Vládní kompromis: minimální mzda stoupne o 700 korun

aktualizováno Minimální mzda se od ledna zvedne o 700 korun na 9900 korun. O nárůstu o 7,6 procenta dnes rozhodla vláda. Stoupne také minimální mzda pro zdravotně postižené, která se navýší o 1300 korun na 9300. O minimální mzdě jednala opakovaně tripartita, na částce se ale nedohodla. Odboráři požadovali přidání o tisícikorunu, zaměstnavatelé navrhovali 500 korun.

 Premiér Bohuslav Sobotka
20.8.2015 18:01   |  

Navýšení minimální mzdy o 700 korun v kabinetu prosazovala hlavně ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Andrej Babiš před jednáním požadoval, aby se zvýšením minimální mzdy nerostla i úroveň životního minima. To ale prý ministryně práce podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka vůbec neplánovala.

Sám předseda KDU-ČSL původně chtěl, aby tripartita jednala ještě jednou a na zvýšení minimální mzdy se dohodla. Nakonec ale takový požadavek Bělobrádek nepředložil. „Po jednání předsednictva vlády bylo jasné, že to nemá smysl navrhovat,“ řekl Bělobrádek serveru E15.cz.

Anketa

Souhlasíte s nárůstem minimální mzdy?

Ano Ne

V anketě hlasovalo 375 čtenářů.

další ankety

„Vláda svými kroky zlepšuje nejen situaci zaměstnanců, ale rovněž napravuje pochybení předchozích pravicových vlád, které zvýšení minimální mzdy dlouhodobě blokovaly a v důsledku toho má naše země stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU,“ uvedl ke kroku kabinetu premiér Bohuslav Sobotka.

„Česko patří dlouhodobě k zemím s nejnižší minimální mzdou v Evropě. Jsem velmi ráda, že tato vláda zvyšuje minimální mzdu již podruhé,“ uvedla Michaela Marksová. „Čím vyšší bude minimální mzda, tím vyšší bude motivace lidí na dávkách si práci najít,“ dodala. Vyzdvihla také, že kabinet po několika letech zvedl minimální mzdu pro zaměstnance s invalidním důchodem.

Odbory: 700 je málo

Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje krok vlády a za optimální krok, protože se ekonomická situace firem ještě nezlepšila. V budoucnu by rád viděl automatickou návaznost minimální mzdy na kondici průmyslu. To by mělo podle viceprezidenta Svazu Jana Rafaje pomoci firmám se na budoucí změny připravit.

„Jsme připraveni diskutovat o výši minimální mzdy. Co však zdůrazňujeme je to, aby byl nastaven koeficient, který jednou provždy vyloučí, že minimální mzda bude tématem na předvolebních billboardech. Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmyslu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné a budou se umět na změnu připravit,“ uvedl Jan Rafaj, viceprezident SP ČR.

Odbory přidání vítají, s částkou 700 korun ale spokojeny nejsou. „Očekávali bychom vzhledem k pozitivnímu vývoji ekonomiky větší dynamiku růstu minimální mzdy. Jsme přesvědčeni o tom, že by vyšší zvýšení nemělo žádné negativní dopady na zaměstnavatele,“ řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Šéf odborů Středula by chtěl zvýšení minimální mzdy o 1000 korun

Podle něj se při dosavadním tempu přidávání nejnižší výdělek ke 40 procentům průměrné mzdy do konce volebního období nejspíš nedostane a vláda by měla voličům vysvětlit, proč svůj závazek ze svého programu nedodržela.

Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25 306 korun, dvě pětiny z toho činí 10 122 korun.


Přečtěte si: Růst minimální mzdy v USA vytlačuje nekvalifikované z práce


Přidání o 700 korun by mělo podle autorů návrhu firmy v příštím roce stát 1,6 miliardy navíc. Ve veřejném sektoru by to mělo být asi 439 milionů. Do sociálního pojištění by díky přidání mohlo přitéct dalších 470 milionů, do zdravotního zhruba 200 milionů.

Vláda schválila i zvýšení minimální mzdy pro zdravotně postižené. Ti pobírají nyní 8000 korun. Marksová původně navrhovala dvě varianty - zvýšení o 1000 korun, nebo o 1300 korun. Kabinet se přiklonil k výraznějšímu přidání. Podle ministryně s ním souhlasili i zaměstnavatelé. Požadují ale navýšení příspěvků na zaměstnávání postižených. Ministerstvo práce tak podle své šéfky bude potřebovat asi půl miliardy navíc. Marksová doufá, že s tím ministr financí nebude mít problém, když dnes pro vyšší přidání o 1300 korun hlasoval.

Čísla nesedí

S výpočtem ministerstva práce a sociálních věcí ovšem nesouhlasí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nezohledňuje totiž fakt, že podniky nebudou muset zvyšovat pouze minimální mzdy. Kvůli zachování platového rozvrstvení budou zaměstnavatelé přidávat i lépe zaplaceným zaměstnancům.

Opatření může podle Sobíška ohrozit hlavně malé podniky, konkrétně například v pohostinství pobírá částky blízké minimální mzdě pětina zaměstnanců. „Nechce-li vláda podkopat tvorbu nových pracovních míst v ekonomice, bude muset být v dalších letech při úpravách minimální mzdy již opatrnější,“ uvedl Sobíšek.

S tím souhlasí i hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Není nutné dohánět evropské země s nastavením minimální mzdy, můžeme se vydat vlastní cestou,“ řekl České televizi.

Minimální mzda v EU vyjádřená ve standardu kupní síly

Minimální mzdu pobírají 2,3 procenta zaměstnanců v Česku, tedy zhruba 100 tisíc lidí. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva práce je tak o 1713 korun nižší než hranice příjmové chudoby a až o 2845 korun nižší než suma životního minima a stanovených částek pro dávky na bydlení.


Čtěte také:

Zvýšit minimální mzdu o 700 korun? Výhrady mají finance i odbory

Social Watch: Česko už nemůže růst nahánět na nízkých mzdách

Svaz průmyslu: Vyšší minimální mzdy ohrozí textilky a bezpečnostní služby

Autor: čtk, paj

Komentáře

Čtěte také

Majitel Lidlu a Kauflandu chce investovat do řetězců 6,5 miliardy eur

Majitel Lidlu a Kauflandu chce investovat do řetězců 6,5 miliardy eur

Německá maloobchodní skupina Schwarz, která vlastní řetězce Lidl a Kaufland, plánuje investovat letos do obou řetězců zhruba 6,5 miliardy eur (175,6 miliardy korun). Společnost to… více

Komerční prezentace
Mobilní web