Ekonomové k "ozdravným" návrhům ČSSD: Převažuje populismus

Socialisté tvrdí, že jejich opatření by Česko přišla na deset až 11 miliard korun ročně bez započítání jednorázového šestimiliardového nákladu na kompenzaci důchodů v letošním roce. Rozpočtové přínosy svých plánů naopak předpokládají ve výši 35 až 45 miliard ročně.

Paroubek zdůraznil, že chce zvýšit příjmy a omezit výdaje státu tam, kde se plýtvá. „Nechceme zvýšit daň z přidané hodnoty u potravin, chceme zvýšit daňovou progresi u dvou procent lidí s nejvyššími příjmy,“ dodal místopředseda strany Bohuslav Sobotka s tím, že roční výdělky nad 1,2 milionu korun by se zdanily sazbou 38 procent a daně z příjmů podniků z 19 na 21 procent. „Nejsme na pokraji bankrotu, nehrozí zhoršení ratingu Česka,“ odmítl Sobotka obavy z možných dopadů zhoršující se situace země.

Podle analytika Patria Finance Davida Marka je zvýšení spotřebních daní dobrý nápad, ale záměr zvýšení sazby daně pro dvě procenta lidí s nejvyššími výdělky označil za čirý populismus. Ke snížení rozpočtového schodku bude podle Marka potřeba především škrtat ve výdajích, o kterých se ale ČSSD prakticky nezmiňuje.

„Zvyšování daňové zátěže není od ČSSD překvapením, za zarážející ovšem považuji naprostou absenci měřitelných úspor na výdajové straně,“ říká například analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Plány ČSSD jako je revize uzavřených smluv státu či tvrdých postihů daňových úniků jsou podle něj žádoucí, úspory z nich plynoucí ale jsou z velké části virtuální.

„Přínos z vyšších daní, uváděný v rozpětí 35 až 45 miliard korun bych pro srovnání s realitou konzervativně vydělil dvěma. Pokud jej potom porovnám s dodatečnými náklady na sociální transfery (mateřská, půjčky apod.), blíží se čistý dopad do státního rozpočtu nule,“ uvedl Sobíšek s tím, že zvýšit dividendu ČEZu je sice možné, jedná se ale o stejné opatření jako rozprodej státního majetku.

„Takové opatření v metodice EU nesníží schodek veřejných financí. Nezdá se mi tedy, že by na základě nastíněných opatření bylo možné snížit deficit veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Rozpor také vidím v cílech takto zlepšit stav veřejných financí do roku 2014 a přijmout euro v roce 2015. Pokud by byl 2014 prvním rokem s deficitem pod tři procenta HDP, nebylo by možné vstoupit do eurozóny dříve než v 2016,“ uzavřel Sobíšek.

Ministr financí Eduard Janota dnes řekl, že osobně preferuje zásah do nepřímých daní před jakýmikoli úpravami daní přímých. „Výsledky roku 2009 potvrdily, že právě v době cyklických krizí ty přímé daně byly nejvíce postiženy a byl tam největší výpadek příjmů. U daně z přidané hodnoty nepovažuji za reálné nic než určité sblížení sazeb. To by mohlo být akceptovatelné i pro politickou sféru,“ poznamenal.

Co ještě socialisté navrhují: