Česko podpoří vznik evropské diplomacie

„Obchodní záležitosti by měly zůstat v gesci členských států,“ uvedla pro E15 česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová. Podobné stanovisko v tomto ohledu zastávají i další státy unie. Spornou otázkou naopak je, zda se mají evropští diplomaté zabývat také rozvojovou pomocí. Češi jsou podle Vicenové pro dělbu kompetencí mezi novou diplomatickou službu a Evropskou komisi.

Velvyslankyně zdůrazňuje, že Praha také prosazuje „co nejširší zapojení členských zemí do nové služby“. Něco podobného navrhují třeba Poláci, kteří žádají, aby diplomaté, které vyšlou jednotlivé členské země, tvořili plnou polovinu evropského sboru. Novou diplomatickou službu zastřeší vysoký představitel pro zahraniční věci, jenž se podle Lisabonské smlouvy stane faktickým „ministrem zahraničí“ EU s rozsáhlejšími kompetencemi a bude zároveň místopředsedou Evropské komise.

Karel Kovanda, který je jako zástupce generálního ředitele Evropské komise pro vnější vztahy jedním z nejvýše postavených Čechů v Bruselu, připomíná, že podle dosavadních předpokladů měli vyslaní zástupci národních diplomacií tvořit maximálně třetinu evropského sboru. Do nové služby přejdou také dosavadní zaměstnanci Evropské komise a Rady EU. Shoda podle Kovandy panuje v tom, že by se diplomaté měli věnovat také bezpečnostní politice. Celkový počet diplomatů by se měl podle Kovandy pohybovat v tisících.

Nová služba bude zcela funkční až v roce 2012, ambasády EU však mohou vzniknout relativně rychle na základě více než 130 zastoupení Evropské komise po celém světě. Rozdílné postoje lze očekávat v otázce, komu má být nová služba podřízena. Europoslanci chtějí, aby byla součástí struktury Evropské komise, většina zemí ale chce zcela nezávislou instituci.

Pokud jde o obchodní politiku, náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa upřesňuje, že v národní kompetenci zůstává především podpora exportu. Naopak vzroste role Evropské komise při sjednávání dohod o ochraně investic. Větší roli bude mít podle Tlapy také Evropský a národní parlament při schvalování obchodních smluv EU s mimoevropskými zeměmi.

Kdo bude šéfem?

Jak se postupně snižují šance Tonyho Blaira stát se novým „prezidentem EU“, rostou naděje, že jiný britský labourista bude šéfovat evropské diplomacii – třeba mladý britský ministr zahraničí David Miliband. Ve hře je i bývalý francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine, neúspěšný kandidát na německého kancléře Frank-Walter Steinmeier či bývalý šéf NATO Jaap de Hoop Scheffer.