Ve firmách s kolektivní dohodou si lidé vydělají skoro tři tisíce navíc

Ve firmách s kolektivní dohodou si lidé vydělají skoro tři tisíce navíc
26. listopadu 2015 • 13:06
Pracovníci z firem, kde platí kolektivní smlouva, si vydělají v průměru zhruba o 2700 korun víc než lidé v podnicích bez kolektivní dohody. Průměrně tak letos dostávají 29 340 korun. Pracují měsíčně také o hodinu méně. Ukázala to studie společnosti Trexima, jejíž výsledky představila analytička trhu práce Kateřina Duspivová. Růst minimální mzdy podle zjištění vede k nivelizaci výdělků.

Údaje o pracovních podmínkách shromažďuje ministerstvo práce, pro resort je zpracovává Trexima. Letos se analyzovalo 1627 kolektivních smluv z 26 odborových svazů, které zastupují skoro 817 tisíc pracovníků. Autoři se zaměřili i na 19 vyšších kolektivních smluv. Hodnotilo se 1288 dohod v podnikatelské sféře.

Podle Duspivové v podniku s kolektivní smlouvou průměrný výdělek dosahoval 29.340 korun, bez smlouvy 26.666 korun. Medián mzdy činil u firem s kolektivní dohodou 25 423 korun a v ostatních podnicích 21 654 korun. Zaměstnanci, které smlouva kryla, pracovali měsíčně 173,2 hodiny. Jejich kolegové jinde dělali 174,3 hodiny.

Mzdový vývoj řeší 61 procent podnikových kolektivních smluv. Sjednává se například zvýšení průměrné mzdy, růst tarifů či udržení průměrné reálné mzdy. Pro letošek se dohodlo zvýšení průměrného výdělku a tarifů o 2,6 procenta, uvedlo ministerstvo práce. Nárůst je tak zhruba stejný jako loni. Růst reálné mzdy se dohodl na 1,9 procenta.

Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka:

„I v České republice je kladen velký důraz na hledisko odměňování. Je to možná příležitost pro uvážení, jestli zaměstnanci potřebují stoprocentní pokrytí vývoje mezd a nezapomínáme na otázky zaměstnanosti, propouštění či hledání jeho alternativ, jako je redukce benefitů,“ uvedla Duspivová.

Vliv na růst výdělků má i minimální mzda. Ta se od ledna zvedne o 700 korun na 9900 korun. V době, kdy minimální mzda roste, se podle analytičky nejrychleji zvyšují nejnižší tarifní stupně. Naopak kvalifikovaným vyšší výdělky rostou pomaleji. Rozdíly mezi jednotlivými tarifními stupni se navíc zmenšují.

„Dochází ke snižování mzdové nerovnosti. Velký pokles diferenciace mezd může být některými zaměstnanci považován za nespravedlivý, protože mzdy se nivelizují,“ popsala Duspivová. To, že lidé vnímají vývoj mezd jako nespravedlivý, může vést k poklesu jejich produktivity a ke snížení výkonnosti podniku, dodala analytička.

Studie Vysoké školy ekonomické podle předáka lékařských odborů Martina Engela ukázala, že je klíčové, aby se minimální mzda zvyšovala v dobách ekonomického růstu. „Pokud se minimální mzda zvedá v období, kdy není ekonomická prosperita, může to vést k postranním efektům,“ uvedl Engel. Zmínil propouštění a zkracování pracovních úvazků.

Jak se na platech projevuje kolektivní dohodaJak se na platech projevuje kolektivní dohodaAutor: čtk

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!