České školství trpí nerovností, výsledky žáků na to doplácejí | E15.cz

České školství trpí nerovností, výsledky žáků na to doplácejí

Adéla Čabanová

Aby se toho děti v Česku naučily víc, musela by je škola víc těšit, rozdíly mezi jednotlivými školami by se měly zmenšit a učitelé by měli více používat takové metody, při kterých se žáci aktivně zapojují. Ukazují na to aktuální výsledky mezinárodních šetření u dětí školou povinných.

Vzdělání, kterého se dětem dostává na českých školách, patří v konkurenci vyspělých zemí světa do té horší poloviny. A tento problém navíc přetrvává. V průzkumu OECD, který v členských zemích sleduje úroveň gramotnosti patnáctiletých dětí, dosáhli čeští žáci průměrného výsledku 487 bodů, což je pod průměrem zemí OECD.

„Zjištění jak z hlediska mezinárodního kontextu, tak z pohledu uplynulých let ukazují, že se kvalita českého školství dlouhodobě snižuje,“ uvádí se v závěrech národní zprávy mezinárodního šetření PISA 2015.

Čeští školáci se v matematice dostali do světového nadprůměru

Nejlépe si vedla mládež ze Singapuru, Hongkongu, Kanady, Finska a Irska – jejich průměrný výsledek přesáhl 520 bodů. Nejhorší výsledek vykázal Libanon a Kosovo s 347 body. Průzkum probíhá od roku 2000 každé tři roky. Loni se testování, jehož součástí jsou dotazníky pro žáky i učitele, zúčastnilo v Česku 7000 žáků ze 72 škol.


Ministerstvo školství s příkrým hodnocením nesouhlasí. „Tak ostře bych to neformuloval. České školství je v zásadě pořád stejné,“ říká náměstek ministryně Stanislav Štech. „Ve srovnání se vstupy, jaké finance jdou do školství, jsou výsledky našich žáků velmi dobré.“

Úskalí výběru

Jedním z hlavních problémů českého školství je podle PISA 2015 to, že jsou děti selektovány a do jednotlivých škol pak chodí podobné děti.

Větší rozdíly mezi školami než v České republice jsou jen v osmi zemích OECD. „Česká republika se řadí k zemím, kde výsledky žáků záleží na tom, do které školy žák chodí,“ uvádí studie PISA 2015.

Komentář: Schovejte mobily do tašky, nudná škola začíná

Svědčí to o tom, že tu nemají všichni žáci srovnatelné vzdělávací příležitosti. „V zemích, ve kterých je nejmenší míra selektivity školství, mají žáci vynikající výsledky. Efektivita takového vzdělávacího systému je větší,“ dodává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Nerovnosti rostou

Také podle Jany Strakové z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy patří Česko dlouhodobě k zemím s největšími rozdíly ve složení a výsledcích žáků jednotlivých škol. „V PISA 2015 zároveň vykazuje ze zúčastněných zemí jednu z nejsilnějších souvislostí mezi přírodovědnými výsledky a rodinným zázemím žáka. Výsledky výzkumu také ukazují, že se nerovnosti v systému dále zvyšují,“ upozorňuje. Ministerstvo školství chce kvůli tomu podpořit běžné základní školy, aby se zlepšily a rodiče neměli potřebu dávat děti jinam.

Optimistické nejsou ani výsledky v přírodovědné gramotnosti, na kterou se loňské testování zaměřovalo. Čeští patnáctiletí žáci mají slabou dovednost vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum. Obsahově jim znalost přírodních věd nechybí. Například v Karlovarském a Ústeckém kraji prokazuje každý třetí žák nejnižší míru přírodovědné gramotnosti. Podíl dětí s nejhoršími výsledky navíc roste a průměrné výsledky se dlouhodobě zhoršují.

Tomáš Čakloš: Na pedagogických fakultách učí spousta lidí, kteří tam nemají co dělat

„Ve výzkumu se projevily nedostatky výuky přírodovědných předmětů v českých školách, které naznačovala již předcházející kola výzkumu: přílišné zaměření na znalosti a zanedbávání aspektů souvisejících s přírodovědným bádáním,“ uvádí Straková. Tento nevhodný způsob výuky podle ní souvisí s následným nízkým zájmem mladých lidí o uplatnění v přírodovědných a technických oborech.

Mezinárodní šetření podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha potvrdila jako správné některé kroky, které úřad pro zlepšení úrovně vzdělávání podniká, jako je plán na zavedení kariérního řádu, který by učitele motivoval, aby se dále vzdělávali. Významné je podle něho také zvyšování platů učitelů, které současná vláda dělá. „Výdaje na vzdělání a platy učitelů nesmějí podkročit kritickou mez, což se bohužel v České republice stalo,“ řekl Štech.

Čtvrťáci chodí do školy neradi

Mezinárodní srovnávání žáků čtvrtých tříd TIMSS 2015, jehož výsledky ministerstvo školství nedávno zveřejnilo, dopadlo pro české školáky lépe než hodnocení patnáctiletých. Češi se zlepšili proti předchozímu výzkumu před třemi lety v matematice a jak v tomto oboru, tak i v přírodovědě se drží v mezinárodním žebříčku nad průměrem.

Stín na tento úspěch ovšem vrhá fakt, že proti roku 1995, kdy se průzkum TIMSS konal poprvé, se v matematice zhoršily pouze dvě země. A Česko patří mezi ně. I v tomto měření se ale ukázalo, že české děti mají relativně dobré znalosti, ale jejich praktické uplatnění pokulhává.

Glosa Adély Čabanové: Méně číslic, více zodpovědnosti

Celkově lepší výsledek než u patnáctiletých tak může být ovlivněn i skutečností, že zatímco u TIMSS hraje větší roli objem znalostí, PISA zkoumá gramotnost.

Čtvrťáci navíc získali jedno neblahé prvenství: do školy chodí nejméně rádi ze všech 57 zkoumaných zemí. Dobrá atmosféra ve škole je přitom podle odborníků významný předpokladem dobrých učebních výsledků.

Kdo má vlastní tablet, hůř počítá

Žáci čtvrtých tříd, kteří mají svůj vlastní počítač nebo tablet, mají horší průměrný výsledek v matematice než žáci, kteří svůj počítač nemají. Žáci z rodin, kde vůbec nemají doma počítač ani tablet, mají horší výsledky, než ostatní.

Kdo má vlastní tablet, hůř počítáKdo má vlastní tablet, hůř počítáAutor: TIMSS 2015

Učni získají praxi u skutečných profesionálů, školy si mohou zažádat o stovky tisíc
Nejvíc žáků se slabými výsledky je v Karlovarském a Ústeckém kraji

Podíl žáků čtvrtých tříd, kteří dosáhli nízké vědomostní úrovně v matematice je největší v Karlovarské kraji (více než třetina), a v Ústeckém kraji (necelých 30 procent). (TIMSS 2015)

Podobně je v těchto krajích nevyšší podíl žáků, kteří nemají ani nejnižší základní úroveň přírodovědné gramotnosti. V Karlovarském kraji jich je 38 procent, v Ústeckém 35 procent. (PISA 2015)

Žáci se slabou přírodovědnou gramotností v krajíchŽáci se slabou přírodovědnou gramotností v krajíchAutor: PISA 2015

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!