstnance a celé národní hospodářství. Starší údaj podle původních výpočtů zahrnoval firmy s více než 20 zaměstnanci. Podle této dřívější metodiky průměrná nominální mzda vzrostla v posledním loňském čtvrtletí meziročně o 4,8 procenta, tedy o 1223 korun na 26 450 korun. Reálně se zvedla o 4,4 procenta.