Bělobrádek chce zřídit úřad pro budoucnost | E15.cz

Bělobrádek chce zřídit úřad pro budoucnost

Bělobrádek chce zřídit úřad pro budoucnost
Pavel Bělobrádek
• 
ZDROJ: Anna Vacková, E15

Pavel Otto

Maximálně pět desítek lidí, kteří by odstraňovali duplicity a roztříštěnost kompetencí mezi deseti rezorty a dalšími institucemi, chce kolem sebe na Úřadu vlády soustředit vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Dosavadní praxe, kdy stát badatelům a firmám pouze přerozděloval peníze a nemohl požadovat, aby se zaměřili na zcela konkrétní cíle, musí podle něj skončit. Záměr však může narazit na odpor některých úřadů nebo Akademie věd.

„Mám v plánu vypracovat architekturu celého systému a jeho fungování. Pracoviště, které vytvářím, má být jakýsi úřad pro budoucnost. V Německu podobnou instituci mají ve formě ministerstva a říkají mu právě tak. V Evropské komisi za tuto oblast zodpovídá zvláštní komise,“ řekl deníku E15 předseda nejmenší koaliční strany.

Základní Bělobrádkova myšlenka tkví v tom, že státem vynakládané peníze na vědu a výzkum nejsou určeny pro spotřebu. „Jde především o investici, která se v budoucnu vrátí v podobě různých poznatků, inovací, aplikací,“ dodal.

Premiér návrh vítá

Záměr vybudovat speciální úřad pro vědu a výzkum získal mocného spojence. Premiér a předseda nejsilnější vládní strany ČSSD Bohuslav Sobotka si od záměru slibuje koncepční rozhodování a vyšší efektivitu veřejných výdajů.

„Sociální demokracie podporuje myšlenku jednoho místa ve státní správě, které bude koordinovat a řídit oblast vědy, výzkumu a inovací. Měl by to tedy mít na starosti člen vlády a měl by k tomu mít k dispozici malý samostatný úřad,“ sdělil deníku E15 Sobotka. Až do jmenování Sobotkova kabinetu za vědu a výzkum zodpovídal právě ministerský předseda. Jeho úkolem hlavně bylo, aby v rámci debat o státním rozpočtu, vybojoval co nejvíce peněz. Podle Bělobrádka se však tyto prostředky „dost často nepotkávaly“.

„Máme studenty středních a vysokých škol, kteří jsou po nástupu do praxe nepřipravení a firmy si je musí vyškolit. Vedle toho podniky často nevědí, na jaké vědecké pracoviště se mají obrátit, když potřebují s něčím pomoci. Také si myslím, že je velice slabá komercionalizace vědecko-výzkumných poznatků,“ vypočítal největší nedostatky vicepremiér.

Chybí řízení vědy

V posledních letech dostávají badatelé od státu kolem 26 miliard korun ročně. Bělobrádek je přesvědčen, že musí fungovat centrální autorita, která bude oblast vědy a výzkumu koordinovat a řídit. „Tento článek tady chybí, a proto dochází k duplicitám a roztříštěnosti mezi několika ministerstvy, Akademií věd, vysokými školami a některými soukromými výzkumnými institucemi,“ poznamenal.

Otázka je, jakou bude mít Bělobrádkova vize konečnou podobu. Pokud by mělo vzniknout jakési malé ministerstvo, bylo by třeba novelizovat kompetenční zákon a také rekonstruovat rezort školství. Ten má v gesci výzkum na univerzitách nebo nová vědecko-výzkumná centra budovaná s podporou Evropské unie.

Vznik nového úřadu by dále znamenal škrtnout finanční prostředky na podporu vědy a výzkumu dalším devíti ministerstvům a soustředit je do jediné rozpočtové kapitoly. To by přirozeně mohlo narazit na odpor těchto úřadů.

Pavel Bělobrádek: Jdeme nahoru. I bez marketingu a velkohubých řečí

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!