Tomšík: ČNB může uvolněnou měnovou politiku udržovat déle

aktualizováno Česká národní banka může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, déle, než předpokládá její srpnová prognóza vývoje ekonomiky. Důvodem může být snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit. Ve svém blogu to uvedl viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík.

Vladimír Tomšík
2.9.2015 14:24   |  

Prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016. „Jasně tak naznačuje potřebu pokračování uvolněné měnové politiky na celém svém horizontu. Navíc s ohledem na nedávné snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí, a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit, jsou rizika této prognózy vychýlena spíše v protiinflačním směru. To znamená, že nutnost udržovat uvolněnou měnovou politiku může přetrvávat i déle, než naznačuje prognóza,“ uvedl Tomšík. Samotná bankovní rada v srpnu deklarovala, že neukončí intervenční režim dříve než ve druhé polovině roku 2016.

Tomšík dále uvedl, že jsou zcela mylné úvahy o tom, že čím později centrální banka svůj kurzový závazek v prostředí rostoucí ekonomiky opustí, tím bude automaticky větší následné skokové posílení kurzu koruny.

očekáváme pro příští dva roky růst české ekonomiky lehce pod třemi procenty

„Pominu-li letošní rok, ovlivněný řadou jednorázových faktorů, očekáváme pro příští dva roky růst české ekonomiky lehce pod třemi procenty. Přitom v eurozóně je předpokládán růst blížící se dvěma procentům, což není dostatečný růstový rozdíl na to, aby opodstatňoval dlouhodobé reálné zhodnocení koruny o více než jedno až dvě procenta ročně,“ uvedl.

Sázky na silné zhodnocení koruny po ukončení režimu intervencí tak podle Tomšíka není bezrizikovou strategií. Důvodem je skutečnost, že exportéři se po ukončení režimu intervencí proti pohybům kurzu zajistí. „Toto jejich zajištění omezí poptávku po korunách a nabídku deviz. Nebude tak existovat přirozená protistrana z reálné ekonomiky prodávající zahraniční měnu a poptávající koruny,“ upozornil.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler v úterý uvedl, že z jeho výpočtů vychází, že centrální banka za srpen intervenovala zhruba kolem 90 miliard korun. V červenci to bylo podle něj zhruba 20 miliard korun. I při intenzitě intervencí kolem 100 miliard korun měsíčně by podle Seidlera devizové rezervy ČNB do poloviny roku 2016 vzrostly zhruba k 70 procentům HDP, což je stále pod psychologickou hranicí 85 procent, při které se rozhodla švýcarská centrální banka svůj kurzový závazek v lednu tohoto roku opustit. „Pokud tak ČNB nebude vnímat velikost svých devizových rezerv jako problém, bude schopná svůj kurzový závazek do poloviny roku 2016 ubránit i při těchto intenzivních objemech intervencí,“ uvedl.

ČNB zahájila intervence proti silné koruně v listopadu 2013
- Bankovní rada České národní banky se rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, předtím naposledy intervenovala v roce 2002. Cílem centrální banky bylo oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí poblíž hladiny 27 korun za euro.
- Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby. To přitom nyní není možné, protože úrokové sazby se dlouhodobě pohybují těsně nad nulou.
- Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Například prezident Miloš Zeman již v listopadu 2013 řekl, že intervence centrální banky nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení devizových intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly zejména na zvýšení cen dováženého zboží.
- Naopak současný premiér Bohuslav Sobotka se centrální banky zastal. „ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku,“ řekl letos v dubnu na Exportním fóru. Centrální banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se loni v březnu stal členem bankovní rady a prezident Zeman jej pravděpodobně jmenuje příštím guvernérem ČNB. Intervenci oceňuje už od samého počátku například Asociace exportérů.
- Svého cíle, tedy udržení požadovaného kurzu koruny, dosahuje Česká národní banka prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na trhu. Mnoho měsíců po listopadu 2013 centrální banka intervenovat nemusela, výrazný zásah přišel letos v létě, kdy se kurz opět přiblížil stanovené hranici a banka začátkem července začala prodávat koruny a pokračovala v tom i v srpnu. Podle odhadu ING Banky použila ČNB od července 110 miliard korun.
- To, jak dlouho bude Česká národní banka udržovat kurz koruny poblíž 27 korun za euro, není jasné. Zpočátku hovořili představitelé ČNB o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Například letos v únoru bankovní rada oznámila, že neukončí režim intervencí dřív než ve druhém pololetí 2016. Srpnová prognóza ČNB počítala s koncem roku 2016, nyní viceguvernér banky Vladimír Tomšík uvedl, že ČNB může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, ještě déle.

Čtěte také:

ČNB zasáhla proti silné koruně. Po necelých dvou letech využila intervence

ČNB by prý mohla intervence prodloužit až do roku 2017

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Italové dopadli druhého nejhledanějšího člena mafie

Italové dopadli druhého nejhledanějšího člena mafie

Italská policie dnes zatkla druhého nejhledanějšího člena mafie Ernesta Fazzalariho, který se 20 let skrýval. Nyní šestačtyřicetiletý Fazzalari byl významným členem kalábrijské… více

Komerční prezentace
Mobilní web