Chovanec: Prioritou při řešení migrační krize je bezpečnost

Prioritou při řešení migrační krize je nyní bezpečnost. Na okraj dnešní neformální schůzky ministrů vnitra zemí Evropské unie v Amsterodamu to řekl český ministr Milan Chovanec. Pokud se Řecku v řádu týdnů nepodaří situaci s uprchlíky na svém území zvládnout, nevyloučil ani možnost krátkodobého vyloučení této země ze schengenského prostoru volného pohybu.

 Milan Chovanec
25.1.2016 15:34   |  

„Tlak na Řecko se, dejme tomu, zvětšuje,“ řekl českým novinářům Chovanec. Česká republika podle něj dlouhodobě upozorňuje, že každá země evropské osmadvacítky musí plnit své povinnosti, což také Řekové musejí brát vážně.

Stejně to formuloval německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, podle něhož je potřeba, aby v příštích týdnech začal počet uprchlíků výrazně klesat. „Budeme na Řecko vyvíjet tlak, aby si splnilo své domácí úkoly,“ řekl německý ministr před začátkem jednání.

Chovanec nevěří ujišťování, které zní například z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty. Tedy místa a týmy „třídící“ migranty, kterých do Řecka i nadále přibývá každý týden několik tisíc. „Je to utopie,“ myslí si Chovanec.

Spoléhat se na dohody s Tureckem nejde

Spoléhat se podle Chovance dlouhodobě nedá ani na dohodu s Tureckem, na kterou se unie jako na podstatnou součást řešení migrační krize soustředila na konci loňského roku. Česko a další země takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, jsou připraveny Řecku pomáhat, upozornil ministr. Podle něj ale není možné tolerovat dlouhodobou nefunkčnost ochrany vnější hranice EU.

Záložní variantou by mohlo být „krátkodobé vyloučení Řecka“ ze schengenského prostoru a vznik nové bariéry, kde by bylo možné uprchlíky zadržet, identifikovat a zpět poslat ty, kdo na azyl v unii právo nemají. Mezi migranty jsou podle českého ministra „jednotky případů“ těch, kdo záměrně skrývají svou totožnost. Takové lidi je třeba odhalit.

Oplocení Řecka

Chovanec se stejně jako nedávno premiér Bohuslav Sobotka v této souvislosti zmínil o posílení ochrany hranice, kterou s Řeckem sdílí Makedonie a Bulharsko. Totožné řešení navrhuje i rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. „Pokud nedokážeme ochránit vnější hranici EU, hranici mezi Řeckem a Tureckem, pak se musí vnější hranice Schengenu posunout blíž ke střední Evropě,“ řekla.

Na dnešní neformální schůzce v Amsterodamu chce ale nynější nizozemské předsednictví unie probrat hlavně postoj členských zemí k prosincovému návrhu Evropské komise na vznik společné pobřežní a pohraniční stáže EU. Obsahuje i kontroverzní návrh, aby tato instituce, která by měla mít 1500 či 2000 lidí, mohla v budoucnu zasahovat na území členské země i bez jejího souhlasu. Zemím V4 se takový návrh příliš nezamlouvá, protože tyto země nemají s případným pozváním pomoci problém.

„Na druhou stranu, kdyby si stát v budoucnu při problému o pomoc neřekl, riskuje, že by ho ze Schengenu vyloučili,“ řekl Chovanec. Nefunkčnost ostrahy části vnější hranice EU podle něj není možné dlouhodobě tolerovat.


Čtěte také:

Pomůže EU Makedonii s přílivem uprchlíků? Fakticky by tak "oplotila" Řecko

Bavorský ministr vnitra: Vyřazení Řecka ze Schengenu nelze vyloučit

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Rusku miliardy nevrátíme, půjčku nám vnutilo hrozbami, říká Kyjev

Rusku miliardy nevrátíme, půjčku nám vnutilo hrozbami, říká Kyjev

Ukrajina britskému soudu předložila svou obhajobu ve sporu s Ruskem ohledně nesplaceného dluhu. Rusko v únoru Ukrajinu zažalovalo kvůli nesplacení dluhopisů v hodnotě tří miliard… více

Komerční prezentace
Mobilní web