Analytici: Uvítání čínské výpravy bylo v cizině srovnatelné s Českem

Analytici: Uvítání čínské výpravy bylo v cizině srovnatelné s Českem
31. března 2016 • 13:17
Čínští "vítači" čínského prezidenta Si Ťin-pchinga během jeho návštěvy v Česku se chovali stejně jako při podobných čínských akcích v Evropě, sdělila analytička Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle Rudolfa Fürsta z Ústavu mezinárodních vztahů byl český způsob uvítací ceremonie ve srovnání s jinými evropskými návštěvami čínských prezidentů srovnatelný.

Třídenní návštěvu Si Ťin-pchinga v Česku provázely střety mezi příznivci a odpůrci jeho příjezdu. Média při tom poukazovala na zjevnou organizovanost skupin s čínskými vlajkami a jejich akce dávala do souvislosti s čínskou ambasádou. Kritizována byla také policie za to, že důrazněji zasahovala proti českým demonstrantům s tibetskými vlajkami.

„Obávám se, že v tomto směru návštěva (čínského prezidenta) příliš nevyčnívá,“ poznamenala Rezková. Během francouzské návštěvy nejvyššího čínského představitele v roce 2014 byla podle ní zakázána demonstrace příznivců hnutí Fa-lun-kung (Falun Gong) před čínským velvyslanectvím, stejně jako kampaň Reportérů bez hranic.

„Při návštěvě v Belgii se zakrývaly plakáty taneční společnosti, které obsahovaly referenci na Fa-lun-kung (Falun Gong),“ dodala. Někteří demonstranti byli podle ní v Belgii zadrženi, případně jim byly odebírány tibetské vlajky. Podobně podle ní probíhala i návštěva v Maďarsku v roce 2011. Fürst poznamenal, že čínští civilisté napadali pokojnou demonstraci v Bratislavě v roce 2009.

Přečtěte si komentář Martina Čabana:

Ceremonie, které čínskému prezidentovi připravilo Česko, připadají Fürstovi adekvátní a srovnatelné s jinými návštěvami čínských prezidentů v Evropě. Na Hradě například poprvé po více než 50 letech zazněly na počest cizího politického představitele dělové salvy nebo letoun s prezidentem doprovázely české stíhačky.

„Veřejnost si neuvědomuje, že ve východní Asii je větší smysl pro ceremoniální chování než u nás v Česku,“ poznamenal. V českém kulturním prostředí a s ohledem na zkušenost s obdobím komunistického režimu podle něj přílišná pompa probouzí nevůli a posměch.

Text prohlášení o strategické spolupráci mezi Českem a Čínou, které podepsali český a čínský prezident, považuje Fürst za obecný. „Nejde nad rámec již předtím obdobných dohod, obsahuje i zmínku o lidských právech, opakuje stále stejné formulace o nezasahování do vnitřních záležitostí ČLR a respektování teritoriální celistvosti ČLR,“ uvedl.

Servilní pasáže v textu podle něj nejsou. „Ale kdo chce, tak stejně bude toto tvrdit a opakovat, mainstream v ČR je zideologizovaný a vyšinutý a veřejnost patrně také odsudky očekává,“ poznamenal.

Podle Rezkové se prohlášení ve svém charakteru neliší od jiných smluv evropských zemí s Čínou. Obsahuje sice obvyklé potvrzení politiky jedné Číny a čínské územní celistvosti, „nejde však již nad rámec tohoto prohlášení nějakým výčtem území a podobně“, podotkla analytička a upozornila na pasáž zmiňující závazek podpory lidských práv.

Podepsaná memoranda Rezková považuje za první odrazový můstek. „Odhadovaná výše investic v rozsahu 95 miliard korun je skutečně velmi vysoká.

Pro srovnání, obdobnou částku zainvestovaly čínské společnosti dosud například v Maďarsku, kde se podobná spolupráce rozvíjí již od roku 2009 a objem čínských investic je zatím nejvyšší v rámci regionu,“ dodala. Poznamenala ale, že ne všechny přísliby se povede dotáhnout do úspěšného konce.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!