Rozpočet - V Evropské unii začíná zápas o bilion eur | E15.cz

V Evropské unii začíná zápas o bilion eur

Jan Stuchlík

V pátek začne první kolo handrkování o podobu budoucího evropského sedmiletého rozpočtu na období let 2021 až 2027. Kvůli odchodu Velké Británie klesnou příjmy, zatímco výdaje mají růst.

Na pátečním neformálním summitu v Bruselu se sejdou premiéři a prezidenti evropské sedmadvacítky, aby si vyjasnili, jak se popasují s výpadkem příjmů ve výši zhruba 12 miliard eur ročně po odchodu Velké Británie z EU. Řešit budou také, jak financovat nové, především bezpečnostní priority. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger už před summitem prohlásil, že unie bude potřebovat rozpočet zvednout, aby mohla dát peníze na nové cíle a zároveň aby nemusela příliš osekávat dotace pro zemědělce nebo na rozvoj regionů.

Místo dosavadního zhruba jednoho procenta unijního HDP by rozpočet měl podle Oettingerových představ nabobtnat na 1,2 procenta. V číslech z roku 2016 by to znamenalo, že místo 155 miliard eur za rok by EU přerozdělovala (při navýšení na 1,2 procenta HDP, ale bez příspěvku Británie) 149 miliard eur.

Rozpočet Evropské unieRozpočet Evropské unieAutor: E15

Jenže více platit nechtějí Nizozemci, Dánové, Rakušané, Švédové či Finové. Se zvyšováním rozpočtu nesouhlasí ani český premiér v demisi Andrej Babiš. „Unie by měla místo zvyšování příspěvků členských států více šetřit ve svých strukturách,“ uvedl Babiš. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová však připustila, že Česko bude v budoucnu platit více.

V české politice odmítá navyšování rozpočtu ODS i KSČM, protože Česko by se kvůli tomu rychleji dostalo do pozice čistého přispěvatele do společného rozpočtu. Opačného názoru je europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer: „Členské země včetně Česka by měly být otevřené k navýšení rozpočtu. Dá se to udělat buď vyššími příspěvky, nebo nejlépe zvýšením vlastních příjmů unie.“ Navýšení rozpočtu připouštějí i Piráti.

Tradiční pojetí ochranných známek přestane platit

Komise zvažuje, že by desítky miliard eur navíc získala třeba z aukcí emisních povolenek, části korporátní daně ze zisku nebo z výnosů centrální banky z vydávání peněz. Zvýšit by se mohl i podíl, který do rozpočtu plyne z vybrané daně z přidané hodnoty. Pak by se nemusely zvedat přímé platby od členských států. Tvrdý boj se povede také o programy, které se mají z rozpočtu financovat. Komise i Evropský parlament chtějí peníze nasměrovat na budování přeshraniční infrastruktury nebo na výzkum a vývoj.

Více peněz by mělo jít také na zabezpečení vnější hranice, boj s terorismem a migrací. Plné zajištění vnější hranice unijními pohraničníky by podle komise stálo za sedm let 150 miliard eur. V nynější sedmiletce dává unie na ostrahu hranice čtyři miliardy eur. Novinkou je také fond na financování obranného výzkumu a vývoje, který by mohl spolknout až deset miliard eur za sedm let. U podpory vědy a výzkumu se hovoří o potřebě zvednout nynější rozpočet z 80 na 120 až 160 miliard eur.

Evropský rozpočetEvropský rozpočetAutor: E15

Jako nevyhnutelné se proto jeví škrty ve dvou největších kapitolách rozpočtu, zemědělských dotacích a dotacích na regionální rozvoj. „Pokud EU myslí vážně ochranu svých vnějších hranic, znamenalo by to méně peněz na zemědělskou a kohezní politiku,“ říká europoslanec za ODS Jan Zahradil. V Bruselu se už objevily návrhy, aby část zemědělských dotací vyplácely národní vlády nebo aby se dotace omezily jen na menší farmy. To zatím u členských států narazilo na odpor. Pokud by peníze ze strukturálních fondů měly téct jen do nejchudších zemí ve střední a východní Evropě, ušetří rozpočet 124 miliard eur za sedm let.

Český premiér Babiš požaduje, aby v evropském rozpočtu zůstalo v těchto fondech hodně peněz, protože jsou v Česku významným investičním nástrojem. Zároveň ale chce, aby se rozpočet zaměřil na investice v oblasti bezpečnosti, migrace a obrany. Komise přijde s uceleným návrhem rozpočtu na začátku května. Státy by se na něm podle Oettingera i některých evropských diplomatů měly dohodnout do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019. Schválit ho budou muset nejen členské státy, ale také europoslanci.

Anketa: evropský rozpočet pohledem českých politiků

Jaké hlavní priority by měla hájit česká vláda v rámci jednání o budoucím finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027? 

LUDĚK NIEDERMAYER
europoslanec (TOP 09)

Nejvyšší prioritu by i pro nás měly mít výdaje, které posilují bezpečnost a obranyschopnost Evropy. Jádro odpovědnosti i financování v těchto oblastech je na členských zemích. Pokud se ale najde shoda na tom, aby se některé projekty řešily na úrovni unie, například ochrana hranic a řešení migrace, měli bychom to podpořit. Hájit bychom měli i politiku soudržnosti.

Nejen proto, že nám významně pomáhá, ale také proto, že přibližování životní úrovně v rámci unie je velmi podstatné. Naše priorita by mohla být méně peněz, ale kvalitně vynaložených. Také u zemědělské politiky bychom konečně měli akceptovat, že tyto dotace mají primárně směřovat na malé, eventuálně střední farmáře, nikoliv na zemědělské velkopodniky.

Evropský rozpočetEvropský rozpočetAutor: E15

JAN ZAHRADIL
europoslanec (ODS)

Naším zájmem je především moderní a úsporný rozpočet, který financuje oblasti s nespornou přidanou hodnotou, jako je věda a výzkum nebo bezpečnost. Tím ale nemám na mysli projekt takzvané evropské obrany. Naším zájmem naopak není navyšování rozpočtu navzdory výpadku britského příspěvku, volání po zavedení nových eurodaní nebo politizace rozpočtu, tedy podmiňování výdajů nějakými politickými kritérii, která stanoví Evropská komise.

Armáda musí lépe plánovat. Nesplnění rozpočtového cíle NATO by byla ostuda, říká Šlechtová

JIŘÍ DOLEJŠ
poslanec (KSČM)

Neškrtat v kohezních programech, protože podpora další sociální i ekonomické konvergence je potřebná zejména u nových členských zemí. Kromě inovačního fondu a evropských investic směrovaných do potenciálů výrobních faktorů nerezignovat ani na měkké, sociální programy. Pokud jde o podporu soukromého investování, tak je třeba dokončit bankovní unii s odpovědností komerčních bank a finančního trhu v celé EU. Klíčové je soukromé dozajištění úvěrů v selhání bez exportu rizik mezi zeměmi.

MIKULÁŠ PEKSA
poslanec (Pirátská strana)

Naši občané očekávají od Evropské unie, že bude daleko aktivnější na poli obrany a bezpečnosti. Rozpočet unie by se tomu měl přizpůsobit. Všeobecně je třeba při sestavování rozpočtu EU sledovat zásadu subsidiarity, to znamená soustředit se na problémy, které nelze řešit na úrovni národních států.

Evropský rozpočetEvropský rozpočetAutor: E15

Vše o evropských institucích čtěte zde >>>

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!