Singer: Ruské sankce škody zatím nenapáchaly, rizikem je eskalace | E15.cz

Singer: Ruské sankce škody zatím nenapáchaly, rizikem je eskalace

Singer: Ruské sankce škody zatím nenapáchaly, rizikem je eskalace
guvernér ČNB Miroslav Singer
• 
ZDROJ: Anna Vacková/E15
23. listopadu 2014 • 16:03
Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera nejsou aktuálně vidět žádné škody na makroekonomické úrovni způsobené ruskými sankcemi. Možným rizikem je ale další eskalace, protože energetické suroviny není možné rozumně nakoupit jinde než v Rusku. Singer současně připomněl, že na růstu ekonomiky by se měla podílet i domácí poptávka.

Po intervencích se český HDP vyvíjí lépe než loni, a to podle guvernéra dramaticky. „Ze spodní třetiny zemí v EU podle růstu HDP jsme se posunuli do první třetiny,“ uvedl Miroslav Singer. Dodal, že v současnosti nejsou vidět v souvislosti se sankcemi žádné škody na makroekonomické úrovni. „Naši potravináři v Rusku vyrábějí většinu toho, co tam prodají, navíc vyrábějí z ruských surovin. Vždyť proč by to někdo vozil čtyři tisíce kilometrů daleko.“

Podle guvernéra je ale rizikem další eskalace. „V oblasti energetických surovin nejsme schopni rozumně nakoupit jinde než v Rusku, přestože území Ukrajiny dokážeme obejít. Dramatičtější je také skutečnost, že v Rusku působí evropské banky a vytváří tam výrazný zisk,“ upozornil Singer na půdě Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze, kde diskutoval na téma dopadů intervencí.

Vývoj míry růstu HDP v Česku

Jakub Seidler, hlavní ekonom ING, podotkl, že česká i slovenská ekonomika rostou podobným tempem, jenže ještě v roce 2013 byl slovenský růst půlprocentní a český HDP klesal.

Situace před intervencemi tak představovala pro ČNB největší výzvu v tom smyslu, že úrokové sazby již byly na nule, a přesto bylo podle guvernéra nutné uvolnit měnovou politiku. „Je dobré si uvědomit, že teorie s tou situací nijak výrazně nepočítala. Objevily se maximálně články Paula Krugmana na téma japonské situace a samotná teorie měnové politiky se v poslední dekádě poměrně dramaticky vyvíjela,“ řekl guvernér ČNB.

Varováním byl i nárůst úspor

Na hrozbu deflace totiž ČNB upozorňovaly v roce 2013 mimo jiné také klesající ceny výrobců ve zpracovatelském průmyslu, stejně jako ceny stavebních prací. „Zároveň stoupaly vklady, ale mzdy stagnovaly. Nebýt prudkého nárůstu úspor, nezažívaly bychom v té době další propad. S úrokovou sazbou na nule začíná působit motiv držet hotovost v očekávání toho, že ceny ještě klesnou,“ vysvětloval Singer.

Maloobchodní tržby v Česku táhne prodej aut a to je podle guvernéra věc, „kterou spotřebitel umí odložit nejvíce.“ Současně se ale vyslovil proti rozlišování zdravé a nezdravé deflace. „Že prý je dobře, když klesají ceny výrobců energií. To je to poslední, co by se stalo. Doposud trh výrobců energie zažíval dva jevy: mírný technologický pokrok díky těžbě břidlicového plynu v USA a naprosté poničení trhu Evropskou unií. Ani jedna z příčin nezvedne poptávku.“ Zmínil také, že nejvíce jsou deflací postiženy nízkopříjmové skupiny obyvatel, které tento jev ohrožuje ztrátou práce.

Vývoj inflace v Česku

Analytik společnosti Deloitte David Marek doplnil, že aktuálně je sice inflace nižší než před zahájením intervencí, bez nich by ale česká ekonomika byla v deflaci. „Na meziročně nižší míru inflace mají vliv nepřímé daně, které loni vzrostly, pokles cen elektřiny pro domácnosti o desetinu, ale i zrušení poplatku v nemocnici,“ shrnul analytik a dodal, že kdo pochybuje o škodlivosti deflace, ať se podívá na ekonomický vývoj Japonska v posledních dvaceti letech.

Makroekonomickou situaci České republiky ovšem celkově hodnotí pozitivně. „Poprvé od roku 1993 směřuje běžný účet platební bilance k přebytku, což je jeden z parametrů stability ekonomiky, a to díky přebytku zahraničního obchodu,“ doplňuje Marek. Podle něj ale i při 25. výročí od 17. listopadu 1989 ekonomiku brzdí „úplně stejné jevy, které bychom jmenovali i tehdy. Těmi jsou korupce a byrokracie.“

Autor: vav
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!