Tomšík: Sazby není třeba zvyšovat dříve než příští rok

„Od té doby (od posledního zasedání bankovní rady 5. srpna) se podle mého názoru naplňuje jen protiinflační riziko, protože práce na fiskální reformě postupuje poměrně svižným tempem,“ řekl Tomšík. Slovo „riziko“ v žargonu centrálních bankéřů znamená pravděpodobnost jakéhokoli vychýlení od platného odhadu inflace, tedy i zvýšenou možnost nižší inflace.

Dalším protiinflačním faktorem může podle Tomšíka paradoxně být zrychlení ekonomického růstu v Německu, kam směřuje nejvíce českého vývozu. Zesílení českého exportu může vést k posílení kurzu koruny, takže i když zvýšený růst v Německu podpoří českou ekonomiku, silnější koruna ztlumí inflaci.

„Nejenže silnější a rychlejší oživení v Německu přinese riziko dalšího odkladu zvyšování sazeb, ale nedá se ani vyloučit návrat k debatám o jejich snížení,“ řekl Tomšík.

Podle viceguvernéra je jeho názor v souladu se srpnovou čtvrtletní prognózou ČNB, která odpovídá prozatímnímu zachování stabilních úroků kolem dnešní úrovně a jejich postupnému zvyšování od druhé poloviny roku 2011. „Osobně souhlasím s trajektorií sazeb, jaká plyne z poslední prognózy,“ řekl.

Pro zvážení dřívějšího zvýšení sazeb, než jak to předpokládá prognóza ČNB, se naopak v minulých dnech vyslovili tři členové sedmičlenné bankovní rady. Robert Holman uvedl, že čeká zvýšení sazby ke konci tohoto roku nebo začátkem roku příštího. Nový člen Kamil Janáček řekl, že období nízkých úroků skončilo a že debatu o jejich zvýšení čeká ve čtvrtém čtvrtletí, a Eva Zamrazilová prohlásila, že chce jednat o zvýšení sazeb „velmi brzy“.

Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je v současnosti na historickém minimu 0,75 procenta. Na tuto úroveň ji ČNB snížila na počátku května z tehdejšího jednoho procenta, čímž ji stlačila pod základní sazbu platnou v eurozóně.