Bohumil Pečinka: Od Karla IV. k Zemanovi

Bohumil Pečinka: Od Karla IV. k Zemanovi
15. dubna 2016 • 06:46
Pokud by se mělo najít jedno téma, které v posledním měsíci řešili český, čínský, polský a rakouský prezident, tak by to byl projekt D–O–L, jak se říká legendárnímu průplavu (v dnešní terminologii vodnímu koridoru) Dunaj–Odra–Labe. Svého času se propojením českých zemí s moři zabýval už císař Karel IV., za panování Františka Josefa I. bylo splavnění Dunaje, Labe a Odry zaneseno do střednědobé strategie státu, první republika na to ale kvůli zbrojním programům neměla investice.

Téma se znovu vynořilo v posledních letech, kdy se z vody najednou stává strategická surovina. Všude v Evropě i ve světě se najednou mluví o vodohospodářských vizích. Česko tyhle debaty minuly, protože naše ministerstvo dopravy je posledním reliktem systému, v němž se centrálně rozhoduje o každém projektu v sebezapadlejší vesnici.

A současně deset rozhodujících ministerských úředníků je zcela pod vlivem stavebních firem orientovaných jen na dálnice a železniční koridory.

Projekt D–O–L přivedl opět na scénu až prezident Miloš Zeman. Ten se rozhodl udělat si z průplavu svůj pomník. Přišel ovšem do situace, kdy dopravní establishment v rozporu s usnesením minulých vlád nechal kanál vyškrtnout ze seznamu perspektivních evropských projektů, takže není možné dominantní financování z EU.

Na nedávném setkání představitelů vlád ve Varšavě se dokonce mluvilo o záměru splavnit Odru až do Ostravy

Přesto Zeman prosadil u vlády, aby zadala studii proveditelnosti. Nicméně způsob, jímž se toho dopravní establishment ujal, je příznačný: zmatečné zadání, problematické řízení tendru a výsledkem jedna nabídka, o níž se neví, zda a kdy bude podepsána. V této situaci se prezident rozhodl do hry vtáhnout Číňany, o nichž si myslel, že mu udělají laskavost a výrazně sem investičně vstoupí.

Výsledek byl však hubený: neurčité memorandum o „analytické spolupráci“ na vytváření překladiště na ose Hodonín–Dunaj. Daleko ostřeji vstoupili do debat Poláci. Jejich nové ministerstvo námořního hospodářství a vnitrozemské plavby před pár dny vyhlásilo za svou prioritu splavnění Odry a její začlenění do sítě evropských vodních cest.

Na nedávném setkání představitelů vlád ve Varšavě se dokonce mluvilo o záměru splavnit Odru až do Ostravy. Poláky vedou dva důvody. Chtějí se vyhnout ruským pobřežním vodám a chtějí do Slezska vozit po vodě zkapalněný plyn, což je pro ně docela dobrý byznys. Nevěřícně přitom hledí na Česko, kde jeden říká černá, druhý bílá a všechny dohromady vodí na provázku zájmové skupiny.

Jak to dopadne? Projekt D–O–L vlastně nikdy neskončil a bude se pomalu vyvíjet dál. Dojde k dokončení splavnění Labe (u Přelouče a Děčína), u Hodonína vznikne logistické centrum propojené s Dunajem. A pokud budou Poláci hodně tlačit, začnou se připravovat projekty propojení severní oderské části s Ostravou. To je vše, co lze v horizontu příštích let čekat.

Autor je komentátorem týdeníku Reflex

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!