Dary politickým stranám asi nebudou moci převýšit tři miliony

Dary politickým stranám asi nebudou moci převýšit tři miliony
20. října 2015 • 20:47
Politické strany možná budou moci dostat od jednoho jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok. Vládní novelu o politických stranách, která má od přespříštího roku podle předkladatelů taky zlepšit dohled nad jejich hospodařením, podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Norma přečkala návrh opozičních TOP 09 a KSČM na vrácení vládě k přepracování a míří k posouzení kontrolnímu a ústavně-právnímu výboru.

Opoziční poslanci se pustili do novinky, podle které by na hospodaření stran dohlížel nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv.

Proti vzniku úřadu se postavil Martin Plíšek z TOP 09. „Je iluzí si myslet, že půjde o nezávislejší úřad, než je kontrolní výbor,“ řekl. Na současný způsob dohledu nebyly dosud žádné stížnosti, podotkl. Rovněž podle Marka Bendy (ODS) je nově navrhovaná kontrola mimořádné problematická, předseda KSČM Vojtěch Filip mluvil dokonce omezení politické svobody.

Předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) si dovede představit nižší roční dary, a to 150 tisíc korun, přičemž firmy by měly zákaz. Peníze by mohli věnovat přímo jejich majitelé. „U některých firem se těžko dohledává vlastnictví,“ uvedl. Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) je vládou navrhovanou částka kompromisem, i on ale připouští nižší.

Transparentní přístup

Strany by podle návrhu musely mít transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Hotovostní platby by byly omezeny částkou 5000 korun. Strany by také měly vykazovat podrobnější přehled výdajů ve výročních finančních zprávách včetně výdajů na volby a zveřejňovat tyto zprávy na internetu.

Návrh počítá s tím, že předsedu nového dohledového úřadu by vybíral prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, čtyři členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě, musel by být nestraník a nejméně tři roky před nominací by nesměl být poslancem, senátorem nebo krajským zastupitelem. Náklady na vznik a existenci úřadu by v prvním roce byly 20,5 milionu korun, v dalších letech 15,5 milionu korun ročně. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.

Pokuty za nedodržování

Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by dohledový úřad mohl pokutovat až 200 tisíc korun. Až dvoumilionovou sankci by podle návrhu mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.

Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat strany. Na podporu institutu by strany měly nárok na příspěvek ze státního rozpočtu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost. Předloha počítá s náklady zhruba 45 milionů korun ročně.

Příspěvek na institut by mohly získat jen strany, které byly zastoupeny ve Sněmovně alespoň jedním poslancem ve dvou ze tří posledních volebních období. Nárok by tak neměla nová sněmovní uskupení včetně vládního hnutí ANO.

Sněmovna dala šanci zavedení finančních limitů na volební kampaně
Strany asi budou moci za kampaň pro volby do Sněmovny utratit maximálně 90 milionů korun. Také pro další typy voleb zřejmě bude stanoven strop. Vládní návrh dnes v prvním kole projednávání podpořili poslanci. Rozhodli tak poté, co odmítli snahu TOP 09 o vrácení novely volebních zákonů k dopracování. Před dalším schvalováním normu projednají sněmovní výbory ústavně právní a kontrolní.
Novela má přinést také povinné zřízení transparentních volebních účtů a podřízení dohledu nad hospodařením stran nezávislému úřadu. Změna pravidel má platit až od roku 2017, na krajské a senátní volby v příštím roce se tedy vztahovat nebude.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!