Babiš dementoval výroky o trestu smrti. Prý byly špatně vyloženy | E15.cz

Babiš dementoval výroky o trestu smrti. Prý byly špatně vyloženy

Babiš dementoval výroky o trestu smrti. Prý byly špatně vyloženy
Andrej Babiš
• 
ZDROJ: Jan Rasch, Euro E15
16. září 2014 • 20:34
Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš Rádiu Impuls řekl, že když se zamyslí nad vraždou školačky z Klášterce nad Ohří a vžije se do role otce, byl by pro znovuzavedení trestu smrti. Ministr to uvedl na dotaz rozhlasové stanice v rozhovoru, který bude odvysílán v úterý v 18:00. „Určitě ano, protože kdybych se vžil do role jejího otce, tak bych ho (vraha) taky asi chtěl zabít," prohlásil Babiš.

Babiš později novinářům ve Sněmovně řekl, že pro obnovení trestu smrti není, jen se dokáže vcítit do pocitů rodiny zavražděné školačky. Devítiletou dívku podle policie minulý týden znásilnil a zavraždil pětadvacetiletý muž, který patří k širšímu okruhu příbuzných. Od pátku je podezřelý muž ve vazbě.

„Nic takového jsem neřekl. Reagoval jsem na to, že kdybych byl táta té holčičky, kterou znásilnili a zabili, tak bych toho vraha asi zabil,“ řekl ve Sněmovně Babiš s tím, že nechtěl podpořit znovuzavedení trestu smrti. „Mám čtyři děti a dvě vnučky, umím se vcítit do pozice té matky a je to hrozný,“ dodal Babiš.

Trest smrti byl v tehdejším Československu zrušen v roce 1990. Za výjimečný trest se od té doby považuje odnětí svobody na 20 až 30 let či doživotí. Zákaz trestu smrti obsahuje Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR.

Trest smrti zakazuje Charta základních práv Evropské unie. Je naopak obvyklý v některých afrických zemích, téměř celé Asii a v některých státech USA.

V Česku se diskuse o obnovení trestu smrti rozpoutávají obvykle právě po brutálních zločinech. Pokud by Česko hrdelní trest znovu přijalo, poruší mezinárodní dohody, k nimž se připojilo.

Trest smrti byl v ČR zrušen krátce po pádu komunistického režimu
Trest smrti byl v bývalém Československu zrušen s účinností od 1. července 1990. Rozsudky smrti vynesené před tímto datem byly změněny na doživotí.
Zrušení institutu trestu smrti navrhla parlamentu tehdejší federální vláda, jež k tomuto rozhodnutí dospěla většinou hlasů. Vládní návrh vysvětloval tehdejší generální prokurátor ČSFR Tibor Böhm tím, že trest smrti je nehumánní a nelze ho zdůvodnit jinými než pragmatickými argumenty. Je trestem absolutním a nenapravitelným v případě justičního omylu. Böhm v této souvislosti také upozornil, že zrušení trestu smrti je podmínkou pro vstup republiky do „klubu skutečně demokratických států“.
V lednu 1991 byl zákaz trestu smrti zahrnut do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. V témže roce se Československo připojilo k dohodě Rady Evropy, která zakazuje vynášet a vykonávat tresty smrti. Všechna tato ustanovení přejala jako nástupnický stát v roce 1993 do svého právního systému i Česká republika.
Nejvyšším možným trestem v ČR je nyní podle trestního zákoníku, účinného od ledna 2010, doživotí. Výjimečným trestem se rozumí též trest odnětí svobody od 20 do 30 let.
Trest smrti platil v Československu od vzniku samostatného státu v roce 1918. Nová republika jej převzala z rakouského právního řádu. Absolutní trest pak zůstal zachován i v pozdějších úpravách trestního práva až do roku 1990.
Celkem bylo v letech 1918 až 1990 v Československu popraveno na 1207 lidí (nezahrnuje popravy za německé okupace). Nejvíce poprav se uskutečnilo od května 1945 do konce roku 1948, kdy bylo popraveno na 750 osob, z toho přes 730 na základě takzvaných retribučních dekretů. Podle nich mimo jiné mimořádné lidové soudy soudily „nacistické zločince, zrádce a jejich pomahače“.
Poslední poprava v bývalém Československu se konala 8. června 1989 v Bratislavě. Devětadvacetiletý recidivista Štefan Svitek ze slovenského Brezna dostal absolutní trest za to, že umlátil sekerou manželku a dvě dcery.
Poslední poprava v nynější ČR byla vykonána 2. února 1989. Popraveným byl Vladimír Lulek z Hradce Králové (34) odsouzený v lednu 1988 za pětinásobnou vraždu a pokus o vraždu.
Poslední ženou popravenou v Československu se 12. března 1975 stala čtyřiadvacetiletá Olga Hepnarová, která trest dostala za to, že v červenci 1973 úmyslně vjela nákladním automobilem mezi lidi na zastávce tramvaje v Praze 7 a zabila osm lidí.
Ve světě v současné době má ve svých právních řádech trest smrti přes 90 zemí, z toho asi 35 států ho neuplatňuje, tedy nepopravilo nikoho během posledních deseti let.
Světové tabulky v počtu poprav vede dlouhodobě Čína. Počet popravených v Číně je státním tajemstvím, podle odhadů je ale v této zemi každoročně vykonáno několik tisíc rozsudků smrti. V Číně se navíc trest smrti ukládá i za nenásilné zločiny (podvody či úplatky). Na druhém místě je Írán, kde bylo v loňském roce popraveno 369 lidí, následuje Irák se 169 popravenými. Z evropských zemí praktikuje trest smrti pouze Bělorusko.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!