Do nakupování se Šlechtová nehrne, miliardové armádní zakázky prověří | E15.cz

Do nakupování se Šlechtová nehrne, miliardové armádní zakázky prověří

Pavel Otto

Ministryně obrany Karla Šlechtová nechce ukvapeně podepisovat strategické armádní kontrakty. Nakupovat rychle a zároveň striktně podle zákona je však často obtížné.

Ani rok od rozhodnutí ministerstva obrany vybavit armádu osmi novými izraelskými 3D radary není jasné, kdy bude kontrakt uzavřen. Po loňském vítězství firmy Elta Systems v soutěži se termín několikrát posunul. Původně byl stanovený na polovinu roku.

Podle informací E15 se česká a izraelská strana na detailech smlouvy už na podzim dohodly. Bývalý šéf rezortu Martin Stropnický (ANO) však podpis kvůli blížícím se volbám odložil. Jeho nástupkyně Karla Šlechtová (za ANO) chce nyní zakázku za 5,6 miliardy korun včetně dlouhodobého servisu radarů ELM 2084 prověřit.

„Nejsem jen náhradní podepisovač připravených zakázek a smluv,“ řekla Šlechtová v rozhovoru pro Právo. Dodala, že pokud na ni bude vyvíjen nátlak, předloží smlouvu na radary vládě a bude od ní žádat mandát k podpisu.

Šlechtová se zaměří na vybavení pro vojáky, jejich platy i nábor nových sil do armády

Stejným způsobem hodlá Šlechtová postupovat u tendru na víceúčelové vrtulníky, kde ministerstvo v říjnu obdrželo nabídky vlád USA a Itálie. Výběr však provázely zmatky, protože vojsko několikrát změnilo technické parametry.

Zatímco Američané údajně nabízejí tucet strojů UH-1Y za téměř 13 miliard korun, Italové stejný počet helikoptér AW139M za zhruba sedm miliard. Zda jsou součástí cenových nabídek i zbraňové systémy a alespoň základní balíky náhradních dílů, není jasné. Rezort se k podrobnostem už delší dobu nevyjadřuje.

Dohromady připravil Stropnický celkem 16 velkých zakázek. Revize velmi pravděpodobně čeká všechny.

Obrana dá miliardu na výstavbu cvičišť

Šlechtová kritizuje skutečnost, že ministerstvo často využívá výjimku ze zákona a nakupuje od předem vybraných dodavatelů. Je to pochopitelné v případech, kdy existuje jen jeden výrobce požadovaných vozidel, pušek nebo jiného zboží zavedeného ve výzbroji. Za Stropnického byla snaha některé zakázky urychlit pomocí přímého zadání i proto, aby nevznikaly velké rozpočtové přebytky. Rezort za to už dlouho čelí kritice.

„Jsem spoluautorkou zákona o zadávání výběrových řízení a chtěla bych praxi přímých nákupů změnit,“ uvedla ministryně.

Premiér Andrej Babiš po sestavení kabinetu hovořil o tom, že akvizice na obraně je potřeba rozhýbat. „Paní Šlechtová musí dát do pořádku nákupy, aby měly větší tah na branku,“ prohlásil.

Washington zřejmě Ukrajině dodá protitankové střely

Jak ovšem striktně vyhovět zákonu a přitom každoročně spotřebovat rostoucí armádní rozpočet, Babiš ani Šlechtová neřekli.

Ministerstvo si letos podle odhadů vývoje ekonomiky spočítalo, že v roce 2020 bude mít k dispozici na 80 miliard korun a o pět let později přes 120. To platí za předpokladu, že vláda postupně zvýší výdaje na obranu podle doporučení NATO.

Monopost F1 z Kopřivnice. Na Západ se nedostal kvůli politické situaci

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!