Většina lidí loni vydělala méně, rostly jen vysoké platy

15.3.2010 7:53 |

Sdílet

Hrubá střední měsíční mzda, takzvaný medián, se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku v podnikatelském sektoru meziročně snížila o 0,8 procenta na 21 715 korun. Více než polovina lidí v Česku tak loni dostávala o desítky i stovky korun méně než v roce 2008.

Nejvyšší mzdu měli ředitelé bank a pojišťoven (356 663 korun), nejnižší uklízečky (necelých 10 500 korun). Vyplývá to z dat Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který provozuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Příjmy většiny domácností tak klesly i přes optimistické údaje statistického úřadu, který oznámil, že průměrná mzda činila ve čtvrtém čtvrtletí 25 752 korun, což je o 1268 korun více než ve stejném období roku 2008. „Mediánní mzda však daleko více odpovídá skutečným příjmům lidí,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Tato hodnota totiž není ovlivněna extrémně vysokými nebo nízkými platy.

„K poklesům mezd došlo především u zemědělců, řemeslníků, opravářů a obsluhy strojů, tedy u manuálních zaměstnání,“ sdělil Vladimír Smolka z firmy Trexima, která data zpracovává.

Naopak lidem s vyššími příjmy podle ISPV platy rostly. Deset procent nejvyšších mezd se loni zvýšilo v průměru o 776 korun. Někde i o daleko více. Například hlavním stavbyvedoucím u velkých firem vzrostl v průběhu jednoho roku plat více než o tři tisíce na 59 165 korun.

Pokles platů se dotkl pouze podnikatelské sféry. V nepodnikatelské sféře loni střední plat meziročně vzrostl o 4,5 procenta na 24 167 korun. Závratný růst o 1045 korun byl přitom dán především úpravou platů u zaměstnanců státní správy. „Zatímco v roce 2008 státní rozpočet na těchto výdajích šetřil, v roce 2009 jim stagnaci mezd kompenzoval,“ říká hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Ochota vzít hůře placenou práci roste

Stále více lidí by kvůli překlenutí ekonomické krize přijalo i takovou práci, která je hůře placená, neodpovídá jejich kvalifikaci a nepřinesla by jim uspokojení. Vyplývá to z průzkumu pracovního portálu OnlinePráce. Hůře placenou práci by přijalo 45 procent účastníků ankety. Celá čtvrtina respondentů by do takového zaměstnání nastoupila, ale jen na dobu určitou. Necelá pětina by na nabídku hůře placené a méně kvalifikované pozice kývla, ale velmi by si vybírala, o jakou konkrétní práci by šlo. Jen 12 procent dotázaných by pak takové zaměstnání v žádném případě nepřijalo.