Sociální a zdravotní výdaje se za dvacet let zvedly čtyřikrát | E15.cz

Sociální a zdravotní výdaje se za dvacet let zvedly čtyřikrát

Sociální a zdravotní výdaje se za dvacet let zvedly čtyřikrát
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

pav

Před dvaceti lety dosahovaly sociální a zdravotní výdaje státu 202 miliard korun, loni už překročily 788 miliard korun. V poměru k HDP výdaje přesahují 20 procent. Vyplývá to z publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí

Podíl výdajů na HDP se stále zvyšuje. I tak ale zůstává nižší než v jiných evropských zemích. Ve starých státech EU jen do sociálních věcí putuje kolem pětiny HDP, do zdravotnictví pak další desetina. Zdravotníci v Česku domácí podíl výdajů kritizují. Podle nich je české zdravotnictví podfinancováno.

Nejvíce peněz jde na důchody

Částky na důchody, dávky a zdravotní péči v Česku každoročně rostou. Důvodem je například to, že seniorů přibývá a i penze jsou vyšší než dřív, dávky se valorizují či zdravotní péče je modernější a také dražší. V celkovém balíku peněz se postupně mírně mění poměr výdajů na zdraví a na sociální zajištění. Do zdravotnictví se přelévá stále větší díl, naopak část na sociální věci se mírně zmenšuje.

Vývoj základních složek sociálně zdravotního systémuVývoj základních složek sociálně zdravotního systémuAutor: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

Do sociálního zabezpečení loni putovalo zhruba 492,55 miliardy korun, což je téměř 13 procent HDP. V roce 2010 to bylo o 20 miliard méně (12,4 procenta HDP). Na přelomu tisíciletí stát vydal kolem 279 miliard (11,4 procenta HDP). V roce 1993 šlo do sociální oblasti necelých 129 miliard.

Zdravotnictví loni připadlo 7,7 procenta HDP, tedy skoro 296 miliard korun. Představuje to téměř 38 procent všech sociálně zdravotních výdajů. Před dvěma desetiletími to bylo 36,2 procenta s částkou 73 miliard.

Výdaje na sociálně zdravotní systém v poměru k HDPVýdaje na sociálně zdravotní systém v poměru k HDPAutor:

Poslední vlády se snažily výdaje udržet na uzdě, a to hlavně kvůli krizi. Příjmy státu totiž byly nižší. Už dřív ale kabinety podnikaly reformní kroky, a to třeba k udržitelnosti důchodového systému. Prosadily například postupné odsouvání věkové hranice pro nástup do penze či prodloužení doby, po kterou musí lidé pracovat a platit odvody, aby důchod dostali. Pomoci má i spoření na stáří. Ve zdravotnictví se zas zvyšuje spoluúčast pacientů.

Kolik peněz proudí do zdravotnictví?

Autor: pav
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!