Digitální agenda: Česku nahrávají online firmy, Polsku efektivnější vláda

Digitální agenda: Česku nahrávají online firmy, Polsku efektivnější vláda
25. února 2016 • 19:45
Česko se společně s Polskem v digitálním rozvoji řadí pod evropský průměr. Přesto se najdou oblasti, kde jedna nebo druhá země vyniká. V případě Česka to je jednoznačně vysoký počet úspěšných firem, které prodávají online. Naopak Polsko je oproti tuzemsku lepší v elektronizaci veřejných služeb nebo v koordinaci digitální agendy na vládní úrovni.

V oblasti digitálního rozvoje státy středovýchodní Evropy za západními zeměmi dlouhodobě pokulhávají. Jinak tomu není ani v případě Česka a Polska, které se však v posledních letech snaží rozdíly dohnat a prostřednictvím různých strategií se digitálním lídrům, jako je Velká Británie nebo Estonsko, alespoň přiblížit.

Podle indexu DESI (digitální ekonomika a společnost), který před rokem vydala Evropská komise, obě země spadají v oblasti digitální agendy do skupiny zemí s „nízkým výkonem“. Česko skončilo na 17. místě, Polsko na 23. V čem konkrétně jsou obě země stejné a v jakých směrech naopak zaznamenávají největší rozdíly?

Má jedna hlava řídit vše?

České vládě je nejčastěji vyčítáno například to, že zde chybí jeden koordinátor, který by měl digitální rozvoj v zemi na starost.

V současné době má digitální agendu totiž v gesci několik ministerstev, jako je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nebo vnitra, ale i Rada vlády pro informační společnost či Rada pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Kvůli tomu podle ICT odborníků dochází ke střetu kompetencí mezi jednotlivými gestory, a digitální rozvoj tak v zemi není koordinovaný.

Efektivnější centralizace

V Polsku je však situaci o poznání lepší. „Za významný krok směrem ke zlepšení naplňování digitální agendy v Polsku lze považovat zřízení Ministerstva administrace a digitalizace, které vzniklo v roce 2011 a koncem minulého roku prošlo další transformací,“ říká zástupkyně ředitele Aspen Intitute Prague Maria Staszkiewiczová.

Po podzimních volbách, kdy se premiérkou Polska stala Beata Szydłová, se do čela samostatného Ministerstva digitalizace dostala Anna Maria Streżyńská, která v minulosti řídila například Úřad elektronické komunikace. V rámci ministerstva funguje Výbor vlády pro digitalizaci, mezi jehož členy patří zástupci všech ministerstev. Pod resort Streżyńské spadá také Rada pro digitalizaci, jejíž členové pocházejí z řad byznysu, neziskových expertních organizaci, univerzit a výzkumných center.

„I když nelze jednoznačně říct, že centralizace agendy automaticky napomáhá v její implementaci, institucionální řešení v Polsku se zdá efektivnější, než v Česku často zmiňovaná duplicita kompetencí a chybějící koordinace mezi hlavními gestory,“ tvrdí Staszkiewiczová.

Že je Česko oproti Polsku v tomto ohledu v nevýhodě, si myslí i Dagmar Bartels ze společnosti Allegro Group. „Česká republika potřebuje digitálního lídra, Polsko už ho má! Jeho úloha je klíčová nejen v koordinaci národní digitální agendy, ale především k jejímu prosazování na regionální a evropské úrovni,“ tvrdí.

Firmy novou vládu zatím hodnotit nechtějí

Právě změna polské vlády se odráží na náladě části mezinárodních ICT firem, které v zemi působí. Přestože komunikace s polskou vládou zjevně neprobíhá, jak by měla, podniky ji zatím kritizovat nechtějí. Nejprve je prý potřeba s příslušnými ministry a úředníky navázat vztahy a až poté hodnotit jejich práci.

Podle ICT firem prý není zcela jasné, na jaké oblasti se bude nový polský kabinet zaměřovat. Mezi pět strategických cílů, které si ministerstvo koncem ledna stanovilo, však patří například rozvoj infrastruktury, digitální vzdělávání, digitalizace veřejných služeb, či podpora malých a středních podniků. Zatím se tak podle firem stanovené cíle nové vlády zdají vyvážené a komplexní.

V čem je Polsko úspěšnější?

Varšava se kromě efektivnější koordinace může pochlubit také lepšími výsledky v oblasti e-Governmentu, tedy digitalizaci veřejných služeb. „Polsko oproti České republice bývá lépe hodnoceno v přístupnosti služeb veřejného sektoru občanům, v této oblasti se tak více podobá baltským státům než zbytku Visegrádské skupiny,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.

Podle indexu DESI je Polsko v úrovni e-Governmentu z 28 členských států EU na 14. místě, zatímco Česko až na 25. Hluboko pod evropským průměrem ale nezůstalo samo – zbývající členové V4 Slovensko a Maďarsko obsadily dokonce 26. a 27. příčku.

O rozvoj e-Governmentu se má v Polsku nově starat již zmíněný Výbor pro digitalizaci složený ze zástupců všech ministerstev. „Nově by měly být kompetence výboru rozšířeny o schvalování projektů e-správy tak, aby bylo ministru digitalizace umožněno lepší monitorování a řízení celkového stavu e-Governmentu,“ uvedla Staszkiewiczová.

Polská ministryně prý také zdůrazňuje potřebu sjednocení a zlepšení stavu e-administrace jak na úrovni státu, tak samospráv, jejichž různé agentury často vytvářely samostatné, nekompatibilní či vzájemně neprovázané registry, databáze a informační systémy. To také začátkem loňského roku potvrdila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. „Na realizaci tohoto cíle bylo vyčleněno 949 miliónů eur z operačního programu Digitální Polsko,“ doplnila analytička Aspen Institutu.

Dokončení čtěte na EurActiv.cz

Autor: EurActiv.cz, Eliška Kubátová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!