Třetina mladých není spokojena s uplatněním svého vzdělání | E15.cz

Třetina mladých není spokojena s uplatněním svého vzdělání

14. května 2017 • 07:30

Zhruba třetina lidí (34 procent) ve věku mezi 20 až 34 roky nevyužije v práci svou kvalifikaci. Přibližně polovina mladých lidí přitom absolvovala během svého vzdělávání více než šestiměsíční povinnou praxi. Vyplývá to z aktuální analýzy průzkumu situace mladých na trhu práce, kterou zpracoval Český statistický úřad. S uplatněním svého vzdělání jsou podle analýzy nejspokojenější vysokoškoláci.

Spokojenost mladých lidí s tím, jak mohou svou kvalifikaci uplatnit, je podle průzkumu závislá na jejich vzdělání. Nespokojena byla téměř polovina (46 procent) všech respondentů s výučním listem. Nejvíce je jich v oborech technika, výroba a stavebnictví a služby, zejména pak v restauratérství a v kadeřnických a kosmetických službách.

Poměrně vysoký podíl (37 procent) nespokojených byl i mezi středoškoláky s maturitou, a to zejména v oborech umění a humanitní vědy, oboru zemědělství, lesnictví a rybářství a mezi absolventi gymnázií a lyceí. Mezi vysokoškoláky si na špatné uplatnění svého vzdělání stěžuje naopak jen asi 13 procent. Nejvíce je jich v oborech služeb, umění a humanitních věd, ukázal průzkum.

Vysokoškolské studium se stále vyplácí i v Česku. Situace se ale rychle mění

Nějakou pracovní zkušenost během svého studia získalo asi 80 procent dotázaných mladých lidí. Dlouhodobou praxi, tedy více než šest měsíců, uváděli nejčastěji vyučení (26 procent). Jde hlavně o mladé muže, což souvisí s rozdílnou vzdělanostní skladbou mužů a žen, uvedl ČSÚ.

Na středním stupni s maturitou už je podle něj rozdíl v počtu osob s dlouhodobou praxí mezi muži a ženami podstatně nižší. A v terciálním vzdělání má naopak více praxe žen, protože je i více absolventek než absolventů. Více než půl roku praxe v rámci studia mělo asi deset procent vysokoškoláků.

Tři čtvrtiny všech mladých zaměstnanců v průzkumu uvedly, že svou práci získaly buď prostřednictvím příbuzných či známých nebo kontaktovaly svého zaměstnavatele. Zhruba 13 procent jich našla zaměstnání odpovědí na inzerát.

Jsem filozof, kdo mě zaměstná? Budoucnost humanitního vzdělávání nemusí být černá

Ochotu stěhovat se za prací uvádějí podle ČSÚ hlavně neaktivní mladí lidé ve věku do 24 let, kteří studují vysokou školu. Více něž 35 procent jich v průzkumu připustilo, že by se kvůli zaměstnání přestěhovali i mimo Českou republik. Ochota stěhovat se klesá s přibývajícím věkem.

Ve skupině lidí mezi 25 a 29 roky byl jejich počet 16 procent a v další skupině do 34 let se snížil na osm procent. Průzkum mezi zaměstnanými ve věku mezi 20 a 34 roky ukázal, že se jich za prací přestěhovalo 13 procent. Podle statistického úřadu jde hlavně o absolventy terciálního studia a ty s maturitou (celkem 104 tisíc lidí). Převážně se stěhovali v rámci Česka (132 tisíc), méně jich odešlo do zahraničí (28 tisíc).

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!