Firmy nebudou muset propouštět, stát pomůže. Vláda schválila kurzarbeit

aktualizováno Podniky, kterým kvůli krizi dočasně ubude práce, si budou moci udržet zaměstnance, protože jeji platy bude dorovnávat stát. Vláda schválila základní parametry podpory zvané kurzarbeit. Zaměstnanci se bude vyplácet 70 procent jeho průměrné mzdy, přičemž 50 procent bude hradit zaměstnavatel a zbylých dvacet procent se uhradí ze státního rozpočtu. Každou jednotlivou žádost ale bude posuzovat vláda, prosadil ministr financí Andrej Babiš.

ilustrační foto
3.11.2014 17:14   |  

Dvacet procent průměrného platu bude stát vyplácet prostřednictvím Úřadů práce. Firmy budou dostávat podporuz z financí určených na aktivní politiku zaměstnanosti. Příspěvek bude možné vyplácet půl roku, přičemž v mezních případech ještě dalších šest měsíců.

Vláda schválila také další opatření na podporu zaměstnanosti, jako jsou třeba investiční pobídky pro víc firem či zavedení nových služeb pro domácnost.

Každou žádost posoudí vláda, prosadil Babiš

Vláda však bude rozhodovat o tom, že nastala situace, která opravňuje firmy k pobírání podpory v rámci kurzarbeitu. „Ještě ve druhém kroku, což byl zásadní požadavek pana ministra financí (Andreje Babiše), vláda bude rozhodovat o každé jednotlivé žádosti,“ uvedla po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

V praxi by tak měly úřady práce dostávat žádosti od jednotlivých podniků, o nichž následně rozhodne vláda. Při schválení pak žádost zpětně vyřídí daný úřad práce. Marksová se přitom nedomnívá, že by opatření mělo být výraznou byrokratickou překážkou. Pokud by se jako takové ukázalo, dá se přehodnotit, uvedla. Paragrafované znění návrhu by v rámci novely zákona o zaměstnanosti mohlo podle Marksové projít Parlamentem v příštích měsících. Fungovat by pak kurzarbeit mohl od jara 2015.

Rozhodnutí není dostatečně motivující, reagoval Svaz průmyslu

„Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje dnešní rozhodnutí vlády o podobě tzv. kurzarbeitu za dostatečně motivující pro udržení pracovních míst ve firmách,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn. Za navržených podmínek se podle něj vytváří neživotaschopná varianta, kterou firmy nebudou zřejmě využívat. Náhrada mzdy při částečné nezaměstnanosti je nyní 60 procent, zatímco při současném návrhu kurzarbeitu by firmy hradily 50 procent. Rozdíl mezi 60 procenty náhrady mzdy bez kurzarbeitu a 50 procenty při finančním zastropování a administraci s příspěvkem není pro zaměstnavatele motivační, dodal.

Kurzarbeit čili zkrácenou pracovní dobu s příspěvkem od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě musely zkrátit pracovní dobu o 20 až 40 procent. Jednání se vedlo hlavně o výši mzdy v době výpadku. Suma se několikrát měnila. Původně se mluvilo o 60 procentech od zaměstnavatele a 20 procentech od státu, pak o 40 procentech od zaměstnavatele a 20 procentech od státu. Odbory žádaly 90 procent mzdy - 45 procent od firmy a 45 od státu.

Vláda se dohodla dnes na 50 procentech od zaměstnavatele a 20 procentech od úřadu práce. Maximálně by stát ale poskytl příspěvek ve výši deseti či 15 procent průměrné mzdy ve státě, tedy nyní 2481 či 3721 korun. Ministři a ministryně se dnes také domluvili na tom, že by se podpora měla podnikům vyplácet nejdéle šest měsíců, při opakované žádosti pak maximálně 12 měsíců.

Politici se nemohli shodnout na výši mzdy

Výše mzdy, kterou mají zaměstnanci na kurzarbeitu dostávat, se během koaličních jednání několikrát měnila. Do dnešního jednání se uvažovalo o 60 procentech z průměrné mzdy, dvě třetiny by přitom platili zaměstnavatelé a třetinu stát.

Po státním příspěvku v částečné nezaměstnanosti volají zaměstnavatelé a odboráři už dlouho. Tato podpora se vyplácí například v Německu či Rakousku. Debatu teď oživily sankce kvůli ukrajinské krizi, které dopadly na odbyt českých firem.

První pokus příliš nelákal

Obdobu kurzarbeitu zavedla od září 2012 vláda Petra Nečase v rámci programu Vzdělávejte se pro stabilitu. Nešlo však o klasický zkrácený pracovní úvazek po vzoru Německa. Projekt umožnil firmám získat finanční příspěvek na odborný rozvoj zaměstnanců, včetně příspěvku na mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců.

Zájem firem byl ale výrazně nižší, než kabinet očekával. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali, že kritéria jsou příliš přísná.

Kurzarbeit
Kurzarbeit byl poprvé zaveden v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst a kvalifikace dělníků při omezování těžby a zpracování draselných solí v Německu. Později bylo toto podpůrné opatření využito i ve vyhlášce o podpoře v nezaměstnanosti (Verordnung über die Erwerbslosenunterstützung) z roku 1924 v Německu.

Čtěte také:

Lukáš Kovanda: Kurzarbeit není lékem na sankce

Pavel Páral: Kurzarbeit a Ewig Schade

K zachování pracovních míst pomůže kurzarbeit, v krizi podržel Němce i Rakušany

Seznam úřadů práce v České republice

Autor: pav, čtk

Komentáře

Čtěte také

Putinova návštěva Slovinska komplikuje cestu na Jadran, tvoří se kolony

Putinova návštěva Slovinska komplikuje cestu na Jadran, tvoří se kolony

Na středoevropských dálnicích začal jeden z nejvypjatějších víkendů roku. Nejenže na prázdniny vyrazili lidé z nejlidnatější německé spolkové země Bavorsko, ale v 9:00 se na… více

Mobilní web