Čtvrtina života. Marksová chce uzákonit dobu strávenou v důchodu

Čtvrtina života. Marksová chce uzákonit dobu strávenou v důchodu
5. února 2016 • 17:27
Ministerstvo práce pod vedením Michaely Marksové plánuje stanovit v zákoně dobu, jakou by měl člověk strávit v důchodu. Měla by odpovídat zhruba čtvrtině života. Podle toho by se pak v budoucnu upravoval i věk odchodu do penze. Vedení resortu ho ale nejdřív chce zastropovat na 65 letech. Vyplývá to z návrhu věcného záměru zákona, který zveřejnila vláda. Ministerstvo financí s navrhovaným modelem a zastropováním penzijního věku nesouhlasí.

Věk nástupu do penze se nyní odsouvá u mužů každý rok o dva měsíce a u žen o čtyři, konečná hranice není stanovena. Na 65 let by se měla dostat ve 30. letech. Podle ministerstva práce by se věk mužů a žen, které odcházejí do penze podle počtu vychovaných dětí dřív, měl sjednotit v roce 2041. Dál by se pak podle nynějších pravidel posouval o dva měsíce ročně. Za čtvrt století by měli jít do důchodu lidé, kteří se narodili v roce 1975, a to v 66 letech a osmi měsících.

O stropu, neboli pevném věku nástupu do penze se zmínily vládní strany v koaliční smlouvě. Ministerstvo práce chce věk zastropovat na 65 letech a každých pět let ho přehodnocovat. Pravidelné hodnocení a případné následné úpravy navrhovala i důchodová komise, zastropování ale nenavrhla. „Bylo rozhodnuto ministryní práce, že by mělo dojít zároveň k zastropování hranice důchodového věku - konkrétně na 65 letech, protože neexistence této hranice je vnímána jako negativní faktor ze strany veřejnosti,“ zdůvodnil resort vypracování věcného záměru zákona na vládním webu.

Podle návrhu by statistický úřad vždy v roce, který končí trojkou či osmičkou, musel vypracovat prognózu o demografickém vývoji. První by měl dělat už za dva roky. Ministerstvo práce by pak do pololetí následujícího roku - tedy roku se čtyřkou či devítkou na konci - muselo vládě dát zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém. Součástí dokumentu by byl i návrh na případnou změnu důchodového zákona. „Je také velmi pravděpodobné, že již první publikace těchto nových dokumentů by měla vyústit k předložení zákonné úpravy měnící nastavení důchodového věku,“ připustili autoři návrhu.

Ve zprávách by se zohlednila mimo jiné očekávaná délka života či pravděpodobnost úmrtí lidí mezi 25 a 54 lety. Jejich doba v důchodu by neměla překročit 26 procent a spadnout pod 24 procent času života. Podle toho by se pak stanovil důchodový věk. Předdůchodové generace by se ale případná úprava hranice nedotkla. Doba dožití žen mezi 25 a 54 lety dosahuje nyní asi 83 let, pětadvacátníků pak asi 76,5 a po padesátce asi 78,4 roku. Nyní lidé tráví v důchodu v průměru 23 let.

Podle propočtů k návrhu by se mohl podle nových pravidel přehodnocování věk nástupu do penze proti nynějšímu modelu oddálit. U lidí narozených zhruba po roce 1971 by to mohlo být přibližně o dva roky, u generace z 90. let pak zhruba o rok. Kvůli zastropování by se mohl zhoršit i stav veřejných rozpočtů a Česko by se mohlo propadnout mezi země s vysokým rizikem jejich neudržitelnosti.

Ministerstvo financí se zastropováním nesouhlasí. Podle něj by se měl nejdřív věk posuzovat, potom upravovat. Přestože ministerstvo práce tvrdí, že by lidé pravidelně dostávali „informaci o nejpravděpodobnější hodnotě jejich důchodového věku“, podle resortu financí je nynější model mnohem přehlednější. Každý si jasně může spočítat, v kolika letech by do penze měl nastoupit. Ani argument, že neexistenci hranice vnímá veřejnost špatně, ministerstvo financí nebere. Podle něj se tak dívá i na daně, přesto není možné je zrušit.

Pokud by vláda navrhované obrysy zákona schválila, ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) by jí měla do konce prázdnin předložit hotové paragrafy.

Jakou pomoc čekáme v důchodu od státu? Téměř žádnou

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!