Chalupa a Kalousek se poperou o stamiliardy z povolenek

14.2.2011 6:36   |  
Sdílet

Ministerstva financí a životního prostředí svedou v příštích týdnech souboj o výnosy z emisních povolenek, které budou země Evropské unie prodávat v aukcích. Suma, již díky těmto povolenkám stát do roku 2020 získá, se přitom bude pohybovat ve stamiliardách korun. Výnosy z evropských povolenek tedy budou o řád vyšší než ty, které získal Státní fond životního prostředí na program Zelená úsporám z globálních povolenek – takzvaných kjótských kreditů.

Dobře informované zdroje deníku E15 potvrzují, že se kvůli evropským povolenkám chystá ostrý střet mezi ministry Miroslavem Kalouskem a Tomášem Chalupou. Ministr financí totiž nechce, aby zisky z povolenek zamířily do fondu, který spadá pod ministerstvo životního prostředí. Prosazuje, aby šly přímo do státní pokladny. To potvrzuje i Kalouskův mluvčí Ondřej Jakob: „Bude to ještě předmětem jednání. Ministerstvo financí obecně prosazuje princip univerzality příjmů a výdajů. Domníváme se, že by příjmy z prodeje emisních povolenek měly být příjmem státního rozpočtu.“

Chystaná jednání mezi ministerstvy potvrzuje i šéf odboru změny klimatu na Chalupově ministerstvu Pavel Zámyslický. Česko totiž musí ještě letos převést do své legislativy příslušnou evropskou směrnici. „První aukce povolenek se mohou uskutečnit už v roce 2012 a vláda by měla rozhodnout o nakládání s výnosy,“ řekl. Tyto výnosy se podle velmi předběžných odhadů mohou pohybovat mezi sedmi a deseti miliardami eur.

Příděl povolenek z Evropské unie, které si bud o u podle nových pravidel jednotlivé podniky v aukcích kupovat, se vztahuje na období 2013–2020. Jednání mezi českými rezorty mohou být komplikovaná i proto, že vláda musí zároveň rozhodnout, zda bude elektrárnám přidělovat část povolenek zdarma. Čím více povolenek stát firmám prodá, tím větší bude jeho příjem – ať už peníze poputují kamkoli. A zatím není jasné, zda kabinet Petra Nečase bude chtít využít dodatečné výnosy na řešení dopadů boomu fotovoltaických elektráren.

Ve hře je podle Zámyslického i varianta, že část výnosů bude využita podobně jako peníze z kjótských kreditů na pokračování programu Zelená úsporám – tedy zateplování budov a výměnu kotlů. Ministerstvo životního prostředí ale uvažuje i o dalších programech snižování emisí nebo podpoře vědy, výzkumu a inovací, která by měla vést k zavádění ekologicky šetrnějších technologií.

Zámyslický upozorňuje, že minimálně polovina ze sumy, kterou stát získá, musí být podle evropských pravidel zpětně investována do ochrany klimatu a životního prostředí. Bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek se domnívá, že očekávaný souboj mezi ministerstvy vyplývá z rozdílného pohledu rezortů. „Žádný ministr financí nemá rád mimorozpočtové zdroje,“ řekl Štěpánek. Kalousek v minulosti vystupoval i proti fondům bydlení a dopravní infrastruktury.

Bojovalo se už o kjótské kredity

Politické boje se vedly už o výnosy z kjótských kreditů. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík prosadil, aby všechny peníze šly na program Zelená úsporám. ČEZ a expremiér Mirek Topolánek přitom navrhovali, aby se část peněz využila na podzemní úložiště oxidu uhličitého.

Autor článku: Jan Žižka, Pavel Otto

Čtěte také

Klaus představil osm rad, jak napravit Evropu

Klaus představil osm rad, jak napravit Evropu aktualizováno

Oslabování zdravé politiky národních států nadnárodními evropskými institucemi, nefungující měnová unie, příliš štědré sociální výdaje a plíživě rostoucí „zelená legislativa“. To… více

Komentáře

Další weby mladé fronty