25 let ODS: strana, která zemi dala tři premiéry a jednoho prezidenta

25 let ODS: strana, která zemi dala tři premiéry a jednoho prezidenta
21. dubna 2016 • 06:11
Autentická pravicová strana s výrazným lídrem, sebevědomým programem a velkým množstvím nadšených voličů. To byla ODS v době svého vzniku. Od té doby zažila dobré i špatné časy.

Je ale jedinou novou polistopadovou stranou, která se na české politické mapě udržela 25 let a převážnou část z nich patřila k těm nejvýznamnějším. Ať si kdo myslí o občanských demokratech cokoli, Česko pro vytvoření a udržení demokracie západního střihu pravicovou liberálně konzervativní stranu potřebovalo a potřebuje.

Ustavující sjezd. ODS vznikla jako jeden ze dvou subjektů (vedle Občanského hnutí), které vzešly z rozpadu Občanského fóra. Ustavující sjezd strany se konal 20. a 21. dubna 1991 v Olomouci, předsedou byl zvolen bývalý předseda OF Václav Klaus.

Ustavující sjezd ODSUstavující sjezd ODSAutor: ČTK

První vítězství. V červnu 1992 ODS vyhrála parlamentní volby, v čele koaliční vlády ODS, KDS, KDU-ČSL a ODA stanul Klaus. Příští volby v roce 1996 vyhrála ODS opět, tentokrát jen těsně před ČSSD. Staronová koalice ODS, KDU-ČSL a ODA v čele s Klausem ztratila většinu ve sněmovně.

První vítězství ODSPrvní vítězství ODSAutor: ČTK

Sarajevský atentát. Ekonomická krize na jaře 1997 postupně přerostla i v krizi politickou, kterou urychlily zveřejněné podvody kolem financování ODS. V listopadu představitelé ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Klause, toho času na zahraniční cestě v Sarajevu, aby odstoupil z čela strany. Klaus nakonec rezignoval na premiérské křeslo, pozici předsedy ODS však uhájil. Část nespokojenců
pak z ODS odešla a založila Unii svobody.

Sarajevský atentát v ODSSarajevský atentát v ODSAutor: ČTK

Opoziční smlouva. Otřesená ODS se znovu semkla a v červnových sněmovních volbách roku 1998 skončila druhá za ČSSD. Po volbách pak překvapivě uzavřela se svým největším soupeřem opoziční smlouvu, která umožnila existenci menšinové vlády ČSSD a zaručila ODS podíl na moci. Klaus se stal předsedou Poslanecké sněmovny. I kvůli opoziční smlouvě strana v červnu 2002 podruhé prohrála volby. Vedení ODS dalo své funkce k dispozici a Klaus oznámil, že již nebude kandidovat. Satisfakcí mu byla prezidentská volba v roce 2003, kdy se Klaus díky neschopnosti vládnoucích stran domluvit se na společném kandidátovi stal novou hlavou státu. Podruhé byl zvolen v roce 2008.

Opoziční smlouvaOpoziční smlouvaAutor: ČTK

Skvělý start, špatný konec. Mirek Topolánek byl zvolen do čela strany v prosinci 2002. Začala éra volebních úspěchů. ODS ovládla evropské, senátní i krajské volby a v roce 2006 dosáhla historicky nejlepšího výsledku ve volbách sněmovních (81 mandátů), které Topolánka vynesly do premiérského křesla. Už o dva roky později však ODS v krajských a senátních volbách utrpěla od ČSSD drtivou porážku. Ve straně se zvedla vlna nespokojenosti s Topolánkem a na stranu jeho kritiků se postavil i Klaus, který se demonstrativně vzdal funkce čestného předsedy ODS. V souboji o předsednické křeslo na konci roku 2008 přesto Topolánek
porazil Klausova přívržence, pražského primátora Pavla Béma. V březnu 2009 sněmovna vyslovila Topolánkově vládě
nedůvěru. V březnu 2010, dva měsíce před sněmovními volbami, ODS změnila volebního lídra – Topolánka vystřídal
místopředseda strany Petr Nečas. V dubnu pak Topolánek rezignoval i na funkci předsedy a Nečas převzal vedení strany.

Mirek TopolánekMirek TopolánekAutor: ČTK

Pád na dno. V květnu 2010 strana dosáhla svého do té doby nejhoršího výsledku ve sněmovních volbách, skončila druhá za ČSSD se ziskem 20,22 procenta (53 mandátů). Vzhledem k nízkému zisku vítězné ČSSD se jí však podařilo sestavit koalici s TOP 09 a Věcmi veřejnými v čele s premiérem Nečasem. Ten ale v červnu 2013 kvůli aféře kolem své blízké spolupracovnice a partnerky Jany Nagyové (nyní Nečasové) rezignoval, čímž zanikla celá vládní koalice. ODS poté výrazně propadla v předčasných volbách do sněmovny, v nichž zaznamenala další historicky nejhorší výsledek – získala pouhých 16 mandátů (do sněmovny se nedostal ani úřadující předseda strany Martin Kuba).

Petr Nečas a Jana NagyováPetr Nečas a Jana NagyováAutor: ČTK

Malá opoziční strana. V lednu 2014 byl předsedou ODS zvolen politolog Petr Fiala. ODS ztratila i v dalších volbách (do Evropského parlamentu 2014,
Senátu i komunálních). Ačkoli lze na preferencích ODS pozorovat mírně optimistický trend, někdejší postavení hegemona pravice je (možná nenávratně) pryč.

Šéf ODS Petr FialaŠéf ODS Petr FialaAutor: ČTK

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!