Vláda schválila finanční ústavu. Návrh je vykastrovaný, tvrdí opozice | E15.cz

Vláda schválila finanční ústavu. Návrh je vykastrovaný, tvrdí opozice

Vláda schválila finanční ústavu. Návrh je vykastrovaný, tvrdí opozice
Andrej Babiš
• 
ZDROJ: ČTK
Vláda dnes schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvané finanční ústavy. Zákon počítá mimo jiné s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU, ale i obcí a krajů. Normu musí schválit obě komory parlamentu ústavní většinou.

Koalice tak bude potřebovat i hlasy opozice, která je ale k předloze zatím skeptická. TOP 09 trvá v souvislosti s finanční ústavou na tom, aby se vláda zavázala ke snižování strukturálního schodku. KSČM vadí, že s opozicí nikdo nediskutoval. Občanští demokraté zase označili předlohu za vykastrovanou a značně oslabenou proti původnímu šest let starému záměru.

Požadavky TOP 09 totiž směřovaly ještě k větší náročnosti pravidel. Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska například počítal se možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka vláda schválila vykastrovaný a značně oslabený návrh finanční ústavy. Z původního konceptu vláda podle něj vyňala hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování státu, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 procent HDP.

„Vláda se tak chová podobně jako v případě rozhodnutí připojit se k tzv. fiskálnímu paktu. Současná vládní koalice i tehdy učinila pouhé líbivé gesto vůči Bruselu,“ uvedl Skopeček.

Skepsi vyjádřil také hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík: „Musíme mít na paměti, že u těchto dluhových stropů jde vždy o vůli dané vlády tento strop dodržovat. Je to stejné jako u těžebních limitů. Když se někomu nebudou líbit, prolomí je. A stejně je to i s dluhovým stropem. Pokud by v ČR v dalších letech vládla strana s vyšším sklonem k utracení a měla by potřebnou většinu, strop posune a bude opět k ničemu.“


Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.

K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o tři procenta.

Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady

Při přípravě zákona byly podle dřívějšího vyjádření poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) a člena vyjednávacího týmu k zákonu Ivana Pilipa největší spory u výše tzv. dluhové brzdy. Ta nakonec zůstala v návrhu na původních 55 procentech hrubého domácího produktu.

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní.

Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí.

Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.

Pravidla finanční ústavy při překročení stanovené dluhové hranice
vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí; byl-li již návrh zákona o státním rozpočtu nebo návrh rozpočtu státního fondu předložen bez splnění této podmínky, vláda takový návrh vezme zpět a neprodleně předloží návrh nový
vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven; návrhy schodkových rozpočtů může předložit jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše jednu třetinu finančních zůstatků pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí
územní samosprávný celek (ÚSC) schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový; rozpočet ÚSC může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů ÚSC je možné uhradit pouze schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU
veřejné instituce, které nebyly uvedeny výše, nesmí po období, v němž výše dluhu činí nejméně 55 procent HDP, zřizovat nové závazky ze smluv, s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudu nebo orgánu státní moci, vedoucí k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok.
Opatření podle zákona se neuplatní:
v případě významného zhoršení ekonomického vývoje po dobu 24 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž Český statistický úřad ve čtvrtletních národních účtech zveřejní mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu upraveného o cenové a sezónní vlivy a počet pracovních dní za poslední čtvrtletí o nejméně dvě procenta nebo meziroční pokles hrubého domácího produktu upraveného o cenové vlivy za poslední čtvrtletí o nejméně o tři procenta
v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
po dobu mimořádných opatření vyhlášených vládou ke zvýšení obranyschopnosti státu v případě zhoršování bezpečnostní situace státu, nebo
po dobu 24 měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž ministerstvo zveřejní, že úhrn nezbytných výdajů státního rozpočtu spojených s odstraňováním následků živelních pohrom, které zasáhly území České republiky, a výdajů vyplývajících z plnění mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků České republiky přesáhl tři procenta nominálního HDP.
Činí-li výše dluhu sektoru veřejných institucí více než 60 procent HDP, vláda navrhne opatření vedoucí ke snížení této výše

Zdroj: MF

David Klimeš: Finanční ústava – smutný symbol politiky

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!