Tereza Zavadilová: Pracující chudí | E15.cz

Tereza Zavadilová: Pracující chudí

Tereza Zavadilová: Pracující chudí
26. července 2016 • 07:10
Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců se včera neshodli na zvýšení minimální mzdy. Jistě, každý si hájí to svoje. Ve společnosti ovšem už delší dobu probíhá diskuze o tom, zda se Česko nestává montovnou postavenou na nízkých platech. Proč tedy takový odpor ke zvýšení minimální mzdy? Je to zkrátka tradice.

Pro zvýšení přitom hovoří řada nesporných argumentů: v letech 2007 až 2012 minimální mzda nerostla vůbec. Ekonomika přitom od loňska roste nejrychleji od krize. Česko patří mezi země s nejnižší minimální mzdou ve vyspělém světě i mezi postkomunistickými státy (i v Turecku je vyšší). Spotřeba domácností se na českém HDP podílí necelou polovinou a její podíl během krize ještě klesl. Minimální mzda v Česku nedosahuje ani 40 procent průměrné mzdy, přičemž hranice chudoby se stanovuje na 60 procentech průměrného výdělku.

V odborných slovnících se zabydluje termín „pracující chudí“ označující fakt, že ani lidé pracující na plný úvazek nedokážou překonat hranici chudoby a musejí pobírat sociální dávky. Zátěž, kterou sociální dávky představují pro stát (včetně problematických jevů jako vyplácení dávek na přemrštěné nájemné v ubytovnách), stejně nakonec spadne na poplatníky.

Česká minimální mzda patří k nejnižším v EU, více dostávají Poláci i Slováci

Argumentem proti zvýšení minimální mzdy bývá, že na ně doplatí právě lidé, jichž se týká, neboť podnikatelé ono stovkové zvýšení neunesou a budou propouštět. Žádná relevantni studie ovšem přímou vazbu mezi zvýšením minimální mzdy a propouštěním neprokázala. Jiný častý argument říká, že zvýšení nejnižších platů bude tlačit na růst i ostatních mezd. To je ovšem nyní jev makroekonomicky žádoucí.

Nejméně mají ženy, mladší zaměstnanci či invalidé

Struktura lidí, kteří pobírají minimální mzdu, ilustruje sociální problémy této jinak rovnostářské země. V nejnižších platových patrech se pohybují většinou ženy, mladší zaměstnanci či invalidé. Právě ženy-samoživitelky a také důchodkyně jsou skupinami nejvíce ohroženými chudobou. Nízkokvalifikovaní pracovníci jsou obecně nejslabší skupinou v jakémkoli vyjednávání.

Rostoucí mzdy dělají vrásky exportérům, čeští dělníci začínají být drazí

Regionální struktura minimálních mezd dává ovšem jiný pohled – nejvyšší podíl, skoro 20 procent, je vyplácen v Praze, tedy v místě s jinak nejvyššími příjmy. Co se týče sektorů, nejhůře placení jsou lidé v obchodě, administrativě a službách. V těchto sektorech je běžnou praxí, že zaměstnanci dostávají minimální mzdu a zbytek „na ruku“. Šedou ekonomiku v těchto sektorech chce ovšem ministr financí Andrej Babiš oficializovat (viz EET), takže transformace černých peněz do legálních příjmů by měla být souvisejícím cílem.

V české veřejné debatě je dlouhodobým zvykem zastávat se podnikatelů až za hrob, aby dotyčný diskutér náhodou nevypadal jako nějaký komunistický kádr. Bylo by dobré do diskuze vrátit trochu rovnováhy. Podnikatelé své silné zastánce mají: například v ČNB, která už tři roky drtí korunu, aby pomohla exportérům. Zchudlé obyvatelstvo na to zatím stále jen doplácelo. A kde je chudoba, tam je nespokojenost, tam chybí kultivace. Lepší platy pro chudé by mohly být dobrým startem.

 

businessinfo.cz

  • Startup Investiční aukce otevřel faktoring i malým a středním firmám
  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením
  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí