Brabec: Pařížskou klimatickou dohodu čeká v Česku ratifikace v parlamentu

Brabec: Pařížskou klimatickou dohodu čeká v Česku ratifikace v parlamentu
12. prosince 2015 • 21:30
Klimatickou dohodu, na které se země světa dnes shodly v Paříži, bude v České republice ratifikovat parlament. Bezprostředně po rozhodnutí klimatické konference OSN to řekl český ministr životního prostředí Richard Brabec, který předpokládá, že celý proces bude završen podpisem prezidenta republiky.

„Smlouva bude účinná od chvíle, kdy ji takto bude ratifikovat 55 států s minimálním podílem 55 procent na globálních emisích,“ vysvětlil ministr. Ratifikační proces by měl podle předpokladů začít v dubnu příštího roku a trvat 12 měsíců. Pokud budou podmínky ratifikace splněny, má dohoda od roku 2020 nahradit protokol z Kjóta.

Mnoho politiků dnes v jednání v pařížském Le Bourget používalo slovo „historické“ - a podle Brabce oprávněně. K závazku a společné globální odpovědnosti za to, aby se větší část Země nestala pro život nevyužitelnou, se totiž poprvé přihlásili největší emitenti skleníkových plynů. „Dnes Čína se Spojenými státy tvoří takřka 40 procent globálních emisí. Kdežto Evropa má sotva pětinu, dneska osm procent,“ připomněl Brabec.

„Je to obrovský první krok. Svět si uvědomuje, že má odpovědnost,“ řekl. Místo malé části zemí světa, které se hlásí ke Kjótskému protokolu, se tak podle Brabce k Pařížské dohodě hlásí skutečně celý svět. „Máme jednu z mála šancí - možná poslední -, kdy můžeme něco ještě reálně ovlivnit, než se to rozjede do spirály, kterou už lidstvo neovlivní,“ upozornil ministr.

Státníci schválili klimatickou dohodu. Podle vědců je přelomová

Doufá, že také v Česku tento fakt dojde těm, kdo celý problém vnímají jen jako věc týkající se ostrovních zemí či polárních oblastí. „Dnes je ze sucha, povodní a klimatických extrémů jasné, že České republiky se to týká také a že i my neseme odpovědnost za to, v jakém stavu planetu předáme,“ prohlásil. Fiasko, kdy se v roce 2009 nepodařilo podobnou dohodu uzavřít v Kodani, je podle něj nyní odčiněno.

V Pařížské dohodě se státy zavázaly do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Zástupci 196 zemí dnes po odkladech schválili text, který také předpokládá, že by v druhé polovině století mělo být dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou.

Česko nebude mít problém

Podle Brabce Česko, stejně jako celá Evropská unie, s cíli dohody nebude mít problém přinejmenším do roku 2030, do kdy by měly být plněny s rezervou. „Otázka je samozřejmě horizont po roce 2030, ale určitě nebude spát Evropa a nebudeme spát ani my,“ myslí si ministr.

Problémem podle něj není ani nedávno českou vládou schválené prolomení limitů na těžbu uhlí. Krok je to podle něj teoretický, protože za limity se má těžit až po roce 2035. Brabec přitom doufá, že toto uhlí vůbec nebude potřeba. „Uhlí se stále více bude stávat palivem minulosti. A já pevně věřím, že ta doba přijde co nejdřív,“ řekl ministr. Připomněl, že také česká státní energetická koncepce předpokládá pokles podílu uhlí na výrobě elektrické energie z 50 na 15 či 17 procent.

Sobotka: Pařížská dohoda je historickým momentem
Český premiér Bohuslav Sobotka považuje přijetí pařížské dohody za historický moment. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Podle Sobotky je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací. Premiér to dnes uvedl krátce po schválení dohody.
Upozornil na to, že nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě Česka. Jde například o ambicióznost závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. „Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tento historický kompromis, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám,“ dodal.
Přelomové jsou podle premiéra nejen dohodnuté cíle, ale i to, že se do úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství. Za významný pokrok proti Kjótskému protokolu označil to, že mezinárodní společenství bude mít smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů. „Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí,“ uvedl premiér.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!