Růst po dočerpání fondů prudce zpomalí, předpovídá Česku Brusel

Růst po dočerpání fondů prudce zpomalí, předpovídá Česku Brusel
5. listopadu 2015 • 11:17
Česká ekonomika v letošním roce zrychlí růstové tempo na 4,3 procenta z loňských dvou procent, příští rok ale její expanze prudce zpomalí na 2,2 procenta. Předpověděla to v dnešní makroekonomické prognóze Evropská komise. Hlavní příčinou rozkolísaného vývoje bude průběh čerpání z evropských fondů. V roce 2017 by měla ekonomika zesílit růst na 2,7 procenta.

Evropská komise zároveň představila i předpověď pro celou Evropskou unii. Ta má letos vykázat růst o 1,9 procenta, v eurozóně bude růst činit 1,6 procenta. Odhad je tak v obou základních číslech o desetinu procenta optimističtější než předcházející prognóza z května. Dál přetrvává velmi nízká míra inflace, pro celou Unii má být letos nulová a v zemích platících eurem pouze 0,1 procenta.

Podle eurokomisaře pro ekonomické otázky a daně Pierra Moscoviciho jsou ale velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a přetrvávají problémy s nedostatečnými investicemi či trvale vysokou mírou zadlužení.

V příštích letech má růst mírně zrychlovat a v EU se v roce 2016 dostat na dvě procenta, v eurozóně pak na 1,8 procenta. O rok později by měl hrubý domácí produkt (HDP) celé osmadvacítky růst o 2,1 procenta, v zemích platících eurem o 1,9 procenta.

Nízká inflace

Také v letech 2016 a 2017 ale dál zůstane inflace pod hodnotou dvou procent. V prvním z těchto roků komise předpokládá pro celou unii růst cen o 1,1 procenta a v eurozóně o procento. Inflace v roce 2017 pak bude podle prognózy v celé unii i v eurozóně shodně na hodnotě 1,6 procenta.

Prognóza nabízí první zhodnocení hospodářského dopadu příchodu velkého počtu uprchlíků do Evropské unie. Uvádí, že krátkodobě znamenají vyšší veřejné výdaje růst hrubého domácího produktu, dlouhodobě je pozitivní dopad očekáván především ve vyšší nabídce pracovních sil. Předpokladem je ale správná politika, která změny na pracovním trhu skutečně umožní. „Pro EU jako celek bude dopad malý, ale může být silnější v některých členských státech,“ uvedla komise.

Místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis upozorňuje, že mírný hospodářský růst v zásadě podporují dočasné faktory jako jsou nízké ceny ropy, slabší euro a měnová politika Evropské centrální banky (ECB). „Eurozóna ukázala odolnost vůči vnějšímu vývoji, jako bylo zpomalení světového obchodu, a to je povzbuzující,“ řekl.

Obnova napříč Unií

Ekonomická obnova je podle komise patrná napříč unií. V eurozóně roste domácí poptávka i díky nízké inflaci a rostoucím příjmům. V příštích letech by to mělo znamenat posílení spotřeby domácností, a tedy i rostoucí příjmy pro firmy. Naopak zpomalení světového obchodu a pokles velkých ekonomik, například čínské, má mít negativní vliv na evropský export.

Problémy přetrvávají na pracovním trhu, kde je v některých zemích stále vysoká nezaměstnanost. V celé EU by měla nezaměstnanost pomalu klesat z letošních 9,5 procenta přes 9,2 procenta příští rok na 8,9 procenta v roce 2017. Pro eurozónu by mělo letos platit číslo 11 procent s poklesem na 10,6 v příštím roce a 10,3 o rok později.

Prognóza ale upozorňuje na rizika, která mohou předpokládaný vývoj převážně negativně ovlivnit. Zmiňován je zejména hlubší než očekávaný propad výkonu Číny a dopady očekávané normalizace americké měnové politiky na rozvíjející se trhy s možným záporným dopadem na evropské investice a ekonomickou aktivitu.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!