Udržitelný rozvoj v Česku? Zaostáváme, ale vedeme si lépe než USA

Udržitelný rozvoj v Česku? Zaostáváme, ale vedeme si lépe než USA
8. září 2015 • 14:38
Na špičce v oblasti potírání chudoby či počtu žáků na středních školách, na opačném konci co do vnímání míry korupce nebo „čistoty“ ekonomiky. V žebříčku udržitelného rozvoje v zemích OECD, který podle měřítek OSN sestavila společnost Bertelsmann Stiftung, si Česko celkově příliš dobře nevede. Na vrcholu jsou skandinávské státy, u dna pak Turecko či Mexiko.

Česko se v žebříčku cílů udržitelného rozvoje (SDG Index) umístilo na 24. příčce z 34 členských států OECD. Dílčí výsledky Česka jsou přitom velmi nevyrovnané. V pěti kategoriích patří mezi nejlepší pětici, ve 14 naopak mezi nejhorší tři státy.

Kromě v podobných žebříčcích často zmiňované korupce a jejího vnímání máme třetí nejznečistěnější vzduch. „Mnoho Čechů je vystaveno úrovni (znečistění), která přesahuje limity Světové zdravotnické organizace,“ upozorňuje Bertelsmann.

Česko a jeho „sousedi“ v žebříčku SDG Index

Česko a jeho „sousedi“ v žebříčku SDG IndexČesko a jeho „sousedi“ v žebříčku SDG IndexAutor: Bertelsmann Stiftung
Teoretické maximum 10 bodů

Dobře si Česko nevede ani v dalších kategoriích týkajících se stavu životního prostředí. 52 procentům druhům ptáků hrozí vyhubení, což je více než dvojnásobek průměru OECD. Česká ekonomika je také velmi energeticky náročná, což představuje další ekologickou zátěž. Nepomáhá ani slabší míra využívání obnovitelných zdrojů.

Za školství kárání i chvála

Propadákem je také 30. příčka v dílčím indexu PISA, který sleduje, jak ovlivňuje socioekonomický status rodiny přístup dětí ke vzdělání. I v testu PISA, srovnávajícím školní znalosti a schopnosti patnáctiletých, se Česko oproti historicky solidním výsledkům řadí jen k průměru. Studie přitom zároveň oceňuje Česko za počet žáků, kteří dokončí střední školu. S 92,8 procenta se řadíme hned za Japonsko.

Česko také potvrdilo svou pověst země s nízkými příjmovými rozdíly. Jen 5,2 procenta obyvatel žije s příjmy pod hranicí chudoby, což je mnohem lepší výsledek než průměr OECD činící 11,2 procenta. Také takzvaný poměr Palma – rozdíl mezi příjmy nejbohatšími a nejchudšími deseti procenty obyvatel – řadí Česko na čtvrtou příčku.

Největší neznamená nejlepší

Na prvních třech místech žebříčku se za sebou seřadily Švédsko, Norsko a Dánsko. Ve Stockholmu by podle Bertelsmannu měli zapracovat především na rozšíření plochy chráněných přírodních území a zlepšení výsledků školáků v testech PISA. Do Osla míří doporučení snížit plýtvání surovinami a omezit využívání hnojiv. Dánové se stejně jako Češi musí vypořádat se špatným přístupem ke vzdělání a také se 751 kilogramy odpadu, které za rok vyprodukuje průměrný obyvatel.

Špička žebříčku SDG Index

Špička žebříčku SDG IndexŠpička žebříčku SDG IndexAutor: Bertelsmann Stiftung
Teoretické maximum 10 bodů

Nelichotivou 29. příčku přiřadila studie USA, největšímu členskému státu OECD. Spojené státy vykazují řadu nedostatků v oblasti ekologie – domácnosti produkují velké množství odpadu a energetika postavená na fosilních palivech stojí ze třetími nejhoršími emisemi oxidu uhličitého na obyvatele. Bertelsmann poukazuje i na velké příjmové rozdíly. „Spojeným státům se nedaří bojovat s nerovností – hrozbou pro soudržnost společnosti a hospodářský růst,“ dodává studie.

Nadace Bertelsmann ve své studii vyšla z návrhu cílů udržitelného rozvoje, které by měla příští rok vyhlásit OSN. Státy světa by je měly splnit do roku 2030, přičemž tempo by měly udávat hlavně vyspělé země. Výsledky studie jsou proto podle jejích autorů tristní. „Bohaté země se svou rostoucí sociální nerovností a plýtváním přírodními zdroji už nemohou vystupovat jako učitelé světa,“ uvedl předseda představenstva nadace Aart De Geus.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!