S krachem těžby ostravská ekonomika nezkolabuje, problém se dá zvládnout

S krachem těžby ostravská ekonomika nezkolabuje, problém se dá zvládnout
4. května 2016 • 06:10
Těžební firma OKD má vážné finanční potíže, před zavřením stojí minimálně dva doly, lidé se bojí o práci. Je to problém i pro vládu. Problém, který se dá relativně dobře zvládnout.

Od roku 1989 prošla ostravská aglomerace výraznou diverzifikací. Region už není výhradně závislý na těžbě uhlí a výrobě oceli, jako tomu bylo koncem osmdesátých a v devadesátých letech, kdy jen OKD zaměstnávaly na šedesát tisíc lidí.

Na Ostravsku existují i jiná odvětví, například automobilový průmysl, který má zhruba dvacet tisíc zaměstnanců, rozvinulo se odvětví informačních technologií s více než patnácti tisíci pracovních míst.

Hluboká krize se nebude opakovat

Srovnání s minulostí je výmluvné. Po roce 1989, kdy Ostravsko procházelo skutečně hlubokou krizí (vrcholila v roce 2003), nezaměstnanost například v okrese Ostrava běžně přesahovala osmnáct procent, v okrese Karviná dokonce činila přes dvacet procent. Dnes je situace diametrálně odlišná. Aktuálně je v regionu bez práce zhruba 73 tisíc lidí, nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji představuje 8,3 procenta.

OKD nyní zaměstnává bezmála deset tisíc kmenových zaměstnanců, dalších dva a půl tisíce lidí pracuje v dodavatelských firmách navázaných na těžaře. I kdyby se propouštění dotklo všech těchto lidí najednou, podle expertních odhadů by se nezaměstnanost v regionu zvedla na zhruba 9,6 procenta.

Samozřejmě tato „hra čísel“ neznamená, že je možné problém bagatelizovat. Pro Ostravu-město či Frýdek-Místek nebo Karvinou by to byl citelný zásah a nezaměstnanost by tam byla podstatně vyšší než v jiných okresech. Nejspíš by se tak snížila spotřeba domácností, a to by mělo dopad třeba i na služby.

Vláda pomůže

Bezprostředně jsou však ztrátou zaměstnání ohroženi horníci z dolu Paskov, kde jich fárá 1700. Bude-li útlum těžby v OKD postupný, budou jeho dopady zvládnutelné. Krize podobného rozsahu, jakou Ostravsko zažilo v minulosti, nehrozí. „Situaci kolem OKD samozřejmě pozorně sledujeme a připravujeme postupy a scénáře pro jednotlivé varianty,“ opakovaně ujišťuje premiér Bohuslav Sobotka.

Ministerstvo průmyslu podle něj připravilo speciální sociální program pro lidi, kteří by eventuálně museli z dolů odejít, rezort práce chystá opatření v aktivní politice zaměstnanosti. „Samozřejmě že ideální by bylo, a vláda v tomto směru bude činit jednotlivé kroky, aby alespoň část dolů zůstala v příštích letech v provozu a aby se alespoň část stávajících pracovních míst udržela.

Škoda, Hyundai, Diamo. Firmy by mohly zaměstnat stovky horníků z OKD

Lidem, jejichž místa nebude možné udržet, chceme nabídnout předčasné odchody do důchodu, sociální program nebo nová pracovní místa v rámci podpory podnikatelů, kteří pro propuštěné zaměstnance tato místa nabídnou a vytvoří,“ vysvětluje premiér. Část horníků, zhruba tři stovky, by mohl také zaměstnat státní podnik Diamo, pomoci havířům se chystá také úřad práce, a to ještě před propouštěním.

Plánuje například mobilní poradny, některým rovnou doporučí rekvalifikaci a také budou moct čerpat příspěvek na dojíždění za novou prací. Stát ponese náklady na útlum – sociální program a technickou likvidaci dolů, může to přijít až na dvacet miliard korun.

Odejít dřív do penze budou moci tisíce zaměstnanců OKD
Dolní komora parlamentu má dnes definitivně schvalovat normu, která by významně ulehčila situaci horníkům po případném propouštění z černouhelných dolů. Zákon má upravit pravidla pro předčasný odchod do důchodu. Podle původních předpokladů by se z nové úlevy mohly těšit až čtyři tisíce lidí. Pokud bude schválen některý z pozměňovacích návrhů sociálních demokratů, jak se dá předpokládat, mohlo by jich být o dost víc.
Zatímco vláda na sklonku minulého roku navrhla, že o pět let dříve do penze budou moci chodit všichni havíři, kteří v hlubinných dolech odpracovali daný počet směn, nyní sociálnědemokratičtí poslanci navrhují, aby mohli čerpat důchod o šest nebo sedm let dříve než ostatní pracovníci. Důchody se jim přitom budou vypočítávat tak, aby nebyli penalizováni kratší dobou účasti na pojištění.
Podle původního výpočtu ministerstva práce, kdy se jednalo zhruba o čtyři tisíce lidí, byly náklady na tuto operaci odhadnuty na 11,6 miliardy korun. Částka, kterou bude muset postupně vyplatit státní kasa, se tedy pravděpodobně ještě zvýší. Půjde o kumulaci nákladů za období let 2016 až 2055, přičemž v nejbližších letech to budou zhruba desítky milionů korun za rok, přes sto milionů korun by se dostaly v roce 2022. Vrchol by byl na hodnotách kolem 700 milionů korun ročně kolem roku 2040 a poté by náklady zase poměrně rychle klesaly.
Část z financí, které půjdou na předčasné důchody, má stát ušetřit tím, že horníci, kteří přijdou o práci a budou splňovat podmínky pro odchod do dřívějšího důchodu, nebudou čerpat podporu v nezaměstnanosti a další dávky.

Pro případ ukončení těžby v dole Paskov a následného propouštění má ostravský úřad práce připraveno 50 milionů korun. Jsou to finance z Operačního programu Zaměstnanost, projekt je zaměřen na podporu lidí ohrožených propouštěním. Současně je navržen další regionální projekt, jehož cílem je zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných osob, zejména starších a s nízkou či neuplatnitelnou kvalifikací.

Týkat by se měl minimálně 600 lidí z postižených okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, celkový rozpočet na třicet měsíců představuje 118 milionů korun. Ministerstvo průmyslu by mohlo vyplácet propuštěným horníkům podporu do výše osmi tisíc korun, a to až po dobu tří let. Vláda připravuje také zvláštní příspěvek horníkům z OKD se zdravotním postižením, který by byl vyplácen již v průběhu případného insolvenčního řízení.

Stručná historie ostravských dolů
1946

Sloučením vyvlastněných ostravských dolů, koksoven, úpraven, statků a lesů vznikl národní podnik Ostravskokarvinské kamenouhelné doly.
1990

Ve třinácti šachtách pracuje 100 tisíc lidí, těžba patří k preferovanému průmyslu, pracovníci do ostravských dolů přicházejí z celé republiky.
1991

Státní podnik OKD přetransformován na akciovou společnost ve vlastnictví státu. Čtyřicet procent akcií firmy prodala vláda v kuponové privatizaci. Začíná útlum těžby, postupně skončily doly Jan Šverma, Heřmanice, Odra, Julius Fučík, po roce 2000 také Barbora v Karviné nebo Dukla v Havířově.
2004

Doprivatizace OKD, zbývající 46procentní podíl prodala vláda společnosti Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy za 4,1 miliardy korun. Ti OKD obratem prodali skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou. Ten těžební společnost posléze ovládá prostřednictvím firmy New World Resources.
2015

NWR oznamuje, že uzavře Paskov i Lazy. Firma se dostala do velké ztráty už v roce 2013. Mluví se o tom, že těžit se bude jen několik let.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!