Babiš odmítl předčasné odchody horníků do důchodu

Babiš odmítl předčasné odchody horníků do důchodu
22. července 2015 • 17:00
Vláda se nedohodla na tom, aby všichni horníci, kteří dělají pod zemí a odpracovali určitý počet směn, odcházeli do penze o pět let dříve než ostatní pracující. Na tiskové konferenci to potvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministři se k tématu podle něj vrátí v září

Dřívější penzi pro havíře navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí, které tak chtělo řešit propouštění kvůli zavírání dolů. S návrhem patřičné novely ale dlouhodobě nesouhlasilo ministerstvo financí. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) by se měl na opatření podílet i majitel dolů.

Místopředseda Sdružení hornických odborů OKD Rostislav Palička ČTK řekl, že odboráři neustanou v úsilí dotáhnout rovných podmínek důchodu pro všechny horníky.

Ministerstvo práce přišlo s novelou už na jaře, kabinet ji ale neschválil. Resort financí totiž argumentoval tím, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém, nutné je spíš investovat do rozvoje regionu. Shoda se nenašla ani dnes. Hornické odbory už přitom varovaly, že když vláda návrh nepodpoří, dají se očekávat protesty.

„Dnes zatím vláda nenašla schodu nad konkrétní podobou zákona,“ řekl Sobotka. Diskuse ale podle něj potvrdila vůli koalice problém řešit. Věří, že se rozpory mezi ministerstvy sociálních věcí a financí do září podaří odstranit. Dodal, že opatření by se týkalo necelých 4000 horníků.

Babiš na tiskové konferenci řekl, že dřívější odchod podporuje, protože si to horníci zaslouží. Vadí mu ale, že by opatření mělo dlouhodobý dopad na rozpočet. „Můj názor je, že by se na tom měl podílet i majitel,“ řekl.

Podmínky důchodu

Vláda už v minulosti souhlasila s tím, aby se rozšířila skupina havířů, kteří mohou odcházet na odpočinek o pět let dřív. Týká se to těch, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn. Už předtím byla penze o pět let dřív pro ty, kteří stihli potřebné směny do konce roku 2008. Nový návrh počítal s tím, že by do dřívějšího důchodu mohli všichni horníci splňující podmínky.

Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Horší zdraví

Dřívější odchod do penze pro všechny horníky žádají hornické odbory. Argumentují tím, že podle studií se kvůli horšímu zdraví mnozí havíři důchodu nedožijí a že by opatření řešilo i problém s rušením dolů a propouštěním. Podobné argumenty v podkladech pro vládu použilo i ministerstvo práce. Uvedlo také, že jiné důchodové podmínky pro horníky mají v Česku tradici třeba už z dob Rakouska-Uherska.

Palička řekl, že není normální, aby jeden horník mohl jít do důchodu dříve, a druhý ne, přičemž odpracovali oba stejně a rozhoduje třeba jen týden, o který druhý z nich nastoupil později do práce. „Odklad je špatný, ale myslím, že toto je vláda, která by to mohla rozhodnout. My určitě nepřestaneme a nedáme politikům pokoj, dokud to nedotáhneme do konce. Je ostudou České republiky, že máme jiné podmínky než všechny země okolo,“ řekl odborový předák.

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív. U mužů se důchodová hranice každoročně odsouvá o dva měsíce, u žen o čtyři. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v dole a o 219 u uranu méně.

Maximálně přes 13 tisíc

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle návrhu by se výpočet penze horníků měl upravit. V procentním dílu, který by havíř podle nynějšího zákona měl, by se nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13.274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.

Novela měla podle plánu platit od října příštího roku. Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky milionů ročně. S návrhem zásadně nesouhlasilo ministerstvo financí. Změkčování důchodových podmínek odmítalo s tím, že při „zvýhodnění určité skupiny“ začnou o snížení důchodového věku usilovat i další profese. Také podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka bylo chystané řešení nesystémové a představovalo nebezpečný precedens pro případy masového propouštění.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!