Rusnok míří do čela ČNB, Zeman ho jmenoval guvernérem

Rusnok míří do čela ČNB, Zeman ho jmenoval guvernérem
25. května 2016 • 11:04
Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval stávajícího člena bankovní rady, bývalého premiéra Jiřího Rusnoka (55) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován. Zeman mu dnes poděkoval za vykonanou práci.

Rusnok si kvůli jmenování guvernérem zkrátil své první funkční období člena bankovní rady. Zeman členem rady jmenoval Rusnoka v březnu 2014. Evropské právo vyžaduje, aby guvernér národní centrální banky byl jmenován alespoň na funkční období pěti let. Rusnok tak bude působit v radě ČNB do konce června 2022.

Prezident při jmenování vyzdvihl Rusnokovu dosavadní práci v nejrůznějších funkcích. Jeho mnohostranná zkušenost podle něj umožní snadnější komunikaci ČNB s prezidentem, vládou, odbornou i laickou veřejností.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dnes uvedl, že volbu Rusnoka jako guvernéra ČNB vítá a počítá s pokračováním dosavadní konstruktivní spolupráce s centrální bankou. „Je to dobrá volba. Věřím, že svou odbornou pouť zvládne precizně,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Čtvrtý guvernér v pořadí

Podle Singera je Zeman pravděpodobně prvním prezidentem, který poděkoval odcházejícímu guvernérovi. „Možná, že vás překvapuje, že vám děkuje člověk, který vyjádřil hluboký nesouhlas s devalvací české koruny. Ale vážím si vašeho odborného stanoviska, třebaže s ním nesouhlasím,“ uvedl Zeman.

Jiří Rusnok bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí čtvrtým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Minulý týden Zeman jmenoval od července novými členy bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendu (40) a Tomáše Nidetzkého (46). Kromě Singera totiž končí funkční období členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi. Ten byl jmenován členem rady tehdejším prezidentem Václavem Klausem k 1. červenci 2010.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

Rusnok: Není doba na konec intervencí, ekonomika funguje dobře

V současnosti není doba na to, aby Česká národní banka zpřísnila měnovou politiku, tedy například ukončila režim devizových intervencí. Po dnešním jmenování guvernérem ČNB to řekl novinářům Jiří Rusnok. Česká ekonomika v tuto chvíli podle něj v rámci Evropy funguje dobře.

„My budeme pokračovat v takové měnové politice, která bude podporovat českou ekonomiku. Rozhodně není podle našich analýz doba na to, abychom zpřísňovali měnové podmínky, takže zatím signály pro takový krok (pozn. ukončení režimu devizových intervencí) nejsou. V tomto smyslu by politika měla být v nejbližším období kontinuální,“ uvedl Rusnok.

Nově jmenovaný guvernér řekl, že nechystá žádné revoluční změny ve fungování a organizaci ČNB. „Zásadní změny nejsou potřeba. Banka se kontinuálně přizpůsobuje svým úkolům. Nějaké změny se ale mohou odehrát minimálně tím, že se mění legislativa,“ uvedl.

Rusnok dále zopakoval, že případné přijetí eura je politické rozhodnutí a ČNB je v tomto smyslu jen servisní organizací. „Netajím se tím, že jsme technicky schopni euro přijmout a fungovat s ním. Ale je to rozhodně politické rozhodnutí, které mně nepřísluší,“ uvedl.

Rusnok byl ministrem i premiérem, má blízko k Zemanovi
Vizitka Jiřího Rusnoka (55), kterého dnes prezident Miloš Zeman jmenoval guvernérem České národní banky (ČNB):

Datum a místo narození: 16. října 1960, Ostrava-Vítkovice

Vzdělání: absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (1984)

Dosavadní funkce: člen Bankovní rady ČNB (od 1. března 2014); na starost dostal sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele; je zastáncem evropské integrace a přijetí eura

Kariéra: v 80. letech začínal ve Státní plánovací komisi a na federálním ministerstvu pro strategické plánování, poté přešel na federální ministerstvo práce a sociálních věcí; v letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů; v exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (srpen 1998 až duben 2001), poté byl ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003); od června 2002 do dubna 2003 byl poslancem; po pětiletém působení ve vládních funkcích začal v roce 2003 pracovat pro penzijní fond ING (předseda představenstva); od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR; v roce 2009 a po jejím obnovení v létě 2010 byl do roku 2013 členem Národní ekonomické rady vlády; v roce 2013 se stal poradcem prezidenta Zemana; byl předsedou vlády, jmenované prezidentem Zemanem, která nedostala důvěru Sněmovny (červen 2013 až leden 2014)

Členství v politických stranách: do roku 1989 byl kandidátem na členství v KSČ, v letech 1998 až 2010 byl členem ČSSD, nyní nestraník

Rodina: rozvedený, má tři děti

Ostatní:

O možnosti, že by se Rusnok stal novým šéfem ČNB, hovořil Zeman již loni v březnu pro server iDnes.cz. Oslovení ekonomové tehdy doplnili, že je důležité, aby Rusnok pochopil a podpořil devizové intervence. Ty přitom Zeman trvale kritizuje. Podle Hospodářských novin z letošního dubna chce přitom Rusnok v intervencích ČNB pokračovat. Deníku řekl, že si umí představit i jejich další prodloužení až za polovinu roku 2017.

Se Zemanem má Rusnok blízké vztahy, podpořil jej například před prezidentskou volbou v lednu 2013. Poté se stal jeho ekonomickým poradcem. Prezident jej následně jmenoval i premiérem, a to proti vůli většiny politické scény po pádu vlády Petra Nečase.

Rusnok vedl prozatímní kabinet, který úřadoval bez vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou několik měsíců až do ledna 2014. V parlamentu byla tato vláda mimo jiné kritizována za úzké napojení na Stranu práv občanů - zemanovců (SPOZ).

Jako člen sociální demokracie se Rusnok často dostával do sporu s většinovým názorem strany. Z funkce ministra průmyslu a obchodu jej například premiér Vladimír Špidla odvolal oficiálně kvůli špatné komunikaci. Rusnok ale tvrdil, že byl odvolán kvůli tomu, že v prezidentské volbě nehlasoval pro kandidáta vládní koalice Jana Sokola, ale pro Václava Klause.

V dubnu 2003 se pak Rusnok, podle jehož slov byla práce v Zemanově vládě v porovnání s tou Špidlovou smysluplnější a efektivnější, na sjezdu ČSSD postavil Vladimíru Špidlovi v souboji o předsednické křeslo, ale neuspěl. Rusnoka podporovali zejména příznivci bývalého šéfa strany Zemana; po neúspěchu ve volbě šéfa strany se vzdal i poslaneckého mandátu.

V září 2006 se mluvilo i o jeho vyloučení z ČSSD, když se stal členem expertní skupiny tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS).

V komunálních volbách v říjnu 2010 v pražské Vinoři vedl Rusnok jako nestraník kandidátku SPOZ, do zastupitelstva se ale nedostal.
Přehled členů bankovní rady ČNB od letošního července
Přehled členů bankovní rady České národní banky od letošního července, kdy se funkce ujme dnes jmenovaný guvernér ČNB Jiří Rusnok (řazeno abecedně)

Vojtěch Benda (40; do června 2022) - šestileté funkční období mu začne 1. července 2016, prezident Miloš Zeman jej do bankovní rady jmenoval 17. května

Mojmír Hampl (41; do listopadu 2018) - viceguvernér, členem bankovní rady je od 1. prosince 2006, od 1. března 2008 pak viceguvernérem; do druhého funkčního období jej prezident Václav Klaus jmenoval od 1. prosince 2012

Lubomír Lízal (46; do února 2017) - členem bankovní rady je od 13. února 2011, jmenoval jej prezident Klaus

Tomáš Nidetzký (46; do června 2022) - šestileté funkční období mu začne 1. července 2016, prezident Zeman jej do bankovní rady jmenoval 17. května

Jiří Rusnok (55; do června 2022) - guvernér, členem bankovní rady jej jmenoval prezident Zeman od 1. března 2014, dnes byl jmenován do čela ČNB, funkce se ujme 1. července

Pavel Řežábek (55; do února 2017) - členem bankovní rady ho od 11. února 2005 jmenoval prezident Klaus, který jej o šest let později také potvrdil

Vladimír Tomšík (41; do listopadu 2018) - viceguvernér, členem bankovní rady jej od 1. prosince 2006, jmenoval jej prezident Václav Klaus; v červenci 2010 se stal viceguvernérem, v prosinci 2012 byl Klausem jmenován na druhé funkční období

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!