Americký protiraketový deštník v Česku? K ničemu, vzkázal Zeman | E15.cz

Americký protiraketový deštník v Česku? K ničemu, vzkázal Zeman

Americký protiraketový deštník v Česku? K ničemu, vzkázal Zeman
Prezident Miloš Zeman ve Štrasburku
• 
ZDROJ: čtk

ČTK, čap

Prezident Miloš Zeman považuje výstavbu součástí amerického protiraketového systému v České republice a Polsku za neefektivní. Vzkázal to prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Reagoval tak na slova amerického senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Johna McCaina, podle kterého by USA měly reagovat na ruskou invazi na Krym obnovením projektu.

„Pan prezident byl odpůrcem tohoto projektu, pokládal ho za neefektivní. A na tomto stanovisku se nic nezměnilo,“ řekl Ovčáček.

Plán výstavby protiraketového deštníku ve střední Evropě intenzivně řešila česká a americká diplomacie v době vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Nynější vláda prezidenta Baracka Obamy od něj ale v roce 2009 upustila.

„Restartujte systém protiraketové obrany v České republice a Polsku, který Obama zrušil, abyste zklidnili (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ vyzval v pondělí McCain v pořadu americké zpravodajské televize Fox News.

Zeman: Janukovyč ukázal slabost

Ukrajinská vnitropolitická krize vyústila v pád prezidenta Viktora Janukovyče, který opustil zemi a byl parlamentem odvolán. Situaci ještě více vyostřilo Rusko, jehož vojenské jednotky vpadly na Krym, který okupují.

Zeman dnes v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že se právníci přou o legitimitu odvolání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. „Já uznávám, že ukrajinská ústava má instituci takzvaného impeachmentu, podobně jako Spojené státy, a že o odvolání prezidenta musí rozhodnout dvoutřetinová většina, což v tomto případě zřejmě nebylo,“ řekl Parlamentním listům Zeman.

„Na druhé straně politik, který opustí svoji vlastní zemi, se sám dobrovolně vzdává vlivu na tuto zemi. Viktor Janukovyč mohl odjet na východ Ukrajiny a mohl tedy zůstat na území vlastní země. To, že odjel do Ruské federace, svědčí o určité slabosti jeho pozice,“ dodal prezident.

Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) dnes situace na Krymu představuje „úplně jinou rovinu hrozby“, než na kterou se měl zaměřovat dříve plánovaný radar v Česku. „Takový systém nic na současné situaci nezmění. Naše bezpečnost dnes navíc ohrožena není,“ sdělil.

Naopak podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka je pro Českou republiku jedinou zahraničněpolitickou cestou být součástí kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance. „Pokud by to byla otázka na radar, jak se o ní spekuluje, tak my jsme před lety, když o tom byla debata, tak jsme byli pro, aby zde tato základna byla,“ řekl dnes Bělobrádek.

Někdejší ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) dnes připomněl, že odpůrci radaru argumentovali tím, že přinese Česku bezpečnostní hrozby, například teroristických útoků. „Na druhou stranu ti, kteří byli pro umístění radaru na našem území, také uváděli jako hlavní důvod bezpečnost, ale navíc i ekonomický přínos pro region,“ uvedl Vondra.

Systém protiraketové obrany, který před lety USA plánovaly zavést v Česku a v Polsku, měl podle tehdejších tvrzení sloužit obraně západní Evropy a hlavně USA před případným útokem mezikontinentální rakety z nepřátelských zemí, jako je pro Američany Írán. Rusko s jeho zřízením ostře nesouhlasilo.

Autor: ČTK, čap
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!