Chalupa a Kalousek se poperou o stamiliardy z povolenek
Ministerstva financí a životního prostředí svedou v příštích týdnech souboj o výnosy z emisních povolenek, které budou země Evropské unie prodávat v aukcích. Suma, již díky těmto povolenkám stát do roku 2020 získá, se přitom bude pohybovat ve stamiliardách korun. Výnosy z evropských povolenek tedy budou o řád vyšší než ty, které získal Státní fond životního prostředí na program Zelená úsporám z globálních povolenek – takzvaných kjótských kreditů.
Dobře informované zdroje deníku E15 potvrzují, že se kvůli evropským povolenkám chystá ostrý střet mezi ministry Miroslavem Kalouskem a Tomášem Chalupou. Ministr financí totiž nechce, aby zisky z povolenek zamířily do fondu, který spadá pod ministerstvo životního prostředí. Prosazuje, aby šly přímo do státní pokladny. To potvrzuje i Kalouskův mluvčí Ondřej Jakob: „Bude to ještě předmětem jednání. Ministerstvo financí obecně prosazuje princip univerzality příjmů a výdajů. Domníváme se, že by příjmy z prodeje emisních povolenek měly být příjmem státního rozpočtu.“
Chystaná jednání mezi ministerstvy potvrzuje i šéf odboru změny klimatu na Chalupově ministerstvu Pavel Zámyslický. Česko totiž musí ještě letos převést do své legislativy příslušnou evropskou směrnici. „První aukce povolenek se mohou uskutečnit už v roce 2012 a vláda by měla rozhodnout o nakládání s výnosy,“ řekl. Tyto výnosy se podle velmi předběžných odhadů mohou pohybovat mezi sedmi a deseti miliardami eur.
Příděl povolenek z Evropské unie, které si bud o u podle nových pravidel jednotlivé podniky v aukcích kupovat, se vztahuje na období 2013–2020. Jednání mezi českými rezorty mohou být komplikovaná i proto, že vláda musí zároveň rozhodnout, zda bude elektrárnám přidělovat část povolenek zdarma. Čím více povolenek stát firmám prodá, tím větší bude jeho příjem – ať už peníze poputují kamkoli. A zatím není jasné, zda kabinet Petra Nečase bude chtít využít dodatečné výnosy na řešení dopadů boomu fotovoltaických elektráren.
Ve hře je podle Zámyslického i varianta, že část výnosů bude využita podobně jako peníze z kjótských kreditů na pokračování programu Zelená úsporám – tedy zateplování budov a výměnu kotlů. Ministerstvo životního prostředí ale uvažuje i o dalších programech snižování emisí nebo podpoře vědy, výzkumu a inovací, která by měla vést k zavádění ekologicky šetrnějších technologií.
Zámyslický upozorňuje, že minimálně polovina ze sumy, kterou stát získá, musí být podle evropských pravidel zpětně investována do ochrany klimatu a životního prostředí. Bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek se domnívá, že očekávaný souboj mezi ministerstvy vyplývá z rozdílného pohledu rezortů. „Žádný ministr financí nemá rád mimorozpočtové zdroje,“ řekl Štěpánek. Kalousek v minulosti vystupoval i proti fondům bydlení a dopravní infrastruktury.
Bojovalo se už o kjótské kredity
Politické boje se vedly už o výnosy z kjótských kreditů. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík prosadil, aby všechny peníze šly na program Zelená úsporám. ČEZ a expremiér Mirek Topolánek přitom navrhovali, aby se část peněz využila na podzemní úložiště oxidu uhličitého.







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte